Lidé v ulicích, létá kamení. Čtěte, z čeho nejen dnes mají politici strach

Před dvěma lety přiznala ParlamentnímListům.cz odvážná profesorka politologie, předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková, jak je současnou politickou situací vyděšena. Na mysli tím měla Česko, které se v té době utápělo krizí vyvolanou situací s údajným uplácením uvnitř strany Věcí veřejných. Politoložka při tom dále poukázala velmi kriticky na to, že jde o stav již dlouhodobě neúnosný, který může mít dalekosáhlé důsledky. Zatímco její slova tehdy vyvolala obrovskou vlnu zájmu jak lidí, kteří jí dávali za pravdu, tak i lidí, kteří se snažili její obavy vyvrátit, či dokonce zesměšnit, po řadě měsíců se obavy z toho, aby nevyšli hromadně lidé do ulic, přesunuly na celý starý kontinent. Jak se zdá, podobné obavy nyní tíží i hlavy mnohých evropských států.

"Hrozím se toho, až lidé vyjdou do ulic, protože není žádná jiná únosná alternativa toho, co by mělo následovat. Netroufám si odhadnout, co všechno se pak může stát a už teď si jen přeju, aby to, pokud je to vůbec možné, dopadlo dobře," vyjádřila se pro ParlamentníListy.cz. Připustila poté i to, že vždy odmítala jakékoli konspirační teorie, ale současná situace ji nutí i s nimi počítat, poněvadž se zdají být také velmi častým nástrojem. Podle Dvořákové jsme v přímém přenosu svědkem rozpadu systému. „Nikdy jsem si nemyslela, že to budu moci takto rychle sledovat na vlastní oči a ve své zemi. Bojím se však toho, jak se bude hledat alternativa,“ přiznala své obavy z budoucnosti politoložka Dvořáková v roce 2011.

Strach z eurorevoluce přerůstá i do jiných zemí

Nyní se revoluce začalo děsit i Německo. Podle německého ministra financí Wolfganga Schäubleho k ní může mít starý kontinent nakročeno… Uvedl to tento týden v úterý, když varoval, že například neúspěch v boji proti nezaměstnanosti mládeže by mohl Evropu rozervat na kusy. Zavrhnout model blahobytu tohoto kontinentu ve prospěch tvrdších amerických standardů by podle něj zažehlo revoluci.

Zdroj: Youtube

Jak připomněla agentura Reuters, Německo spolu s Francií, Španělskem a Itálií dosud totiž podporovalo naléhavé akce k záchraně generace mladých Evropanů, kteří se děsí, že nenajdou práci. Nezaměstnanost mládeže v EU v současné době obchází přitom už každého čtvrtého, což je více než dvojnásobek této míry u dospělých. „Musíme být úspěšnější v našem boji proti nezaměstnanosti mládeže, jinak ztratíme bitvu o evropskou jednotu,“ řekl Schäuble pro agenturu Reuters.

Zpravodajský portál Thedailybell.com i v důsledku těchto slov rozebírá fakta, která napovídají, do jaké míry je hrozba revoluce v Evropě reálná. Ti na vrcholku experimentu, který se nějak v poslední době zvrhnul, už nejsou sebevědomí jako dříve, ale naopak nervózní a vyděšení. „A to z ničeho menšího než je plnocenná revoluce,“ uvádí Thedailybell.com.

Za vším stojí obrovská nezaměstnanost

Vychází z toho, že to ilustruje současné obtíže zvládání socioekonomické manipulace stovek milionů lidí, kteří jsou čím dál víc roztrpčenější z rozbíjení jejich sociálního modelu, k němuž dochází. „Už dávno jsme poukazovali, že ty rozdrobené a násilnické evropské kmeny by se s Evropskou unií a s eurem ztotožnily pouze tehdy, kdyby z nich měly neustálý prospěch, jako když to začínalo. Tak tomu ale není,“ uvádí zahraniční zpravodajský web s tím, že proto pokračuje a eskaluje nervozita.

I když Německo trvá i nadále na rozpočtové konsolidaci, mluví nyní jejich šéf financí o další potřebě uchovat evropský model státu blahobytu. Podle něj totiž, pokud by se v Evropě zavedly sociální standardy jako v USA, tak Evropa zažije revoluci ne zítra, ale už v ten samý den. Tato slova pronesl Schäuble na zmiňované úterní konferenci v Paříži.

