Přejeme vám dobrou chuť. Přečtěte si příběh ženy, která se nestydí přiznat, že neměla na obědy pro své děti

27.10.2014 12:00

PŘÍBĚH Někdy se život zvrtne víc, než by se jedinec nadál. Když jsou na takovém člověku závislí další lidé - děti, které se o sebe nemohou samy postarat, je to situace hodně těžká, vyžadující hodně sil. Nese s sebou samozřejmě úskalí i nepříjemné zkušenosti, ale... Důležité je vědět, že se vyplatí hledat řešení. Tak, jako se pokouší zvrátit nepřízeň osudu i paní z Jičínska, která redakci vyprávěla svůj příběh.

Přejeme vám dobrou chuť. Přečtěte si příběh ženy, která se nestydí přiznat, že neměla na obědy pro své děti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prázdná peněženka, ilustrační foto
reklama

Anketa

Ve zpětném pohledu: Je dobře, že se rozdělilo Československo?

34%
66%
hlasovalo: 9364 lidí

Pětatřicetiletá paní Dagmar Svojanovská z Jičína se dostala do nezáviděníhodné situace. Před časem odešla za svým partnerem do západních Čech, postupně se jí narodily dvě holčičky. Těm je dnes 8 a 9 let. Partner bohužel sklouzl na dráhu zločinu a nakonec skončil ve vězení. V současné době má za sebou již sedm let výkonu trestu, pokud nebude vyhověno žádosti o podmínečné propuštění, které by ho mohlo za paní Dagmar a dvěma dcerami přivést i možná ještě v tomto roce, ve vězení si pobyde až do roku 2016.

Jak se však dá očekávat, matka dívenek se tak ocitla v nepříjemné situaci, zejména po materiální stránce.

Anketa

Vadí vám, že Zeman nepozval na oslavu 28. října některé univerzitní rektory?

14%
79%
hlasovalo: 18024 lidí

„Ze západu Čech, kde mám však stále trvalé bydliště, jsem odešla s dcerami zpět za rodinou, na Jičínsko. Zpočátku jsme bydleli společně, později jsem si našla pronájem. Soužití však bylo neúnosné, v současné době jsou na bodu mrazu i naše vzájemné vztahy. Bohužel, krize přišla, když jsem ztratila práci,“ popsala ParlamentnímListům.cz Dagmar Svojanovská. Pracovala totiž na poště, ale měla pracovní smlouvu na dobu určitou. Kvůli snižování stavů tak stejně jako ostatní s tímto druhem smlouvy byla nakonec po jejím uplynutí propuštěna.

Sem tam někdo pomohl, rodina to ale nebyla

„Paradoxně musím říci, že když mi bylo nejhůř, tak nám ale nepomohla rodina, ale právě kolegyně poštovní doručovatelky,“ vzpomíná paní z Jičínska. Ocitla se totiž ve velmi vážných finančních problémech, některé, jak sama říká, pramenily i z toho, že neměla na Jičínsku, kde se nyní pohybovala i s dcerami, trvalé bydliště. I když se jí snažily hodně pomáhat úřednice z oddělení sociálně právní ochrany dětí, byla nucená i sama ve vlastním zájmu hledat další řešení toho, jak s dívenkami přežít.

Anketa

Byla léta 1990-2014 pro naši zemi úspěšná?

12%
88%
hlasovalo: 66514 lidí

„Řekla jsem si, že vždy udělám maximum pro to, aby měly hezké dětství – ne jako jsem měla já,“ pokračovala dál ve svém vyprávění příběhu Svojanovská. A jak přiznala, začala  hledat různě po internetu všechny možné způsoby toho, kde pomoc hledat. Mimo jiné narazila i na projekt, o kterém ParlamentníListy.cz již delší čas píší – Obědy pro děti.

Na obědy pro dcery si musela chodit půjčovat

„Na obědy pro děti mně peníze nezbývaly. Chodila jsem si na ně tedy půjčovat, ale samozřejmě byl problém s tím, abych zase byla schopna ty peníze vracet. Byl to takový začarovaný kruh. Až jsem náhodně na internetu našla informace o Obědech pro děti. Hned jsem tam napsala, běžela jsem i na sociálku u nás. Překvapilo mě, že vůbec nikdo tam o této možnosti nevěděl, přitom by bylo určitě užitečné, aby věděli úředníci, kam případně někoho nasměrovat za pomocí. Nevěděli o tom ani ve škole, která má přitom v rámci projektu být hlavním iniciátorem toho, aby společnost, jež Obědy pro děti poskytuje, oslovila. Jsem však přesto ráda, že tahle možnost je, že o ní vím a dozví se o ni časem stále víc lidí. Od září totiž už nemusím každý měsíc řešit, kde na obědy pro holčičky vezmu nebo kdo mi na ně půjčí,“ popsala Dagmar Svojanovská.

