„Toto vítězství bylo vítězstvím nad namyšlenými a draze placenými průzkumníky veřejného mínění, nad většinovou mediální scénou i nad celebritami, které mají dojem, že se kolem nich točí celý svět. Ba dokonce to bylo i vítězství nad penězi,“ zkonstatoval také Badal se slovy, že pohořela i všemocná mediální scéna. Všímá si i peněz investovaných do kampaně či celebrit, které Clintonovou podpořily. A vnímá poučení, které bychom si pro náš politický a společenský život mohli vzít.
Závěrem pak podotkl, že není dobré rýsovat katastrofické scénáře. „Jsme na Západě, podílíme se na životě Evropy a euroatlantické civilizace. Třeba nebude tak špatné, že v Americe budou mít prezidenta, který ví, kde naše republika leží a co se v ní děje, už proto, že odsud pochází jeho první žena, s níž a její rodinou udržuje velmi korektní vztahy,“ uzavřel.
Celá glosa Milana Badala
Volby po americku
Nejsem samozvaný politolog, odborník na USA či generál, který po boji udílí dobré rady. Nejde mi o to hodnotit, zda měla zvítězit Hillary Clintonová, nebo Donald Trump. Jen bych rád upozornil na něco, co snad kromě řady politologů, mediálních pracovníků, ale i politiků je zřejmé každému běžnému člověku.
Po vítězství poděkoval D. Trump své soupeřce za tvrdý boj, podobně ona po krátké odmlce, jistě plná zklamání, vyzvala své voliče, aby dali jejímu soupeři šanci. Zkrátka oba – ať už to myslí upřímně, či ne – vyzvali národ, který se kvůli nim rozdělil, ke sjednocení a společné práci.
Toto vítězství bylo vítězstvím nad namyšlenými a draze placenými průzkumníky veřejného mínění, nad většinovou mediální scénou i nad celebritami, které mají dojem, že se kolem nich točí celý svět. Ba dokonce to bylo i vítězství nad penězi.
Ukázalo se, že lidé volí nakonec jinak, než jak uvádějí ve výzkumech veřejného mínění. Proč? To je dobrá otázka pro politiky. Bojí se snad říkat pravdu? Nechtějí být skandalizováni. Nebo si prostě jen říkají, že do toho, koho budou volit, zkrátka nikomu nic není?
Všemocná mediální scéna také pohořela. Manipulace lidmi, jejich míněním, má zřejmě svou mez. Pohřební výrazy těch, kdo se cítili jistí ve svých úsudcích, kdo pohrdají skutečným voličem z venkova, a dokonce se vyjadřují, že by takoví nevzdělaní lidé snad ani volit neměli, byly směšné.
Na stranu Hillary Clintonové nastoupila opravdu vybraná přehlídka celebrit – herců, zpěváků a podobně. Pod dojmem, že když oni si koupí modré tričko, bude ho kupovat okamžitě celý národ, když oni řeknou, co se má dělat, všichni bez odmluvy poběží podle jejich pokynů, si mysleli, že situaci přece jasně rozhodnou. A znovu se ukázalo, že to, že když je někdo skvělý herec či úžasný zpěvák, neznamená nic jiného, než že je známý a význačný umělec. Jeho politické názory a postoje mají možná větší váhu než u neznámých lidí, ale jejich hlas váží stejně jako hlas honáka krav v Arizoně.
Do kampaně podle médií investovala paní Clintonová dvakrát tolik co Donald Trump. „Ach, jaký je to svět, kde už ani peníze nepomáhají, kde se lidé nedají koupit!“ chtělo by se ironicky zvolat.
Možná by bylo namístě vzít si z ledasčeho, co jsme v USA zahlédli, trochu poučení i pro náš politický a společenský život. Co bych ale rozhodně nekopíroval, je použitý slovník. Nelze ale přehlédnout, že Trump se svou obhroublostí jen dovedně použil zbraně mediálního prostředí. Jsme-li soudní a přehrajeme-li si řadu filmů, přečteme některá „novátorská“ literární díla, zjistíme, že to jsou právě média a svět umění, které nás bohatě zásobují vulgaritami a činí z nich cosi ne jen běžného, ale dokonce „umění“.
Myslím, že není dobré rýsovat katastrofické scénáře. Jsme na Západě, podílíme se na životě Evropy a euroatlantické civilizace. Třeba nebude tak špatné, že v Americe budou mít prezidenta, který ví, kde naše republika leží a co se v ní děje, už proto, že odsud pochází jeho první žena, s níž a její rodinou udržuje velmi korektní vztahy. Náš smysl pro humor a pocit, že jsme pupkem světa (jakkoli tomu tak není), by mohlo uspokojit, že zatímco Američané budou mít první dámu, my díky Trumpově první ženě budeme mít první tchyni. A to také není k zahození.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: .
