Do Čech se pravoslavný kněz Eugen Bakoš přistěhoval před deseti lety ze Slovenska. V současnosti působí jako duchovní správce chrámů v obcích Halže a Milíře na Tachovsku. Přínos církevních restitucí pro církve nezpochybňuje, ale rozhodně nepatří k ortodoxním bojovníkům za majetkové vyrovnání státu s církvemi. „Když dostane pravoslavná církev majetek, bude ráda. Když nedostane, tak nedostane,“ zastává pragmatický postoj ke stále citlivému tématu Bakoš.
Psali jsme:
Kněz Bakoš: Majetek církvi vzali už Němci
Bakoš tvrdí, že majetek pravoslavné církvi vzal na počátku čtyřicátých let již Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava. Situace v západočeském pohraničí je však specifická. Dle Bakoše se totiž existence pravoslavné církve na Tachovsku datuje k padesátým letům dvacátého století a přímo souvisí s osídlením pohraničí po vyhnání Němců. „Farnost Halže a Milíře si žádné majetkové nároky nečiní. Máme však nárok na finance, které by dostal a přerozdělil biskupský úřad“ vysvětluje Bakoš.
Bakošova slova potvrzuje starosta obce Halže František Čurka (NEZ). Problematika církevních restitucí obec dle Čurky netrápí, protože v Halži nejsou z těchto důvodů blokovány žádné majetky. „Jako člověk si myslím, že by si církev měla vzít jen to, co ke své činnosti potřebuje a co zvládne udržet tak, aby to bylo v dobrém provozu a stavu. Je důležité, aby nedocházelo k předávání zničeného majetku někomu dalšímu, aby se o to postaral,“ poodhalil ParlamentnímListům.cz svůj postoj Čurka, který je zároveň prezidentem Regionálního sdružení obcí a měst Euregio Egrensis.
- ČTĚTE TAKÉ M. A. Jareš: Čeští mučedníci pravoslavní
„Církevní restituce jsou dobrou věcí. Pro církev jsou přínosné a zároveň nezbytné pro údržbu budov i chod církví. Ale je třeba si uvědomit, že důležitou roli zde hrají také finance a ty kazí charakter. Proto to některým farnostem pomůže a některým naopak ne,“ myslí si Bakoš. V obcích oblíbený pravoslavný kněz je toho názoru, že majetkové vypořádání státu s církvemi mělo přijít mnohem dříve. „Nevím, zda se mělo počkat, až přejde ekonomická krize. Dnes je pozdě. Dříve by to nebylo tak bolestivé a nejednalo by se o tak velké peníze. Hned po revoluci by to bylo i citlivější,“ říká Bakoš.
Za opravy církevních památek platí obce miliony
Pro mnohé obce jsou církevní památky možností, jak v obci udržet kulturní život. Na jejich péči však obce vynakládají miliony korun. Například obec Halže s 980 obyvateli získala v nedávné době do vlastnictví tři sakrální stavby, jejichž rekonstrukce za poslední tři roky vyšla na 3,5 milionu korun. Na opravy objektů využívá obec Halže především dotační tituly od Plzeňského kraje a Místní akční skupiny Český les. S výší dotací halžský starosta spokojen není, ale dodává, že je rád za každou korunu. „Dotace lze získat skoro na každý objekt kulturní památky, ale problém je, že se získávají pouze menší finanční částky. Je tedy nutné provádět opravy na etapy, potvrzuje Lenka Líbalová z odboru památkové péče v Tachově.
Se správou církevních památek obci Halže výrazně pomáhá pravoslavná církev. „My si velice ceníme aktivního přístupu pravoslavné církve. Ulehčuje nám starost a péči o památky. V užívání mají dvě kaple, které jsou ve vlastnictví obce. Používají je k církevním obřadům a dalším setkáním,“ říká Čurka.
Ten v součanosti shání zhruba pět milionů na další etapu rekonstrukce kostela sv. Jana a Pavla. „Z finančních důvodů jsme zatím zvládli pouze obnovu věže. V budoucnu by mělo dojít k zastřešení lodi kostela, kostel by měl získat novou fasádu, v plánu je také vnitřní obnova interiéru a na konci bychom rádi zrenovovali varhany,“ uzavírá starosta.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Švábek
