Novela horního zákona budí vášně. Jde o politické kšefty, ozývá se z Mostecka

9. 7. 2012 20:27

Malá novela horního zákona, kterou před pár dny přijala vláda, leží v žaludku hornickým odborům, ale například i hospodářské komoře na Mostecku, kde palčivým problémem posledních let je nejistota lidí v pokračování těžby hnědého uhlí. Někteří se domnívají, že vyvlastňovací paragrafy, které ze zákona zmizely, nová politická konjunktura navrátí. Odpůrce těžby uhlí Milan Šťovíček, litvínovský starosta, je spokojen. Změna zákona o ochraně a využití nerostného bohatství byla jeho politickým cílem.

Novela horního zákona budí vášně. Jde o politické kšefty, ozývá se z Mostecka
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Těžba hnědého uhlí

Předák mosteckých hornických odborů Jaromír Franta hovoří doslova o prznění zákona ze strany vlády. „Zásadním způsobem nesouhlasíme s malou novelou horního zákona, která spočívá ve vyjmutí vyvlastňovacích paragrafů. Způsob, jakým k oprášení a znovupředložení tohoto návrhu došlo, je nehorázný politický kšeft pana poslance Šťovíčka s vládou, kdy on protislužbou přislíbil schválení církevních restitucí,“ vyjádřil se místopředseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu a zároveň předseda Sdružení odborových organizací skupiny Czech Coal, jejíž těžební lokality ČSA se zejména týkají územní limity těžby.

Politicko-etický marasmus

Tento počin je podle něj likvidací zákona, který je v souladu s evropskými standardy, je dlouhodobě vyhovující a zajišťuje přístup státu k nerostnému bohatství. Vyvlastňovací paragrafy mají ve svých zákonech všechny velké demokratické země – Velká Británie, USA další.  „Schválení tohoto návrhu se dá přirovnat k vlastizradě,“ míní. „Uhlí je jediná domácí dostupná energetická surovina. Proto je ji nutno vnímat i jako bezpečnostní prvek pro českou energetiku, hospodářství a občany,“ podotýká k tomu bývalý šéf parlamentního hospodářského výboru Oldřich Vojíř, dnes jednatel odborné sekce Energetika při Okresní hospodářské komoře Most.

Za politicko-etický marasmus považuje věc i šéf mostecké hospodářské komory Rudolf Jung. „Lumpárna! Nechutný kšeft, když církevní restituce, což je dost zásadní zásah do ekonomiky a 80 procent lidí s ním nesouhlasí, oni vykšeftují za to, že Milan Šťovíček kývne a dočká se svého,“ rozčiluje se a dodává: „Co s tím majetkem asi církve udělají? Prodají to, když se nejsou schopny postarat ani o kdejaký malý kostelík, zahraničnímu kapitálu, který nás zase bude ovládat…“

Pro stromy nevidíme les

Podle všech tří oslovených je potřeba v oblasti těžební legislativy prosadit zcela jiné kroky, a to navíc bez politického populismu.  „Je žádoucí, aby vláda a parlament ČR rozhodli co nejdříve o dalším využití všech dostupných, i zatím tzv. územně ekologickými limity blokovaných zásob hnědého uhlí, včetně podmínek, za jakých se bude těžit,“ vysvětluje Oldřich Vojíř, že stávající novelizace je v souladu s rčením „pro stromy nevidíme celý les“ střípkem, který v mozaice těžební problematiky - zejména v Severních Čechách - ničemu nepomáhá. Řešit je třeba konfliktní věci a střety zájmů.

Změna zákona totiž neznamená, že těžební společnosti, které chtějí těžit na území dnešního města Horní Jiřetín na Mostecku, nemohou dál s vlastníky nemovitostí vyjednávat o vypořádání střetu zájmu v případě pokračování těžby. Brzdou pro pokračování těžby na lokalitě ČSA je dnes existující vládní usnesení o územních limitech, které jsou podle mnohých v rozporu s horním zákonem, podle něhož jsou těžaři „povinni dobývat výhradní ložisko v dobývacím prostoru, který jim byl stanoven“.

Dá se tedy říci, že projekt „Zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím“ ze strany Czech Coal, který počítá s finančním vypořádáním všech obyvatel a vlastníků nemovitostí v Horním Jiřetíně, stále trvá. Fakt je, že v jednání s obyvateli brání těžařům usnesení o územních limitech. Odhadované investiční náklady pro potenciální vyřešení střetů zájmů se všemi fyzickými a právnickými subjekty v území dotčeném těžbou lomu ČSA- II. etapa jsou podle informačních zdrojů těžařů 22 miliard korun. Celkem se počítá s vypořádáním 1 384 vlastníků. S nabízeným řešením střetů zájmů (finanční odškodnění či vybudováním náhradního bydlení) souhlasilo plně či částečně 76 % z oslovených v obcích Horní Jiřetín a Černice. Polovina obyvatel měla zájem podepsat smlouvu ihned. Záměr je ovšem s ohledem na legislativní pat pozastaven.

