Diskusi Petra Robejška s Václavem Cílkem spojovala teze „bez politické korektnosti“, což byl i název setkání. Docent Robejšek hned zkraje uvedl, že se jistě nevyhnou tématu migrační krize. „Nicméně vidíme daleko důležitější problémy. Tento problém je spíše svoji dramatičností opticky důležitější. Fakticky existují důležitější problémy,“ sdělil.

Co to vlastně je politická korektnost? Jde v podstatě o jasně vymezený termín. „Jedná se o to, kdo má autoritu definovat svět. Jde o to, kdo a jak přesně popisuje svět. Když se snažíme uchopit to, co se děje kolem nás, děláme to myšlenkami, které formulujeme ve slovech, tezích, větách, esejích, a tyto myšlenky jsou definice toho, jak z našeho hlediska vypadá realita či konkrétní problém. To je první krok k druhému a to je řešení. Popíšu realitu nejrealističtěji, jak ji vidím, a následně přijde pokus o to s realitou nějak zacházet,“ vysvětloval Robejšek.

„Většinou nás zaujme to, co nám hrozí, o čem si myslíme, že je zanedbáno a bylo by třeba něco udělat navíc. Z toho automaticky plyne, že východiskem takového doporučení, jak věci dělat, by měla být co nejrealističtější analýza výchozího stavu. Přesně tohle politická korektnost zakazuje, protože ta sama sobě připisuje autoritu rozhodnout o tom, co je správné a co není. Tedy definici reality, fenoménu nebo problému si uzurpuje sama pro sebe. Požaduje pro sebe cosi jako papežské právo rozhodnout finálně o tom, co je pravda, jak se mají věci vidět. To by samo o sobě nebyl takový problém, kdyby nárok na absolutní pravdu ze strany politické korektnosti nebyl tak autoritativní a netolerantní,“ pokračoval Petr Robejšek a použil citát jednoho z bývalých britských premiérů Stanley Baldwina, který to nazval mocí bez odpovědnosti.

Takže politická korektnost dle Robejška říká: vykonáváme moc, vynucujeme určité akce, požadujeme určité zákroky, ale za to, jestli to vyjde nebo nevyjde, odmítáme odpovědnost, od toho tady nejsme. My jsme tady od toho říci, co je správné, a společnost má povinnost to udělat a neptat se, jestli můžeme za možný neúspěch. „Takovým přístupem politická korektnost uzavírá dveře k možnosti prosazení nosného a smysluplného řešení,“ dodal Robejšek a předal slovo Václavu Cílkovi.