Přežil jsem svou smrt. Několikrát, sdělil Václav Moravec

01.04.2016 18:26 | Zprávy

REPORTÁŽ „Všichni dohromady musejí mít noviny. Ne proto, aby vám přinášeli informace, ale aby se navzájem drželi v šachu. Cynicky si říkají, že jsou v atomovém klubu. Mít atomovou bombu je totiž super. Tu nemáte proto, abyste někoho vybombardovali. Ale proto, aby na vás někdo nehodil bombu,“ řekl o klubu českých oligarchů, kteří skoupili česká média, mnohonásobný šéfredaktor Pavel Šafr na besedě v Liberci. „Situace, v níž jsme se ocitli, je ohrožením pro demokracii. Vnímám nebezpečí diktátorů a nástupu nějakých autoritářských režimů. Bude tu volání po vládě pevné ruky,“ neblaze zavěštil tamtéž Václav Moravec.

Přežil jsem svou smrt. Několikrát, sdělil Václav Moravec
Foto: archiv V-klub
Popisek: Beseda (Ne)závislá média

Čemu máme věřit? Jak se máme orientovat v tom množství informací, které se na nás chrlí? Jak si máme vybírat média? Číst ta ovlivněná, nebo neovlivněná? Skoupená, či neskoupená? To byly hlavní otázky mladých lidí, kteří zcela zaplnili liberecký V-klub ve čtvrtek večer na akci Parlamentu mladých při DDM Větrník. Nesla název (Ne)závislost médií. Na otázky odpovídali zkušení novináři. Třeba Pavel Šafr, který byl šéfredaktorem mnohých deníků i časopisů, například MF Dnes, Lidových novin či Reflexu a dnes stojí v čele serveru Svobodné fórum. Nebo ekonomická redaktorka Týdeníku Echo24 Lenka Zlámalová či bývalý moderátor Partie na Primě, nyní majitel místní regionální televize RTM, Jan Punčochář.

„Jsem zločinec či domovnice beroucí statisíce“

Největší hvězdou večera byl Václav Moravec, který se v nadsázce přítomným představil humorným způsobem. „Jsem novinář, který je kritizován kolegy za to, jak špatně vede rozhovory v České televizi již 14 let. Jsem kritizován Milošem Zemanem, že jsem domovnice, se kterou se nevyjednává. Teď nově Andrejem Babišem, že jsem člověk, který si hraje na arbitra etiky na vysoké škole, a přitom se chová neeticky a bere statisíce v České televizi. A na koho jsem ještě zapomněl? Na Václava Klause tvrdícího, že jsem zločinec. Takže jsem rád, že jsem mezi vámi,“ pobavil přítomné.

Víte komu patří iDnes?

Hned první studentka, která získala mikrofon, překvapila. Řekla, že na základě doporučení čte iDnes a pro rozšíření názoru ze druhé strany sleduje na sociálních sítích Jiřího Ovčáčka. „Víte, komu patří iDnes?“ zeptala se dívky Lenka Zlámalová a ta zakroutila hlavou na znamení toho, že neví. „Fakt to nevíte?“ podivila se redaktorka a vysvětlila jí, kdo je majitelem tohoto serveru, a nejen jeho. „Podle toho to vypadá, i když iDnes je na tom stále lépe než noviny. Zaráží mě, že se o tohle nezajímáte,“ konstatovala Zlámalová. „Mě vždycky zajímá, co je za tím. Když nějaký server patří ministru financí, je jasné, že se na něm zobrazí jeho politika,“ domnívala se. O Ovčáčkovi prohlásila, že to „jsou ústa pana prezidenta“.

Stejně jako Baťa miloval boty, vydavatelé milovali noviny

S majiteli tištěných médií a velkých internetových serverů přišel z přítomných nejvíce do styku Pavel Šafr. V dobách, kdy je vlastnili zahraniční vlastníci. „Tehdy se říkalo, že je špatně, že to nepatří nám, Čechům. Teď už toto nastalo. Patří to Čechům a Slovákům a já se v této situaci necítím úplně komfortně,“ uvedl. A vysvětlil to na příkladu. Začal u Bati. „Když se rozhodl dělat boty, tak proto, že uměl šít boty, zajímaly ho boty, měl rád boty. Prostě ho to zajímalo a bavilo, měl tu práci rád, obklopoval se lidmi, kteří na tom byli podobně. A vytvořili velký podnik, který byl úplně nejlepší na boty,“ rozprávěl Šafr. „Můj vydavatel v MF Dnes byl vydavatelem ve třetí generaci, vydavatel Reflexu z Ringieru už ve čtvrté či páté generaci. Na začátku byli tiskaři nebo novináři. Milovali noviny, rádi do nich psali nebo je tiskli. A pak noviny vydávali. To byl jejich život, jejich vášeň. A předávali si ji z generace na generaci. Byli hrdí na to, že dělají noviny. Tím vznikly profesionální vydavatelské domy, které poskytovaly dobrou základnu pro práci novinářů. Tím, jak vydavatelé měli rádi čtenáře, věděli, že čtenáři oceňují nezávislé informace. A neměli proto zájem a důvody je nějak manipulovat,“ objasnil mnohonásobný šéfredaktor. 

Oligarchové vlastní noviny proto, aby se drželi v šachu

Nyní je podle něj situace úplně jiná. „Představte si, že někdo obchoduje s plynem. Nerozumí novinám, ani je předtím moc nečetl a nezná novináře. Ale z nějakého důvodu si potřebuje koupit noviny. A máme tu dalšího takového člověka. Vyráběl a prodával dlouho zemědělská hnojiva. Pak zjistil, že je výhodné na našich polích pěstovat řepku olejnou, z níž se vyrábějí biopaliva. Pak si řekl – sakra, co kdybych byl ještě politikem. Ale k tomu potřebuji noviny. V této situaci už nejsou noviny nástrojem přenášení informací, kdy redakce nemá tu funkci, že se snaží maximálně férově vybrat informace pro čtenáře nejzajímavější. Ta funkce se mění. Prostřednictvím toho, že vy tyto noviny čtete, se ten člověk dostane k moci,“ domníval se.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Mgr. Aleš Dufek byl položen dotaz

Pozitivní diskriminace

Na jednu stranu odsuzujete pozitivní diskriminaci, na druhou stranu vám nevadí, že se jí vaše vláda dopouští? Proč třeba neustále zvýhodňujete Ukrajince? Já to chápal zpočátku, ale po třech letech? A druhá věc, proč už se dnes nemůžou problémy nazývat skutečnými jmény, proč se kolem některých našlap...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pod šéfem hasičů Vlčkem se kýve židle

17:31 Pod šéfem hasičů Vlčkem se kýve židle

Vladimír Vlček je od roku 2021 generálním ředitelem Hasičského záchranného sboru České republiky. A …