„Svoboda projevu a tisku jsou takové hodnoty, že je musíme chránit bez ohledu na to, kdo jsme, čím jsme a na jaké straně sporu stojíme, vedle toho ale se tyto svobody nesmějí stát ochranným štítem pro lež a manipulace s fakty. Jsem přesvědčen, že jsme prokázali, že v tomto případě MF Dnes lhala a manipulovala s fakty. Jsem rád, že v tom nejdůležitějším mi městský soud dal za pravdu,“ řekl Ivan Langer po vynesení rozsudku ParlamentnímListům.cz. Nicméně jde o rozsudek nepravomocný, takže zváží, jak se k rozsudku postaví, až dostane vyhodnocení a odůvodnění.
Langer bojuje u soudu už několik let
Langer jako žalobce poukazuje již několik let na to, že ho deník i server iDNES. cz poškodily na cti, když o něm zveřejnily v době od konce září do počátku listopadu 2008 deset lživých výroků, které ho poškodily na veřejnosti a odsunuly z veřejného života, protože zásadním způsobem zpochybňují jeho věrohodnost a způsobilost vykonávat veřejné funkce.
„Tyto dopady přetrvávají do současnosti,“ uváděl Ivan Langer ve svém závěrečném návrhu rozhodnutí. Nejvíc mu vadí zveřejněné tvrzení deníku MF Dnes, že byl v policejním spise podezřelý z propojení na organizovaný zločin kolem zavražděného bosse Františka Mrázka a že porušil zákon. Člověk, o kterém je takový výrok napsán v jednom z celostátních deníků, je nejen vyloučen z veřejného života, ale stává se objektem veřejného odsudku a urážek, konstatoval exministr.
Ve spojení s bossem Mrázkem nebyl
Ivan Langer namítal, že nebyl ve spojení s bossem Mrázkem. Podle tvrzení MF Dnes však z přepisů policejních odposlechů z roku 2000 vyplývá, že údajný bývalý vládce českého podsvětí Mrázek bývalého ministra využíval přes svého spolupracovníka Igora Šafránka a realitního magnáta Luďka Sekyru, za jehož zájmy podle deníku Langer lobboval. „Pokud jsme v článku použili formulaci, že žalobce je ze spisu Krakatice podezřelý z propojení na organizovaný zločin kolem zavražděného bosse Mrázka, slovo propojení bych chápal tak, že ve spise a ve stejném případě, kde policisté šetří případ Mrázka, figuruje i žalobce, nebo ve významu, že žalobce a Mrázek se ocitli na stejné straně obchodního sporu,“ hájil se před městským soudem tehdejší šéfredaktor deníku Robert Čásenský.
O stycích Sekyry a Mrázka Langer nevěděl
„Je rozdíl napsat o někom, že se znal či telefonoval s někým, kdo se zná se zločincem anebo napsat, že je v policejním spise podezřelý z propojení na organizovaný zločin," namítal Ivan Langer. Telefonoval si totiž jen s podnikatelem Luďkem Sekyrou, který se znal s Mrázkem. Exministr vnitra upozornil, že i šéfredaktor a autor článku z MF Dnes jednoznačně uvedli, že z toho, s čím se měli možnost seznámit, neplyne jediná informace o tom, že by byl Langer někdy v kontaktu s Mrázkem, ani že by se mu Luděk Sekyra někdy zmínil o Mrázkovi. V knize Kmotr Mrázek II na několika místech autor Jaroslav Kmenta podle Langera výslovně napsal, že žalobce nevěděl o stycích mezi Luďkem Sekyrou a Františkem Mrázkem. Autor knihy ve svědecké výpovědi navíc uvedl, že policejní záznamy upravoval a nepodstatné části vynechával. „Kniha je beletrie, tedy převyprávěný příběh podle skutečné události, není to fikce, na druhé straně jsem nezveřejnil všechno, k čemu jsem měl podklady,“ připustil Kmenta před rokem u soudu.
Bývalý policejní prezident Lessy porušil zákon
Langer upozornil na problém, že policie poskytla soudu z šesti tisíc stránek spisu jen některé listiny a na nich dokonce jen fragmenty textu. A navíc v souvislosti s těmito listinami chybí rozhodnutí o zproštění mlčenlivosti, které mohl vydat jen ministr vnitra. Pokud tedy tehdejší policejní prezident Petr Lessy zapůjčil listiny bez předchozího zproštění mlčenlivosti, porušil podle něj zákon. Proto tedy nemohl být takový neprocesním inkvizičním postupem získaný „důkaz“ v procesu použitelný a soud z něj neměl vycházet.
Výkon advokacie souběžně s poslaneckým mandátem není protizákonný
Stejně tak je podle Langera lživé tvrzení obsažené v dalších článcích deníku MF Dnes, že „Kyselý koupil i dluhy Langerova golfu“, nebo tvrzení, že Langer jednal nezákonně tím, že porušil zákon o střetu zájmů. Deník uváděl, že zákon zakazoval „využívat svého postavení, pravomoci nebo získaných informací“, a to Langer podle svých slov při zaměstnání v advokátní kanceláři ani jinak nečinil. „Ostatně že by tak činil, neprokázala ani strana žalovaná,“ uvedl Langer v dokumentu, který předložil městskému soudu. V této souvislosti poukázal na to, že v Poslanecké sněmovně působila a působí řada advokátů, kteří souběžně s poslaneckým mandátem vykonávali advokátní praxi, v minulosti například poslanec Stanislav Křeček, nyní poslanci Vojtěch Filip a Stanislav Polčák. Zákon totiž tento souběh nezakazuje.
Langer žádal jen omluvu
Langer se cítí poškozen tvrzením, že porušil zákon, a nic na tom nemění skutečnost, že v dalším vydání deník publikoval i názory dvou právníků, kteří porušení zákona v tomto případě odmítli. Článek s těmito názory ovšem „výstižně“ opatřil titulkem „Langer se trestu obávat nemusí“. Exministr upozornil také na skutečnost, kterou prý nebyl tehdejší reportér schopen vysvětlit, proč se opačné názory odmítající, že jde o střet zájmů, objevily až druhý den, i když je měl reportér k dispozici již v době uveřejnění prvního článku. Langer nechtěl po vydavatelství Mafra, které dnes vlastní šéf hnutí ANO Andrej Babiš, žádnou finanční náhradu za poškození své cti, pouze omluvu.
Psali jsme:
autor: Libuše Frantová
