Pithart v ČT promlouval o listopadu '89 a Havlovi. S diplomatem Žantovským si místy „nesedli"

09.11.2014 14:51

Jaká je česká demokracie po pětadvaceti letech? O tom v nedělních Otázkách Václava Moravce České televize diskutovali expremiér Petr Pithart (KDU-ČSL), český velvyslanec ve Velké Británii Michael Žantovský a ústavní právník z Univerzity Karlovy Jan Kysela. Hovořili také o Rusku, o silných prezidentech i o tom, že poslanci nechodí do práce tak, jak by měli. Makáme, ale těžko říci kde a na čem, glosoval Moravec. Došlo i na novelu Ústavy.

Pithart v ČT promlouval o listopadu '89 a Havlovi. S diplomatem Žantovským si místy „nesedli"
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Pithart, Michael Žantovský a Jan Kysela

Anketa

Byla léta 1990-2014 pro naši zemi úspěšná?

12%
88%
hlasovalo: 66472 lidí

Debatu ale zahájila píseň zesnulého barda Karla Kryla „Demokracie rozkvétá“, o jejíž puštění žádal minulou neděli prezident Miloš Zeman v Hovorech z Lán. Pronesl tehdy, že ten, kdo ji pustí, ukáže svou odvahu.

Budování právního systému od nuly

Petr Pithart uvedl, že v ní Kryl predikoval vývoj české demokracie příliš pesimisticky. Zastával se především Václav Havla. Žantovský ocenil, že je dnes v České televizi možné pustit píseň Karla Kryla. To před třiceti lety možné nebylo. Důležitá věc se podle jeho názoru rozhodovala v prosinci 1989 a lednu 1990, kdy bylo rozhodnuto o právní kontinuitě s původním státem. Kdyby se rozhodlo o tom, že se právní systém bude stavět zcela od základů, tak by to u nás vypadalo jinak.

Pithart se v tu chvíli proti Žantovskému vymezil, když oponoval, že si neumí představit, jak budovat právní stát ze dne na den zcela od nuly.

Kysela nechtěl porevoluční očekávání příliš komentovat, neboť mu bylo teprve patnáct let a jako problematickou vnímal spíše až tzv. opoziční smlouvu z roku 1998. V obecné rovině ale poznamenal, že budování státu nově od základů není nijak obvyklé.

„V dějinách si vybavuji bolševickou revoluci a Maovu Čínu, jinak se vždy do jisté míry navazovalo na právo původní. Řeklo se, že platí něco z toho,“ prohlásil Kysela. Jako problém vnímal spíše to, že v porevoluční době nebyli příliš souzeni anebo dokonce odsouzeni exponenti minulého režimu. Podle jeho názoru to bylo i proto, že zlom mezi oběma režimy nebyl příliš ostrý.

„Tady je ten problém,“ dal Kyselovi za pravdu Žantovský. A ve stejném duchu se vyjádřil i Pithart. Ani podle něj nešlo v pravém slova smyslu o revoluci, ale o vyjednané předání moci.

Návrat studené války

Následně se hosté věnovali dnešním sporům mezi Západem a Ruskem. Někdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov při oslavách pádu Berlínské zdi prohlásil, že na zhoršení vzájemných vztahů nese vinu Západ, a to i tím, že se rozšířilo NATO až příliš k hranicím Ruska. „Michail Gorbačov trochu mění své názory a je poplatný té rétorice, která se dnes v Kremlu prosazuje,“ prohlásil k tomu Žantovský. Připomněl slova Václava Havla v americkém Kongresu v roce 1990, kde politikům řekl: Chcete-li pomoci nám, pomozte Sovětskému svazu na jeho nelehké cestě k demokracii. A Žantovský má za to, že se o to Západ snažil dvacet let.

Kysela dodal, že je důležité domluvit se na tom, jestli jsou jednotlivé státy srovnatelnými hráči na mezinárodní scéně, kde se každý může rozhodovat sám za sebe, nebo zde prim hrají impéria, jako jsou Spojené státy nebo Rusko, ale menší státy jsou jen figurkami v jejich hře. Ale i kdyby přistoupil na ten druhý pohled, pak je pro nás podle jeho názoru lepší, když budeme patřit do západního mocenského okruhu, protože se Spojené státy chovají ke svým partnerům s respektem. U Ruska či Číny tomu bývá někdy jinak. „A to nejsem nijak zvlášť horlivý zastánce Spojených států,“ zaznělo od Kysely ve studiu.

