Miliardy pro církve: Komunista vytahuje dokument a cituje zesnulého Janotu

15.06.2012 9:35

Poslaneckou sněmovnu čeká dnes, alespoň podle programu, projednávání tak zvaných „církevních restitucí“, jeden z nejkontroverznějších bodů této parlamentní „sezóny“. Někteří koaliční poslanci jsou podle opozice připraveni zcela ignorovat nevůli občanů, jen aby tento zákon prosadili.

Miliardy pro církve: Komunista vytahuje dokument a cituje zesnulého Janotu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pozemky a peníze církvi jako omluva státu za minulé křivdy

„Jeden z důvodů, proč se o to tak vehementně snaží, je naprosto jasný,“ říká pro ParlamentníListy.cz poslanec KSČM Vladimír Koníček. Vláda si je podle něj vědoma, že je to její poslední šance, jak ty majetky církvi věnovat. Původně, podle něj, počítala koalice s většinou 118 hlasů, pak se to postupně snižovalo – na 115 a teď na 105 mandátů. „Takový rozsah majetku jsou schopni získat pouze teď,“ připomíná poslanec. Jak říká, každá jiná vláda se samozřejmě bude ptát, než něco vydá.

Dohodli jsme se na 134 miliardách. Teď to musíme nějak napočítat

Navíc, podle dokumentů, které měl poslanec Koníček k dispozici, existuje zápis z komise ještě za Topolánkovy vlády, která se řešením restitučních nároků církví zabývala. „Ze zápisu jednání této komise vyplývá, že pan Eduard Janota, tehdejší náměstek ministra financí, říká: ‘Tak jsme se dohodli na 134 miliardách. A teď to musíme nějak napočítat, abychom to vysvětlili veřejnosti‘. Takže oni se prostě domluvili na částce, a teprve pak to museli nějak dopočítat, aby to sedělo,“ připomíná Koníček. „Vždyť proto jsou tam takové nesmyslné hodnoty, jako 44 koruny za metr čtvereční zemědělské půdy,“ směje se poslanec. Podle něj to jinak ani vysvětlit nejde.

Už během jednání za minulé vlády a následně i teď se podle Koníčka snesla spousta argumentů, že je to celé špatně. Že jde o pozemky, které byly zabrány v roce 1919 a v roce 1947. „No a to nemohou svádět na komunisty, protože ve 300členném parlamentu bylo pouze 114 komunistů. Vždyť si ty záznamy z digitální knihovny v roce 1947 lze vyhledat. Církve tehdy totiž nikdo neřešil,“ upozorňuje Koníček.

Revize pozemkové reformy

Podle tehdejšího záměru stejně jako v roce 1919 chtěli zákonodárci rozdělit půdu lidem, kteří na ní pracovali. „Masaryk chtěl následující – Rakousko-Uhersko skončilo, teď je tu Československá republika, která dá pracujícím tu půdu, ať je jejich,“ vysvětluje poslanec. Podle něj se nerozlišovalo, zda šlo o fyzickou osobu, církev, nebo šlechtu. „To tehdá také neřešili,“ směje se Koníček. „Tehdá šlo pouze o to, že se zabíral ten velký pozemek majetkový,“ dodává. Republika podle něj chtěla dát pracujícím lidem výrobní prostředek, aby byl v jejich vlastnictví. „A poválečná republika v tom jenom pokračovala a komunisté to dokončili,“ konstatuje poslanec.

Už sami vidí, že teze o loupeživých komunistech padá, proto spěchají

„Tady se to staví do pozice, že za všechno mohou komunisté. No a oni sami už vidí, že tato teze je neudržitelná, takže i to je důvod, proč spěchají,“ míní Koníček. „No, a když padne tato teorie, tak už to neodůvodní nijak, ani sami před sebou“.

Klíčový důvod spěchu vidí Vladimír Koníček v kruzích blízkých TOP 09 nebo ODS, které si myslí, že se navážou na ty majetky, ať už v podobě správy nebo následně v nějakém obhospodařování získaných lesů a polí, popřípadě v dalším prodeji těchto majetků.

