Pětapadesátiletá paní Jarmila byla pro nadbytečnost vyhozena z práce. „Na pracáku pro mne pomalu rok neměli nejen odpovídající práci vzhledem k vysoké škole a tolika letům praxe, ale opravdu jen celodenní kancelařinu za pár tisíc. To bych finančně neunesla, za chvíli by bylo po úsporách a musela bych přemýšlet o jiném bydlení. Pomalu na stará kolena….“ Nyní konečně sehnala práci. V mladém kolektivu, který by mohla vést a předávat zkušenosti. Je tam však prý pomalu pro smích a docela nešťastná….
Na zkušenosti a praxi se kašle
„Na pracák už ale nechci a předčasný důchod, to je o hodně méně peněz…. Na úřadě jsem si připadala jako ubožák nemožný, měli pro mne akční plány, ale stejně kam sem se přišla zeptat, tam jsem byla věkem nevyhovující, neperspektivní, pro mladé manažery pomalu stará struktura…“
- TÉMA: Nezaměstnanost
Nekoneční studenti
Jiný příklad je šestadvacetiletý Petr. Ten sbírá vysokoškolský diplom za diplomem. „Lepší je dělat školu, zas se naučím něco nového a dalšího a nemusím se ztrapňovat na pracáku. Firmy o mne stejně nemají zájem, na absolventy kašlou, chtějí praxi, ale kde ji vezmu, když mne nikdo nevezme? To je prostě začarovaný kruh. Tak tu budu sudovat do nekonečna, no….“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala