Výrazně odlišný pohled na jedno z klíčových období našich moderních dějin, než má většina současných historiků a politiků, nabízí kniha Svoboda zrozená v boji, kterou s podtitulem Revoluční léta 1944-1948 věnují autoři blížícímu se 70. výročí osvobození Československa od fašismu. Zdůrazňují, že toto časově krátké období čtyř let znamenalo pro československou společnost převratné změny, počínaje vyvrcholením odboje přes osvobození až k budování nové lidově demokratické republiky, a že to vůbec nebyly snadné roky. Zahrnovaly totiž konečnou porážku fašismu, odstraňování válečných škod, obnovu hospodářství, materiální nedostatek, přídělové zásobování, rozsáhlou migraci obyvatelstva, ale i politické zápasy.
Zároveň to však byl i čas těžce vybojované svobody, plný nadějí, optimismu, obětavosti, bezplatných brigád a radosti ze společné práce. Alespoň tak ho podle autorů prožívala značná část poválečné generace. Mnozí dnešní historici nad touto dobou s nepochopením kroutí hlavou a nazývají ji "zblázněnou“. Ne však autoři této publikace, kteří přinášejí poněkud jiné svědectví o velké době, než na jaké je veřejnost ze sdělovacích prostředků i literatury v posledních více než dvaceti letech zvyklá. Důvody odlišného pohledu lze vyčíst už z poděkování autorů za to, že tato kniha mohla úspěšně vyjít, které je adresováno především středočeskému KV KSČM v čele s poslancem Stanislavem Grospičem. Předmluvu napsal Miroslav Grebeníček.
Část dnešní pravice osočuje z kolaborace většinu národa a snižuje úlohu odboje
Hodně kontroverzí určitě vzbudí kapitoly, které se zabývají postihem kolaborace, odsunem a osidlováním pohraničí. Autoři připomínají, že provedení tzv. očisty bylo jedním z důležitých úkolů lidově demokratické moci, jak se vypořádat se zradou a kolaborantstvím a rozbít protinárodní reakční ideologie, ze kterých zrada vyrostla. "Důsledné uskutečňování očisty postihovalo především kolaborantské živly z majetných vrstev, a tak se Ministerstvo spravedlnosti, které bylo v rukou národních socialistů, pokoušelo očistu zpomalovat a zmírňovat. Ve veřejnosti vzbudil například nespokojenost zdlouhavý proces se členy protektorátních vlád a relativně mírné tresty, které dostali,“ uvádí se v publikaci.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník