Při privatizaci Mostecké uhelné společnosti v devadesátých letech se její hlavní protagonisté určitě ani nenadáli, že na jaře 2013 stanou před švýcarským soudem. V sedmnáctitisícové Bellinzoně byl totiž zahájen proces, v němž je pět Čechů a jeden Belgičan obžalováno z praní špinavých peněz a podvodů právě při této privatizaci. Z ní získané miliardy pak podle obžaloby vyprali ve švýcarských bankách.
Mostecká uhelná společnost byla původně státním podnikem ve vlastnictví České republiky, jejíž zájmy zastupoval Fond národního majetku. Obžalovaným je kladeno za vinu, že společně usilovali o rozsáhlou zpronevěru aktiv MUS za účelem přivlastnění finančních prostředků a akcií této společnosti. Proces privatizace probíhal mezi roky 1991 a 1999. Členy představenstva MUS byli Antonín Koláček, Luboš Měkota a Oldřich Klimecký, členy dozorčí rady Jiří Diviš a Jacques de Groote.
- TÉMA: Mostecká uhelná
Kalouskův úřad vyslal do Švýcarska svůj tým právníků
S výjimkou v březnu zesnulého Luboše Měkoty jsou všichni výše uvedení mezi obžalovanými, spolu s nimi se na lavici obžalovaných ocitli i Petr Kraus a Marek Čmejla. Švýcarské úřady zablokovaly obžalovaným na mnoha švýcarských účtech peníze v přepočtu za téměř 14 miliard korun. Českému státu údajně způsobili škodu 1,68 miliardy korun tím, že důlní společnost ovládli za její vlastní peníze, které předtím vyvedli.
Procesu je přítomen i tým právníků, který do Švýcarska vyslalo ministerstvo financí. Český stát se ale k soudu nepřipojil jako žalující strana, protože podle švýcarské strany příliš dlouho otálel. Švýcarská prokuratura v minulosti poukázala na pasivní přístup české strany, ten se prý ale výrazně změnil začátkem roku 2012. Bývalí manažeři Mostecké uhelné pak byli v červnu minulého roku obviněni i v České republice, a to ze zneužívání informací ve služebním styku.
Nešlo o lajdáckost, spíš o vyšetřování nebyl zájem
„Trochu to vypovídá, jakým způsobem se v minulosti přistupovalo k vyšetřování a šetření kauz, které byly tak významné. Teď je otázka, nakolik orgány činné v trestním řízení nekonaly proto, že konat nechtěly, nebo nakolik nekonaly proto, že to byla něčí lajdáckost nebo neschopnost. Spíš bych se přikláněl k tomu, že o rozsáhlé šetření nebyl zájem,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Soukenka, koordinátor a analytik Nadačního fondu proti korupci.
„Ono je to hodně o výkladu práva. To znamená o tom, jak postupovalo státní zastupitelství, jak bylo ochotno posoudit to, že si na nákup firmy berete její vlastní peníze. Dlouho se razilo, že to trestné není. Teď se otvírá nová dimenze a stávající státní zastupitelství tvrdí, že to trestný čin je. Nikdo netuší, jak to dopadne a jestli se to i tady u nás dotáhne do konce. Nicméně Švýcaři jsou do toho zakouslí, a ten jejich pohled je celkem jasný,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jan Hrbáček, šéfreportér týdeníku EURO.
Politická rozhodování o prodeji rozhodně transparentní nebyla
Podle Petra Soukenky se v poslední době už přece jen začínají hýbat ledy a kauza MUS nebude jedinou, která se po letech dostane před soud. „Jsem přesvědčen o tom, že to je trend a nejedná se o ojedinělou záležitost. Už se dosáhne i na dost vysoké hráče, stačí si vzpomenout na exhejtmana Ratha, nebo odsouzeného exposlance Wolfa či poslance Pekárka. Lidé začínají vnímat, že se situace mění. Mají i větší zájem se na tom podílet, což pozorujeme na tom, jak se obracejí na náš Nadační fond a jak se přestávají bát,“ poukazuje analytik NFPK.
Nedá se však očekávat, že by v kauze Mostecké uhelné dohnala spravedlnost třeba i nějaké politiky z 90. let. „Já se obávám, že za tuto privatizaci už nikoho z ničeho vinit ani trestat nepůjde. Nicméně politická rozhodování o tom prodeji rozhodně nebyla transparentní a nebyla úplně zřetelná a jasná. Ale zatím nejsou signály o tom, že by někdo šel tak dramaticky do hloubky, aby se dali stíhat tehdejší představitelé establishmentu, kteří o tom rozhodovali,“ myslí si Jan Hrbáček.
Potrestání viníků může vést k tomu, že se jiní vylekají
Podobně skeptický k tomu, že by mohli být popotahováni i politici té doby, je i Petr Soukenka. „Na politickou scénu to podle mého žádný dopad mít nebude. Ale má to význam spíš v té rovině, že se jedná o tu podstatu. Najednou se ukáže, že i po těch letech se dá dojít k nějakému výsledku. A pro některé lidi, kteří se na takových prasárnách podílejí nebo před několika lety podíleli, to bude velmi špatný vzkaz ve smyslu ´Bacha na to, jednou na mě taky může dojít a neschovám se nikam´,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Soukenka.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Jiří Hroník