Mnoho bývalých pracovnic pošty nemůže zapomenout na dusné podmínky, které „nastavují“ manažeři snad na každé přepážce. Jedním z údajně zásadních výkonů je zajišťování nových a nových pojistek. Jenže, společnost již začíná být přesycena, a tak služba netáhne, jak by si asi mnozí vedoucí pracovníci, a hlavně střední management, představovali. „Je to hrůza,“ řekla pro ParlamentniListy.cz jedna návštěvnice pošty v krajské metropoli Plzni, která nechtěla být jmenována. „Než mně vezme dopis, zeptá se na účet, pojistku a já nevím, co ještě. I když je za mnou fronta, ta chudák holka to prostě musí dělat, i když jí pak někteří další netrpěliví zákazníci pomalu vynadají.“

O tom všem ví prezident odborové Federace výkonných zaměstnanců České pošty Miroslav Prokop. „Jsou to docela drsné příběhy.  Na pošty se valí další a další zboží, a když se to neprodává, je zle. Zkušení lidé raději odcházejí, než aby se nechali doslova šikanovat, a ti ostatní mlčí, protože se bojí. Státní podnik a vládne tu strach! Většinou ty ženské mají smlouvu na dobu určitou, takže se bojí, že jim ji neprodlouží a budou bez práce. O nějakých platových výhodách nebo růstu mezd ani řeči. Takovýchto stížností přijímáme několik desítek měsíčně a situace se stále zhoršuje.“

Na plýtvání (asi) máme!