„Od Angely Merkelové bylo pozvání pro uprchlíky dobrým strategickým krokem. Nechceme přeci nekontrolovatelné násilí na hranicích, snažíme se o mír v Evropě. Navíc lidé jsou lidé. To je o humanitě, a ne o náboženství či rase,“ prohlásil při setkání, které zorganizovala Asociace pro mezinárodní otázky, Markus Löning. Jde o bývalého zmocněnce německé vlády pro lidská práva a humanitární pomoc a staronového místopředsedu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Hovořilo se hlavně o migrační krizi a lidských právech.
Problémy s ubytováním
Pracoval ve vládě německé kancléřky a cítí, že je Merkelová na správné cestě, i když má k jejím rozhodnutím dílčí připomínky. „Její pozvání nebylo až takovým hnutím srdce. Nikdy nehraje s emocemi, ale má naopak léta vytvořenou strategickou linii,“ sdělil a na dotaz, proč se v tomto kontextu moc neradila s partnery, odvětil: „Měla to prodiskutovat, ale musela přijmout rychlé rozhodnutí. Času na debaty bylo málo, tak zvolila cestu solidarity. V tom jednala správně.“ Německo má prý pro uprchlíky několik výhod, například jde o otevřenou a bohatou společnost.
Příliv migrantů nicméně plodí mnoho administrativních problémů. „Nedaří se je ubytovat. V Berlíně se nám sjíždějí na staré letiště uprostřed města. Jinak žijí po prázdných školách, domech a v tělocvičnách. Nedávno jsem se bavil s kamarádem, který to má v Berlíně na starost, a říkal, že máme v jednom zákoně pro mimořádné situace legální možnost jít za majitelem prázdného domu, aby jej pronajal, když ho administrativa potřebuje, a on to musí udělat. Zatím jsem o takové situaci neslyšel, ale je to možné,“ dodává.
Teroristé v Evropě
Jeho bratr žije v Paříži, k Francouzům cítí obrovské přátelství a nedávné teroristické útoky ho doslova šokovaly. Nicméně si nemyslí, že by dobrou taktikou, jak zničit Islámský stát, byla vojenská pozemní operace. „Nejsem proti armádě, občas ji potřebujeme. Musíme si ale položit otázku, jestli po bojových misích nezůstaly země ještě v horším stavu, než byly před tím. Například Afghánistán anebo Irák. Vidím, jak se s podobnými válkami vytváří více obětí, zraněných, strachu, uprchlíků a samotnou situaci to nevyřeší. Podle mě je třeba seriózně jednat se spojenci například z Perského zálivu, aby teroristy přestali podporovat. Také je nutné lepší informovaností zničit či utlumit propagandu Islámského státu,“ vysvětluje.
Podle něj jsou na vině i tajné služby, protože málo spolupracují: „Není možné prověřit milion lidí během pár dní. A je zřejmé, že se s uprchlickou vlnou dostanou do Evropy i nějací idioti a nebezpeční lidé. Ty ale stejně žádným plotem nezastavíte. Útočníci v Paříži navíc byli občané zemí Evropské unie. Je třeba, aby tajné služby spolupracovaly, a ne si některé informace zatajovaly. Pracují na národních principech, což je dnes už přežité.“
Bezvízový styk pro Turky
Evropa prý platí kvůli nedůvěře Turecku vysokou cenu. „Je třeba zlepšit vztahy s Tureckem. To bylo debat kvůli členství Turecka v EU. Pořád ne, ne, ne, my vás nechceme, ale nikdo nenabídl žádnou jinou alternativu vývoje. Turecko je spojenec v NATO a s Německem je spojeno přes rodiny německých Turků, ale i hospodářsky. Až šest tisíc německých podniků investuje v Turecku. Erdogan udělal hodně kroků k demokracii a lepší společnosti. Svoboda médií a chování ke Kurdům se naopak zhoršily. Je třeba to řešit, ne trhat vztahy,“ říká s tím, že je nyní čas, aby EU zavedlo pro Turky bezvízový styk.
Tureckému prezidentovi Recepu Erdoganovi je třeba ukázat, že je aliančním partnerem. Na druhou stranu lze udržovat i dobré vztahy s Ruskem a nemíchat Ukrajinu se Sýrií. „Musíme ale vědět, že Putinovy zájmy nejsou našimi. Chce rozštěpit EU, získat si přátele na Západě, zachovat Asadův režim, vytvořit si dobrou pozici na Středním východě. Prostě je třeba opatrnosti. Putin není přítel a se sestřeleným bombardérem chci věřit Erdoganovi. Vždyť Rusové létali nedaleko pobaltských zemí, Švédska a Norska. Vždy simulují ohrožení,“ popisuje.
Populisté žijí ze strachu
Nedávno prý přesunul svou kancelář do berlínské čtvrti, kde žijí hlavně Turci. „Je to úžasné místo, mám to tam rád. Největší chyba, jakou bychom mohli s uprchlíky udělat, by bylo omezit jejich pobyt na krátký časový úsek, třeba půl roku. Musíme jim jasně sdělit, že zde budou moci být tak dlouho, jak budou chtít. V tom případě se budou chtít učit jazyk, pracovat a zapojit se do života země,“ míní.
Strachu z migrantů moc nerozumí, protože Evropa byla vždy spojena s migrací. „Západní společnost se vyrovnává s migrací pořád. Po rozpadu kolonialismu, nabytí nezávislosti různých zemí, po druhé světové válce. Strach ve společnosti není na místě. Na něm se totiž pasou různí populisté bez morálních kvalit. Je třeba být pozitivní a ukázat perspektivy, což dělá třeba český premiér. Vážím si ho. Každý ví, že tato cesta nebude lehká, ale můžeme ji podstoupit, můžeme lidem pomoci. To nejsou teroristé, co sem přicházejí, ale ženy s dětmi, které jsou terorizovány Asadovými bombami a bojovníky Islámského státu,“ doplňuje Markus Löning s tím, že není možné všude vystavět ploty, aby se pak lidé topili ve Středozemním moři. Musí se najít zlatá střední cesta mezi ochranou hranic a ochranou lidských životů.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
