Nezbavujte se svých jaderných zbraní. Tento nebezpečný vzkaz podle Švejnara poslal všem zemím Putin

14.12.2014 14:25

Česko má problém, který sdílí s Evropou. Chybí zde političtí lídři, kteří by občanům předestřeli nějakou vizi, kam dál. Na tom se shodnou teolog Tomáš Halík, ekonom Jan Švejnar i sociolog Jan Hartl. Evropa dnes přitom prochází složitým obdobím, musí se vyrovnat například s otázkou sílící imigrace na starý kontinent. Problémů je ale víc. Lidé si podle Švejnara správně kladou otázku, proč na tom nejsme lépe. Došlo i na Andreje Babiše a Vladimira Putina.

Nezbavujte se svých jaderných zbraní. Tento nebezpečný vzkaz podle Švejnara poslal všem zemím Putin
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Švejnar

Profesor teolog Tomáš Halík, ekonom Jan Švejnar a sociolog Jan Hartl diskutovali v nedělních Otázkách Václava Moravce České televize v adventním čase o tom, jakými změnami prošla česká společnost za posledních pětadvacet let, nejen těmi ekonomickými. Kudy bude kráčet česká společnost v dalších letech?

Politický boj doma i v celé EU

Naše doba se v mnohém podobá období rozkladu římské říše, pronesl Halík hned v úvodu, když poukazoval na to, že roste počet imigrantů do Evropy. „Je naší morální povinností jim pomoci, ale je třeba také jasně uvážit, co těmto lidem můžeme nabídnout," pokračoval. V pořadu také připomněl, že Biblí prostupuje apel na přijímání cizinců ve svém domově. Odmítl moralizovat, podle jeho názoru bychom měli mít jasnou představu o tom, jak se v této nelehké době chovat.

Otázku migrace navíc podle jeho názoru dovedně využívá Putinovo Rusko a část Evropanů naslouchá. Migrace do Evropy je problém, to Halík nepopírá, ale podle jeho názoru je třeba najít řešení.

Švejnar, který byl sám uprchlíkem, když odešel z autoritářského Československa do Spojených států, má také za to, že uprchlíkům je třeba pomoci, ale i on upozorňuje, že je třeba promyslet, jak se tito lidé integrují do evropských společností. „Buď to dopadne naprostým krachem, nebo to bude naděje pro Evropu," míní Švejnar.

Hartl ve studiu pronesl poměrně pochmurná slova. „My prostě nejsme na toto připraveni, protože máme poměrně složitý jazyk, který se špatně učí - a dosud máme poměrně restriktivní imigrační politiku. Tady je potřeba dlouhá, trpělivá a osvětová práce," uvedl s tím, že Češi jsou vlastně nepřirozeně homogenní národ poté, co jsme se zbavili německé menšiny.

„Nebudou si s tím vědět rady úřady a nebudou si s tím vědět rady ani politici," varoval Hartl. Často raději pozvednou varovný hlas, než by na této otázce ztráceli politické body. A další politické kolbiště najdeme pak na úrovni EU, kde se budou o běžence přít státy mezi sebou. „Je to časovaná bomba a řešit ji můžeme jen tím, že o tom budeme otevřeně diskutovat a ptát se politiků, jak to chtějí řešit," zdůraznil Hartl.

Ekonomice se tolik nedaří, o to to bude těžší, varoval Švejnar

V tu chvíli do debaty znovu vstoupil Jan Švejnar, podle něhož je snazší integrovat běžence do společnosti v okamžiku, kdy se ekonomice daří. To dnes o Evropě tak úplně neplatí, takže to bude složitější. I Česká republika by si ale měla nastavit jasnou imigrační politiku.

Ovšem to není všechno, lidé si dnes správně kladou otázku, proč se nemáme lépe. Pravda, komunismus nás zasáhl, ale režim se změnil už před čtvrtstoletím a nám se nedaří tak, jak by mohlo. „Když se podíváme, kde byla západní Evropa těsně po válce a kde byla o pětadvacet let později, tak s tím se zatím nemůžeme srovnávat," podotkl k tomu Švejnar. Chybí nám lídři, kteří by uskutečňovali nějaké vize. Lidé navíc mají pořád dojem, že někteří občané jsou si před zákonem rovnější než jiní.