Těžba není jen o nelibosti ke stěhování

Hlavním strašákem možného ukončení těžby kvůli územním limitům je rapidně se zvyšující nezaměstnanost. Několik tisíc propuštěných havířů by ještě víc navýšilo nezaměstnanost, která je na Mostecku již dnes nejvyšší v rámci celé republiky. Skupina Czech Coal také upozorňuje, že v případě pokračování těžby lze očekávat z její strany plánované investice do rozvojových projektů kolem 86 miliard korun. K tomu odvádí ročně daně a odvody v Ústeckém kraji do státního rozpočtu kolem 2,9 miliardy korun. Zákonné úhrady obcím čítají za posledních deset let 560 milionů korun, partnerská spolupráce s městy a obcemi pak dalších 400 milionů od roku 1998. „Toto a k tomu pět tisíc zaměstnanců - to je to důležité na pokračování těžby,“ uvedl před časem doslova místopředseda představenstva Czech Coal Jana Dienstla, podle jehož postojů je navíc absurdní, že materiály pro novelu horního zákona nebyly konzultovány s odborníky na těžební průmysl, ale pouze Milanem Šťovíčkem.

Podle Rudolfa Junga z hospodářské komory Mostecka by pozastavení těžby způsobilo roční ztráty v podnikatelském sektoru regionu přes jednu miliardu korun. Zmizelo by kolem 8500 pracovních míst do roku 2020, ať již přímo v těžební skupině Czech Coal nebo v navazujících profesích v regionu. To by znamenalo zvýšení kriminality, počtu nepřizpůsobivých obyvatel, náklady na sociální dávky a ghettizaci. Z dalších údajů, které si komora nechala zpracovat, vyplývá, že za limity ČSA je - pouze v takzvané II.etapě - blokováno kvalitní hnědé uhlí v množství  287 milionů tun. Hodnota tohoto uhlí  je přes 172 miliard korun - ekvivalent náhrady zemním plynem by přitom byl přes jeden bilion korun.

Není všem dnům konec

Podle šéfa mostecké komory není nutné plakat nad rozlitým mlékem. Novela automaticky neznamená ukončení těžby v dobývacích prostorech, jichž se týkají územní limity. „Všechno má svůj čas. Příští vláda tam ty paragrafy opět vrátí,“ uvedl Rudolf Jung pro ParlamentniListy.cz svůj názor s tím, že vše, co se děje kolem této problematiky, je pouze politický obchod Věcí veřejných, za něž Milan Šťovíček rovněž prosadil vetovací doložku v programovém prohlášení vlády, díky němuž je garantováno, že se limity do roku 2015 neprolomí. „A vyjmutí vyvlastňovacích paragrafů je jen pojistka proti korupčníkům. Bude držet pod krkem ty ostatní,“ dodal ještě Rudolf Jung. I podle českého Greenpeace navržená novela zejména eliminuje riziko korupce – do vztahů mezi těžařem a vlastníky by úřady vůbec nevstupovaly a odpadl by tedy důvod je uplácet.

Horní Jiřetín má na mapě zůstat

Podle Milana Šťovíčka je ale stěžejní, že díky prosazovaným bariérám pro těžbu na Mostecku nehrozí bourání další ani vyvlastňování majetku obyvatel. Likvidace obce se dotýká Horního Jiřetín a přilehlých Černich. „Usnesení vlády, která podpořila návrh ministerstva průmyslu a obchodu na vyškrtnutí vyvlastňovacích paragrafů z horního zákona, vnímám jako dobrý signál pro občany dotčených regionů. Věřím, že premiér dotáhne závazek odstranit vyvlastňování kvůli těžbě do zdárného konce i ve sněmovně,“ vyjádřil se. Podle něho je prioritou posílit vliv státu na těžební činnost a nakládání s vytěženými surovinami. „Nejprve je však nutné jasně definovat prokazatelný veřejný zájem na těžební činnosti.  Neumím si představit, že by český stát pro zisky těžebních společností připustil likvidaci českých měst a obcí nebo vyháněl místní obyvatele z jejich domovů,“ dodal politik za Věci veřejné.

„Pokud se vše podaří, mohou uhlobaroni na bourání Horního Jiřetína i Černic bez svolení místních zapomenout. Dá se proto očekávat, že reakce těžařů bude zuřivá, ale věříme, že zákonodárci se jimi nenechají zastrašit,“ vyjádřil se ve shodě s ním vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský, který je zároveň členem litvínovského Občanského sdružení Kořeny, jehož cílem záchrana Horního Jiřetína a Černic před likvidací v důsledku postupu povrchové těžby. Podle tohoto sdružení by naopak prolomení limitů způsobilo externí náklady ve výši 1,3 bilionů korun.

Neomezené vyvlastnění zavedli nacisté

Vláda uložila premiéru Nečasovi, aby návrh změny horního zákona předložil poslanecké sněmovně. Vládní souhlas s novelou totiž k její platnosti nestačí – jde o změnu zákona, kterou musí schválit parlament. Odpůrci těžby ovšem spoléhají na to, že přijetí novely je zakotveno v koaliční smlouvě a poslanci vládních stran proto budou o věci rozhodovat v režimu takzvaného závazného hlasování.

Současný horní zákona pochází z roku 1988, úprava vyvlastnění se v něm po revoluci nezměnila. Za Rakouska Uherska a první československé republiky nebylo za účelem těžby možné vyvlastňovat obytné domy, zahrady a sady (to, co se dnes označuje jako zastavěné území obce). Neomezené vyvlastnění zavedli až nacisté v roce 1943 a komunisté je po válce převzali.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lucie Bartoš

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Fašisté, seknul Zeman své odpůrce. Zpražil Ukrajinu a vysmál se kvůli Mynářovi

12:40 Fašisté, seknul Zeman své odpůrce. Zpražil Ukrajinu a vysmál se kvůli Mynářovi

Z PROFILU Babišova návštěva v Bílém domě, vztah k PPF miliardáře Kellnera, setrvání kancléře Mynáře …