Fotogalerie: - Singer, Žantovský a Pithart v OVM

Hostem Otázek Václava Moravce byl guvernér ČNB Mir...
Guvernér ČNB Miroslav Singer
Hostem Otázek Václava Moravce byl guvernér ČNB Mir...
Guvernér ČNB Miroslav Singer
Moderátor Václav Moravec
Hostem Otázek Václava Moravce byl guvernér ČNB Mir...

Pomáhají nám silní prezidenti?

Anketa

Na začátku kterého roku byste se nyní chtěli octnout? V naší zemi, samozřejmě.

2%
1%
59%
2%
12%
5%
0%
0%
6%
hlasovalo: 18764 lidí

Česká republika ostatně může na mezinárodní scéně vystupovat, jak uzná za vhodné. O tom prý svědčí i skutečnost, že současný prezident Miloš Zeman vystupoval na fóru na ostrově Rhodos. Žantovský k tomu poznamenal, že podobně svéhlavě postupovali i jeho předchůdci. „Já si pamatuji jen jednou, že si Václav Havel zavolal vládu a řekl: Jedu tam a tam, chci říct to a to, co na to říkáte,“ posteskl si Pithart.

Žantovský kontroval, že se to dělo víckrát než jednou. A navíc rozpory mezi hlavou státu a vládou nenajdeme zdaleka jen v Česku.

Podle Kysely záleží na tom, co vlastně od prezidenta očekávají zákonodárci a co od něj očekávají občané. Pravicoví politici prý dokonce uvažují o návratu k nepřímé volbě prezidenta. „To je zajímavá myšlenka, ale nevím, jestli je úplně realizovatelná,“ pousmál se Kysela. Důležité prý také je, jak se vidí samotní prezidenti. „Prezident republiky může kalkulovat s tím, že ať udělá cokoliv, tak ho vždy někdo podpoří, a to podle toho, komu se to hodí,“ podotkl ústavní právník s tím, že tento faktor žádná úprava Ústavy neovlivní.

Chceme-li něco změnit, musíme začít u sebe

Tradiční politické strany v Česku jsou v krizi, podle Žantovského ale tento trend nevidíme jen u nás, nýbrž u celé řady evropských zemí. „Evropa se nehýbe,“ prohlásil diplomat.

Kysela se domnívá, že si dnešní strany zadělaly na své problémy v minulosti. „Českým politickým stranám se podařilo vyprofilovat se jako ne úplně atraktivní instituce nebo dokonce jako instituce neatraktivní,“ pronesl. Svou roli podle jeho názoru hraje i moderní technika. V době Facebooku lidé necítí tak silnou potřebu být v politických stranách, když vidí, že se mohou aktivizovat i bez nich.

A Pithart zavzpomínal na to, že se příliš silné důvěře netěšily ani prvorepublikové politické strany. Druhý československý prezident Edvard Beneš ostatně po druhé světové válce kalkuloval s tím, že počet politických stran omezí zákonem. Jedinou možnou cestou podle Pitharta je ale strany ozdravit.

Celou debatu uzavřel Žantovský. „Strany se neuzdraví bez té nejpodstatnější složky politického systému, a tou je občan. My máme tendenci všechno svádět na prezidenty, parlament a podobně, ale pokud chceme něco změnit, musíme začít sami u sebe,“ pronesl.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: mp
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tunel, pane Babiši? Dalšího ministra čeká peklo. Muž přes palubu? Poslanci mají nabito. A k tomu jsme zjistili i něco horšího

4:47 Tunel, pane Babiši? Dalšího ministra čeká peklo. Muž přes palubu? Poslanci mají nabito. A k tomu jsme zjistili i něco horšího

Šok pro všechny jen trochu znalé dění na Ministerstvu obrany způsobila kauza s nákupem pasivních rad…