Německo má v posledních týdnech obavy z odporu proti němu, jelikož mnohé z krizí postižených zemí Evropy je obviňují ze zbídačování. I proto přijalo kroky k řešení nezaměstnanosti v tomto bloku, když uzavřelo dvojstranné dohody se Španělskem a Portugalskem. Velkého „tikajícího“ problému si jsou však vědomí i státníci dalších zemí.

„Musíme zachránit celou generaci mladých lidí, kteří jsou vyděšeni. Máme nejvzdělanější generaci a odložili jsme je k ledu. To je nepřijatelné,“ řekl na konferenci mimo jiné také například italský ministr práce Enrico Giovannini.

A krize nezaměstnanosti mladých se bude řešit v Berlíně za měsíc

Krize nezaměstnanosti evropské mládeže bude také ústředním tématem červnového summitu lídrů zemí Evropské unie, kam německá kancléřka Angela Merkelová pozvala ministry práce členských zemí. Konference se uskuteční 3. července v Berlíně.

Čím dál více lidí po celé západní Evropě odshora až dolů je si přitom už vědomo toho, že za celou situací stojí řada politických machinací a odpor k nim v nich vzrůstá. Obavy z toho, že těmto lidem dochází trpělivost, jsou tak – zdá se, plně na místě.

Nezaměstnanost, pokles životní úrovně, exekuce a bída

Nezaměstnanost a bída - propojené faktory, které se mohou v současné době stát smutnou realitou, na kterou již narazila i řada Čechů. Bez práce bylo totiž letos v únoru u nás rekordní počet občanů, kteří navíc mají stále nižší šance najít nové uplatnění, které by je alespoň uživilo.

Žijí-li tito lidé v oblastech, kde je nezaměstnanost dlouholetým problémem – jejich šance je mnohdy 123 ku jedné jediné pracovní nabídce. Například na Jesenicku stojí ve frontě 123 lidí na jedno pracovní místo. V průměru je přitom v Česku na jedno pracovní místo 17,3 uchazečů.

V únoru tak bylo v ČR bez práce podle zveřejněných údajů MPSV téměř 600 tisíc lidí, což bylo historicky nejvíc od vzniku samostatné ČR. Některá přirovnání hovořila dokonce o tom, že hůře bylo už jen v období velké hospodářské krize v roce 1933. Tehdy bylo cca ještě o sto tisíc nezaměstnaných v zemi víc (ovšem je třeba dodat, že tehdy se jednalo také o území Slovenska, protože jsme byli Československo, pozn. red.). Není tedy přehnaným pesimismem to, že se lidé víc než kdy jindy v minulých letech začínají obávat bídy.

Mohou za to škrty, dají se očekávat nepokoje, uvedla už na počátku roku také Švihlíková

Situace na trhu práce se podle Mezinárodní organizace práce (ILO) výrazně skutečně zhoršila od zahájení snah o konsolidaci státních rozpočtů. „Rozpočtové cíle jsou sice důležité, nelze je ale řešit úspornými opatřeními a strukturálními reformami, jež se nevypořádávají s prvotními příčinami krize,“ uvedla proto tato organizace ve své zprávě v dubnu tohoto roku.

„Ano, a v tom lze vnímat problém. Škrty vlád, včetně té naší, udělaly z řady lidí nezaměstnané. A pravdou je, že z dlouhodobě nezaměstnaného se časem stává nezaměstnatelný. Vzniká tak podobná deprese, jaké jsme četli v dokumentech z rovněž krizových třicátých let minulého století. To s sebou může přinést řadu sociálních nepokojů,“ potvrdila možná rizika dalšího vývoje ParlamentnímListům.cz také ekonomka Ilona Švihlíková.

S dlouhodobou nezaměstnaností, se, jak se zdá, bude Evropa zřejmě potýkat i nadále. V 19 evropských zemích je totiž více než 40 procent nezaměstnaných bez práce minimálně 12 měsíců. Podle Mezinárodní organizace práce je počet nezaměstnaných nyní v Evropě více než 26 a půl milionů lidí. Od začátku současné krize jich přibylo na starém kontinentu více než deset milionů.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.