Jak dodala, díky různým neziskovým organizacím a charit, se život její i jejích dcer začíná vydávat správným směrem. „Přes charitu jsme našli v rámci jednoho projektu i náhradní babičku. Ta s dcerami chodí plavat, bere je na výlety, věnuje se jim. Může jim poskytnout něco, co já nemůžu. Zvlášť, když už nyní budu mít sníženou podporu v nezaměstnanosti, takže netuším, jak budu moci uhradit nájemné. Přece jen je ale přede mnou nyní naděje na to, že bych mohla získat i novou práci. Charita totiž má projekt nazvaný Zaměstnaní rodiče. Ten mi umožní zaplatit dvě rekvalifikace – jednu na pečovatelku a druhou na sociální pracovnici. Myslím, že vzhledem k tomu, čím jsem prošla, tak můžu předávat své zkušenosti dál a zúročit to. Moc se těším na to, že tedy najdu poté práci právě v jednom z těchto dvou oborů,“ popsala Svojanovská ParlamentnímListům.cz.

Již několik stovek dětí obědvá s pomocí dárců. Nikdo neví, kolik jich ve skutečnosti ale pomoc ještě potřebuje

K datu 20. října má v rámci projektu Obědy pro děti potvrzenou pomoc již 583 dětí ze 113 základních škol po celé České republice. „Tři sta osmdesát dětí má již obědy uhrazené, další žádosti pro 194 dětí prověřujeme... Potěšila nás třeba zpráva z jedné základní školy, která nám řekla: ‚Konečně se děti normálně nají - vážně jim velice pomůžete. Děkujeme.‘,“ prozradila Jana Skopová, koordinátorka projektu Obědy dětem, který vznikl zásluhou organizace Women for Women.

Když před více než rokem ParlamentníListy.cz upozornily na to, že některé děti v Česku nemají na školní obědy, velice rychle se ukázalo, že případy, o kterých se ví, jsou jen vrcholem ledovce, o němž se do té doby příliš nehovořilo.

„A nejde jen o to, že by rodiny neměly na obědy pro své děti. Ve své praxi při práci v terénu se dozvídáme informace o tom, že rodiče nemají v mnohých případech ani na to, aby kupovali dětem školní pomůcky, aby jim platili nějakou mimoškolní činnost či aby jim mohli umožnit návštěvu kina či divadla, pokud se tam jejich školní třída vydá. O výletech ani nemluvě. To vše je pro takové děti velmi frustrující, naprosto je to vyčleňuje z kolektivu. Vždyť kde se nejvíce utužují vztahy? Právě při výletech, návštěvách kulturních zařízení. O to jsou ty děti ochuzeny a tím pádem uvrženy do izolace. Sociální handicap je však postaví do role druhořadých či podřadných. To se odráží na jejich sebevědomí, a tak se ocitají v začarovaném kruhu,“ popsal tehdy ParlamentnímListům.cz i pracovník Člověka v tísni Martin Kovalčík.

Každé čtvrté dítě u nás je v domácnosti samoživitele

Téměř každé čtvrté dítě v České republice vyrůstá s jedním rodičem. Vyplývá to ze studie občanského sdružení APERIO - Společnost pro zdravé rodičovství. Navíc se ukazuje též to, že trend posiluje. Počet neúplných rodin (s jedním rodičem) s dětmi do 15 let jen od roku 1995 do roku 2012 vzrostl o téměř šest procent – tedy z 9,4 procenta na 15,1 procenta.

Podíváme-li se tedy na další čísla, která ukázala zmiňovaná studie, ani ta nedávají důvod k radosti. Jestliže děti vyrůstají s jedním rodičem, převažuje soužití dítěte a matky. Problém je, že 13,6 procenta těchto „sólo matek" je nezaměstnaných. Spěje to pak k tomu, co průzkum také nekompromisně ukázal: Až 50 procent žen s dětmi se po rozvodu ocitá na hranici chudoby. A nemají například ani na zaplacení obědů dětem.