Církev prodávala majetky, které získala už v první vlně restitucí

Vladimír Koníček nabízí pohled zpátky v čase. „Prověřoval snad někdo první restituční vlnu církevního majetku – jak zákonem, tak z nařízení vlády? Vždyť byly vydány už stovky, ne-li tisíce budov. Prověřoval někdo, zda církev ty majetky skutečně ještě vlastní?“ zlobí se poslanec. Připomněl, že církev na počátku 90. let tvrdila, že jde majetky nezbytně nutné k její činnosti. „Já osobně vím o několika budovách, které jsou dnes už v soukromém vlastnictví,“ upozorňuje poslanec.

Ústavní soud shledal svým nálezem, že církvi je skutečně třeba ten majetek vrátit. „No jo, ale Ústavní soud neřekl nic o rozsahu toho majetku. On jen konstatoval, že očekávání zrušení blokačního paragrafu je legitimní. Poslanec ale upozornil, že Ústavní soud nic neříká o právnických osobách vzniklých na podporu administrativních či školských činností církve. On mluví pouze o církvích, řádech a kongregacích. „Rozsah vydávaného majetku však jde i nad rámec nálezu ústavního soudu,“ varuje Koníček. „Jsem pro vyrovnání, ale v podstatně menším rozsahu,“ konstatuje poslanec.

Další problém vidí Koníček u 59 miliard finančních náhrad. „Dobře, u těch majetků budou církve předkládat nějaké doklady, které stát vyhodnotí, zda má, či nemá dojít k vydání majetku. Ale u těch 59 miliard nikdo nebude nic dokládat!“ rozčiluje se poslanec. „Prostě to bude vyplaceno. A to je také špatně,“ dodává.

59 miliad chce vláda věnovat církvím jen tak, bez dokladů a pochybností

Jestliže prý paní ministryně kultury neví, o kolik majetku církev z těch 74 miliard fyzických majetků požádá (žádný seznam k dispozici není), tak má jisté pochybnosti. „A u těch 59 miliard žádné pochybnosti nemá?“ ptá se Koníček. Podle něj i v případě tohoto modelu existuje jiný způsob řešení. Spočítá se, kolik procent bylo z fyzických majetků skutečně církvi vydáno, a následně se z oněch 59 miliard vyplatí církvím stejné procento, jako bylo zjištěno u majetků.

Další možností je podle něj dokládat i majetek, který je nyní ve vlastnictví obcí, krajů, fyzických i právnických osob. „Doložit prostě i ten majetek za oněch 59 miliard, protože podle stávajícího návrhu u té finanční částky nebude nikdo nic dokládat,“ navrhuje Koníček. Proto chce poslanec navrhnout opakování druhého čtení, aby se tento jeho návrh dal vložit do zákona.

Jak to všechno ale nakonec dopadne, neví ani on. „Tady se nedá předpokládat vůbec nic. Jestli se bude hlasovat dnes, příští týden, za měsíc, za několik měsíců… opravdu nevím,“ směje se. Kluby sociální demokracie, KSČM a Věcí Veřejných jsou připraveny vetovat možnost prodloužení hodin pro projednávání tohoto zákona ve středu a v pátek, vyhrazené pro třetí závěrečná čtení, jak už o tom informovaly ParlamentníListy.cz. Navíc jsou kluby připraveny dělat přestávky na jednání klubů, což jsou dvě hodiny denně pro každý klub. „V této sněmovně se může stát opravdu cokoliv, takže tato schůze, tedy i projednávání tohoto zákona, může trvat třeba i měsíce,“ říká s úsměvem Vladimír Koníček.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radmila Zemanová-Kopecká

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Na akci Konečné se muž bál o život. Skončilo to bouřlivě

4:44 Na akci Konečné se muž bál o život. Skončilo to bouřlivě

V diskusi plzeňských občanů s předsedkyní KSČM a koalice STAČILO! Kateřinou Konečnou projevil obavy …