Chystá se tažení proti ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi? Českým zbrojařům podle všeho dochází trpělivost, Černínský palác prý totiž poslední dobou výrazněji blokuje vývoz zbraní a materiálu pod záminkou, že hrozí přeprodej do embargovaných oblastí. Jenže ten hrozí vždycky, jak se shodují vojenští experti.
V kuloárech se začínají šířit spekulace, že by to Petříčka mohlo stát křeslo. Problém je totiž v tom, že pokud české firmy vyklidí pole na řadě zahraničních trhů, už se tam nemusí nikdy vrátit. Konkurence je nemilosrdná.
Na české politické scéně čas od času vyvstane otázka, zda je pro naši zahraniční politiku prioritní razit ve světě téma lidských práv, anebo se zaměřovat na ekonomickou diplomacii a dbát tak na úspěchy českých firem, a tím i na zvyšování životní úrovně občanů. A přestože vláda často mluví o ekonomické diplomacii coby jedné z priorit, resort zahraničí se dle mnohých spíše orientuje na lidská práva.
Pro koho byste hlasovali, kdybyste byli Američané?Anketa
To opakovaně kritizuje prezident Miloš Zeman, podle něhož je „žvanění o lidských právech“ neproduktivní. „Jsme malá otevřená ekonomika, exportně orientovaná. Naším cílem je jednak prosazovat se na zahraničních trzích, jednak získávat efektivní zahraniční investice. To je těžká práce, které se někdy říká vrtání tvrdých desek, pokud jste se s tímto termínem už někdy setkali. Ta deska se prostě nerozlomí na první pokus, a jak říkal Masaryk, je to černá, drobná, trpělivá práce. Vedle toho jsou různé patetické deklarace naší zahraniční politiky, které ovšem žádný ekonomický ani jiný efekt nepřinášejí, ale zato jsou nenáročné, nemusí se nad nimi pracovat,“ řekla hlava státu na loňském setkání s českými diplomaty.
Zpět k našemu tématu. Podle odhadu Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu sice český export zbraní a vojenského materiálu vzrostl na zhruba 17–18 miliard oproti loňským 14 miliardám, přesto mohl být výsledek výrazně lepší.
Psali jsme:
Jak informovala ČTK, v roce 2018 export zbraní a vojenského materiálu činil 14 miliard korun, o rok dříve 15,1 miliardy. Oficiální čísla za loňský rok by měla být známa v půlce roku. Pokud by se odhad potvrdil, šlo by prý o jeden z nejlepších výsledků za poslední roky. Nejlepšího výsledku v této oblasti české firmy dosáhly v roce 2016, kdy vyvezly materiál za 18,24 miliardy korun. V roce 2018 nejvíce české společnosti exportovaly do sousedních zemí, Spojených států, Vietnamu, Brazílie a zemí Blízkého východu.
Fotogalerie: - Snídaně s Petříčkem
Samo Ministerstvo zahraničních věcí, které je součástí řetězce, který konkrétní vývoz schvaluje, přiznává, že loni zarazilo osm velkých zbrojních zakázek. Obecně nemusí jít o cílené potlačování domácího byznysu, jak se někteří zbrojaři obávají, ale minimálně se prý jedná o strach z rozhodování.
„Místo toho, aby ti, co o věcech rozhodují, přijali vlastní zodpovědnost a vše hodnotili přesně a pouze podle pravidel, převládá obava ze špatného rozhodnutí. Rozhodují o tom úředníci, kteří nechtějí mít problémy. Při posuzování každého případu ale zdaleka ne vždy hraje roli realita, zda je konkrétní obchod rizikový. Když si úředník není jistý, radši to shodí ze stolu, aby neměl problémy. Jasně, pokud ministr někomu řekne, tohle podepiš, tak to daný úředník udělá. Tak to ale moc nechodí. Je to právě naopak. Ve chvíli, kdy příslušní zaměstnanci Černínu vidí, že ministr je zaměřen na druhou stranu a neustále jen vykládá o lidských právech, o neziskovkách, co vydávají prohlášení – nevyvážejme zbraně, vždyť vraždí lidi – tak čemu se potom divíme? Pokud bude stát dělat politiku Člověka v tísni a jiných aktivistických neziskovek, tak prosím, ale ať to jde vysvětlit občanům,“ udává pro ParlamentníListy.cz vysoce postavený zdroj z prostředí české diplomacie.
Fotogalerie: - Oběd v Lánech
Černínský palác se tak prý často dostává do schizofrenní situace. „Ministr zahraničí z jedné strany pořád mluví o podpoře exportu, o ekonomické diplomacii, ale když to má podpořit konkrétně, české firmy narazí do zdi. Jednoduchý příklad: vyčlení se prostředky na otevření nového trhu pro naše podniky, vypraví se tam delegace a podnikatelská mise, naši podnikatelé tam začnou navazovat kontakty, budovat infrastrukturu, začnou intenzivně pracovat na obchodních vztazích, a když si po čtyřech pěti letech domluví konkrétní obchody, to stejné ministerstvo jim do toho hodí vidle, protože jim nevydá povolení k vývozu. To je postavené na hlavu,“ pokračoval náš zdroj.
Nervozita v odvětví zbrojního průmyslu tak roste. V zákulisí se množí kritika, že se naše zahraniční politika pod vedením ministra ze sociální demokracie začíná podobat lidskoprávní neziskovce. „Jistě, nelze úplně rezignovat na to, aby se k lidem ve světě přistupovalo spravedlivě, ale buďme realisté, co my zmůžeme? A pomůže nám to? Plácání o české lidskoprávní tradici žádnou českou rodinu neuživí. Jestli se to nezmění, můžou se dít věci. Pan Babiš by možná řekl, že za to může ministr z jiné strany, ale to nikoho nezajímá. Vláda jako celek je zodpovědná,“ uvedl rozhořčeně zdroj redakce z pomezí politiky a byznysu, který si z pochopitelných důvodů přál zůstat v anonymitě.
ParlamentníListy.cz oslovily zainteresované orgány, tedy Ministerstvo zahraničních věcí, ale i organizaci sdružující české zbrojaře, Asociaci obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP).
AOBP jsme se ptali, zda nejde jen o planý poplach, případně, do jaké míry je situace se zastavováním vývozu vážná. „Ano, je to problém. Chceme s Ministerstvem zahraničních věcí řešit, aby v žádném případě nedocházelo k dodávkám do embargovaných zemí, ale zároveň, aby nebyl poškozen náš domácí průmysl tím, že jiné země na některé trhy vyvážejí, a my nikoliv. Máme pocit, že se situace zhoršila,“ řekl redakci k problému Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR. Příliš konkrétní být nechtěl, o všem podle jeho slov chtějí jednat.
Ministerstvo zahraničí redakce oslovila se čtyřmi dotazy. Šlo o následující otázky:
1. Jakou roli při posuzování o udílení, či neudílení licencí na vývoz vojenského materiálu a zbraní hraje hledisko stavu lidských práv v dané oblasti?
2. Jak často se stává, že by nebyla vydána licence do země, která není pod embargem, ale nesplňuje jiná, řekněme, měkčí kritéria?
3. Do jaké míry se přísnější posuzování vývozu vojenského materiálu či zbraní slučuje s deklarovanou vládní politikou ekonomické diplomacie?
4. Jak si MZV vyhodnocuje často skloňovaný argument, že pokud někam zbraně či vojenský materiál neprodají české podniky, prodají to tam zahraniční firmy, a ČR tedy přijde o dlouho budované trhy?
Resort však do doby vydání článku na žádost o odpovědi nereagoval.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Radim Panenka