Podle Hartla je také varující, že česká společnost neví, kam kráčí. Politici podle občanů nemají vizi, kam vést stát dál. „I když to tu vypadá všelijak, naše děti se budou mít lépe," říkali si podle sociologa dříve lidé. A to by mohl být problém. Přitom většina respondentů zároveň říká, že materiálně se nemá špatně.

Halík si myslí, že společnosti neprospívá určitá krátkozrakost. Politici hledí maximálně čtyři roky dopředu k dalším volbám, ale i manažeři hledí jen od jedné valné hromady své společnosti ke druhé, kde usilují o zvyšování zisků. Chybí zde hlas, který by předestřel delší perspektivu.  

A co Babiš s Putinem?

Novým lídrem by se teoreticky mohl stát Andrej Babiš. Průzkumy podle Hartla ukazují, že do něj lidé vkládají velké naděje. Halík k tomu ale dodal, že zde schází jakási morální autorita a bohatší intelektuální debata. Švejnar poukázal na obrovskou polarizaci společnosti, ke které podle jeho názoru přispěl i prezident Miloš Zeman svým vyjadřováním.

Nemluvě o tom, že se Evropa musí vyrovnat s poněkud agresivnější politikou ruského prezidenta Vladimira Putina, jež se ukazuje na příkladu Ukrajiny. „Lidé kolem Putina používají sílu a rozumí síle, ale pokud bude Evropa jednotná, tak by to mohlo vést k utlumení konfliktu na Ukrajině." Ekonom poukázal na to, že se Rusko zavázalo respektovat ukrajinské hranice, Ukrajina se posléze zbavila jaderných zbraní a dnes je tato dohoda porušena. „To je jasný vzkaz všem zemím, nezbavujte se svých jaderných zbraní, což je nebezpečné," varoval Švejnar. Vztahy Západu a Ruska dnes prodělávají zásadní zlom.

„Možným pádem Putina může nastoupit ještě někdo horší," dodal k tomu Halík. Demokratická opozice je v Rusku zatím velmi slabá a přetrvává nostalgická nálada po sovětské éře. Toho by mohl využít ještě autoritativnější člověk, než je Putin.

Podle Hartla zde navíc existuje určité riziko uzavření se člověka na sociálních sítích. Lidé mají pocit, že dění na sítích odráží dění ve společnosti, ale podle sociologa to tak není. Na sítích se například ve velkém řeší otázka našeho vztahu k Rusku, ačkoli je pro nás fakticky důležitější, jak bude vypadat naše další směřování v rámci EU.

Mrzí mě postoj papeže Františka, posteskl si Halík

Halík k tomu dodal, že občas bývají úspěšné autoritářské státy, což ovšem neznamená, že je diktátor lepší než demokrat. O to spíš bychom dnes měli jasně říci, kde stojíme. „Takové ty věty ministrova náměstka Druláka o tom, že revidujeme naši zahraniční politiku, to nám strašně uškodilo," zalitoval teolog. Na popud Moravce se pak vyjádřil k tomu, že se papež František nechtěl setkat s dalajlámou. „Mě tohle mrzí, ale papež to zřejmě dělá proto, aby mohl jednat o postavení milionů křesťanů v Číně," myslí si Halík. „Já bych si přál, aby k setkání s dalajlámou došlo, mrzí mě to, ale chápu to," uzavřel toto téma.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: mp

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sommerová se na to třese. O to víc budou zírat, co (ne)udělají Piráti. Odstřel Lipovské z Rady ČT? Toto se chystá

4:44 Sommerová se na to třese. O to víc budou zírat, co (ne)udělají Piráti. Odstřel Lipovské z Rady ČT? Toto se chystá

Vyslyší Sněmovna poslankyni TOP 09 Olgu Sommerovou a odvolá radní ČT Hanu Lipovskou kvůli její kandi…