Lidé skutečně moc o tomto druhu pomoci zatím nevědí. Proto odstartovala i kampaň

„Bohužel, ne všichni vědí, že takovýto druh pomoci existuje. Proto se dá předpokládat, že denně hladovějících dětí bude po republice daleko více,“ konstatovala dále Skopová, čímž povtrdila slova jedné z jejích klientek. Totiž, že o tomto druhu pomoci ví poměrně úzká skupina lidí. I proto se společnost Women for Women rozhodla zahájit spolu se začátkem letošního školního roku také reklamní kampaň, ve které veřejnost o tom, jak pomoci, informovat.

Problém totiž sám o sobě na sebe váže i další problémy. Například to, že jsou děti kvůli tomu, že nemají to, co ostatní vrstevníci, vyčleňované z kolektivu, někdy i terčem šikany. To se odráží na jejich psychice a mnohdy si odnášejí takové trauma celoživotně. Rodiče (z velké části právě sólo rodiče – tedy samoživitelé) o svých problémech také nechtějí hovořit, poněvadž narážejí na bariéru vycházející ze staročeské moudrosti: Sytý hladovému nevěří. V populaci totiž stále většina rodin, i těch takzvaně sociálně slabých, závislých jen na sociálním systému, takovéto problémy řeší spíše individuálně. Najít tedy někoho, kdo by i rodičům, kteří na obědy skutečně nemají, vysvětlil, že by se neměli bát či stydět požádat o pomoc, protože někdy jsou zkrátka životní okolnosti krajně nepříznivé, je většinou nemožné.

Většina Čechů si odmítá připustit, že je v některých domácnostech situace tak žalostná

Dochází proto často k postupné sociální vyčleněnosti celé domácnosti, přičemž pro děti je situace podstatně těžší.

„Obědy pro děti je projekt určený těm školákům, jejichž situace je vážná a dlouhodobá, někdy se zdá, že dokonce trvalá. Takové děti nemají před sebou mnohdy vidinu zlepšení stavu, a tak jsou pro ně obědy ve školní jídelně často jediným pravidelným teplým jídlem. Ve výběru dětí, kterým se rozhodneme pomáhat, se přihlíží k potřebnosti podpory a sociální situaci rodiny dítěte. Na výběru se podílí aktivně škola, jsou dána kritéria pro výběr a se školou se vše řeší individuálně,“ prozradila dál pro ParlamentníListy.cz Skopová. Doplnila, že pomoc takovým dětem je diskrétní, jejich jména se nikde nezveřejňují, ví o nich jen příslušná škola. Diskrétnost takovému dítěti a vlastně celé (i když většinou neúplné) rodině zaručuje to, že nejsou vystaveni posměchu, šikaně či nepochopení. To, že pro ParlamentníListy.cz promluvila paní Svojanovská, je výjimkou. Navíc, ona sama ráda svůj příběh zveřejnila jen proto, aby projektu pomohla, i aby odhalila, že není zas tak nereálné, že se někdy někdo velice lehce v podobné situaci nemůže ocitnout. „Nemám se za co stydět," poznamenala.

Nutno dodat, že společnost, kterou založili manželé Tykačovi, pomáhá konkrétně, jmenovitě ještě v další oblasti, ve které dosud není schopný reagovat na potřeby osamělých rodičů s dětmi stát. Při řešení krizových situací, které vedou často ke ztrátě bydlení a tím pádem i ohrožení bezpečného života a možnosti starat se a vychovávat děti, nabízí těmto sólo rodičům (zatím pouze matkám) tříletý komplexní program komplexní služby psychosociální pomoci. Jednodušeji vyjádřeno – v první řadě bydlení pro matky s dětmi za zvýhodněných podmínek, poradenství, asistenci při jednání s úřady, napojení na další podpůrné zdroje pomoci i celkovou finanční podporu pro rozšíření vzdělání a kvalifikace (to se týká spíše rodičů).

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Alena Hechtová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Apríííííl… Ne!“ Zástupce Pirátů šéfuje středočeskému zdravotnictví. A čile podniká. Ano, s nemocnicemi

8:34 „Apríííííl… Ne!“ Zástupce Pirátů šéfuje středočeskému zdravotnictví. A čile podniká. Ano, s nemocnicemi

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek předložil pozměňovací návrh k zákonu o střetu zájm…