Turecko je tradičně považováno za ochránce práv krymských Tatarů na poloostrově díky společné víře, jazykové příbuznosti i díky sdíleným dějinám. Po poměrně dlouhou část svých dějin byl Krym pod kontrolou Osmanské říše, na které byl v 18. století dobyt Ruskou říší. V uplynulých měsících prezidenti Erdogan a Putin během svých jednání krymskotatarskou otázku opakovaně diskutovali a Ankara se netajila s tím, že ochrana práv místních Tatarů je pro ni důležitá. Minulý víkend se v Ankaře konal celosvětový sjezd krymských Tatarů, na kterém turecký prezident řekl, že Turecko nepřestane ve svojí roli zahraničněpolitické těžké váhy v ochraně krymských Tatarů a znovu potvrdil, že země neuzná anexi Krymu Ruskem, ke kterému došlo minulý rok na jaře. Ankarský kongres mimo jiné jako součást svých výsledků navrhl prohlásit veškerou ruskou politiku na Krymu od roku 1783 za „genocidu“ krymskotatarského národa.
Turecko a otázka krymských Tatarů
Akce se zúčastnil také ministr zahraničí Ukrajiny Klimkin a sjezd oslovil ukrajinský prezident Porošenko, který událost využil k další kritice Kremlu a ke slibům krymskotatarské komunitě, že po návratu Krymu pod ukrajinskou jurisdikci budou mít krymští Tataři širokou politickou a kulturní autonomii. Současné Rusko je dlouhodobě kritizováno za svoji politiku vůči krymským Tatarům na poloostrově a mezi exilovými lídry krymských Tatarů převládá kritický postoj ke Kremlu i k připojení Krymu. Mustafa Džemilev Moskvu opakovaně tvrdě kritizuje, podobně jako jeho kolega Refat Čubarov, oba toho času poslanci ukrajinské Věrchovní rady a významní představitelé krymskotatarské samosprávy v exilu. V pondělí se právě s nimi sešel na odděleném jednání turecký prezident Erdogan. Připojení Krymu a fakt, že Rusko poloostrov kontroluje de facto, aniž by jeho kontrola byla mezinárodně uznána, se samozřejmě promítl na krymskotatarskou otázku. V červenci se na Krymu konala meziregionální konference občanského sdružení Krym, které evidentně podporuje kremelské politiky po anexi Krymu s účastí 200 delegátů z celkem 20 občanských sdružení krymských Tatarů. Ti v resoluci naopak kritizovali Džemileva a Čubarova za jejich „destruktivní činnost“ a kritizovali také myšlenku sjezdu v Ankaře. Je pravděpodobné, že současná situace tak prohlubuje nejednotu a rozpory uvnitř komunity na Krymu a mimo něj.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Veronika Sušová-Salminen