Istanbulská úmluva, resp. její ratifikace, se po vcelku svižném začátku přijímacího procesu na mnoha místech Evropy zadrhává. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) tak se svou prosbou o odklad nikterak nevybočuje z řady v rámci regionu. Neratifikovali ji totiž ani Slováci, Maďaři, Bulhaři, Ukrajinci, Lotyši, Litevci a Arméni. Poněkud paradoxně se pak od Istanbulské úmluvy v červenci loňského roku distancovali Turci. Nad stejným postupem se uvažuje v Polsku, kde tamní vládnoucí strana Právo a spravedlnost projevuje nespokojenost s úmluvou již od roku 2015 a v poslední době činí konkrétní kroky k jejímu odmítnutí.
Některé státy, které doposud úmluvu neratifikovaly, se k tomu ani nechystají. V roce 2020 tamní Národní rada výrazným poměrem hlasů nevyslovila souhlas s úmluvou a prezidentka Zuzana Čaputová pak musela informovat Radu Evropy, že Slovensko k její ratifikaci nepřistoupí.
Slováci navíc chtějí, stejně jako Poláci, odvolat svůj podpis pod úmluvou.
Mezi západními zeměmi je situace jiná. Jednoznačně vyčnívá Velká Británie, která úmluvu podepsala už v roce 2012, ale doposud ji neratifikovala. Ve zbytku západní Evropy byl ratifikační proces až na výjimky (Irsko 2019, Lichtenštejnsko 2021) ukončen nejpozději v roce 2018. V rámci celé Evropy je pak nejnovějším přírůstkem ratifikace v Moldávii, kterou tamní parlament přijal v polovině října loňského roku.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
