Úvodem svého textu uvádí Doleček jméno jednoho ze spoluzakladatelů SDA Ibrana Mustafiče. Tento předák bosensko-hercegovských muslimů byl podle Dolečka pro muslimy „černou ovcí“. 

„Muslimové na něho spáchali několik atentátů, po jednom sotva zůstal na životě. Po vstupu armády Srbů do Srebrenici byl zajat a vyměněn za srbského plukovníka Aleksu Krsmanoviće. Ve svých publikacích ukazuje na úplně jiný obraz dění v Srebrenici, než jak to po světě šíří západní propaganda,“ podotýká Doleček. Následně uvádí, že Mustafič líčí muslimskou mafii, která plně kontrolovala politický i ekonomický život a doslova rozhodovala o životě a smrti lidí z obklíčeného města v letech 1993–1995. Mafie podle něj neváhala fyzicky likvidovat své odpůrce. 

Doleček si rovněž všímá toho, že Mustafič kritizoval opakované a četné vražedné vpády muslimského vojska (28. divize) pod velením Nasira Oriće ze Srebrenici do srbských vesnic východní Bosny. Prý také prohlásil, že by bez toho mnoho lidí zůstalo naživu. Mustafič podle všeho rovněž zmínil skutečnost, že Srebrenica nebyla nikdy demilitarizovaná, jak bylo dohodnuto se srbskou stranou v roce 1993. „Prezidentský úřad Aliji Izetbegoviće a generální štáb muslimské armády v Sarajevu zneužívaly Srebrenicu k svým politickým hrám. V Srebrenici docházelo k situacím, kdy muslimové vraždili muslimy,“ konstatuje Doleček.