Rozvracíte republiku, do basy na 12 let! Brutální Samková a trestní oznámení na Český rozhlas a Janka Kroupu. Detaily zde

23.01.2019 8:03

Jaké jsou zákonné limity ochrany svých anonymních zdrojů novináři? Právě o to běží v kauze advokátky Kláry Samkové a Janka Kroupy. Klára Samková na investigativního novináře podává trestní oznámení a také na Kroupova šéfa z Českého rozhlasu Jana Pokorného a na Český rozhlas vůbec. Obvinění nejsou malá. Za „rozvracení republiky“, ze kterého Samková Kroupu a ředitele zpravodajství viní, je trestní sazba 8 až 12 let. Janka Kroupu viní Samková ze systematické manipulace veřejným míněním skrz nepodložené kauzy v médiích. „Veřejné mínění je řadu let přesvědčováno, že zásadním problémem naší země jsou její špatní, zkorumpovaní, líní a hloupí politici. Nikoliv. Problémem České republiky jsou osoby, které vystupují jako novináři a vytvářejí obraz politiků dle svého vlastního rozhodnutí,“ píše o investigativním novináři.

Rozvracíte republiku, do basy na 12 let! Brutální Samková a trestní oznámení na Český rozhlas a Janka Kroupu. Detaily zde
Foto: Hans Štembera
Popisek: Klára Samková

Co se přihodilo? Klára Samková to popisuje takto. „Paní Bc. Jaroslava Machová pracovala pro Advokátní kancelář Klára Samková s. r. o. jako administrativní pracovnice, stážistka a osobní asistentka Kláry Samkové. Dne 28. 2. 2014 s ní byla ukončena dohoda o pracovní činnosti. Paní Machová prohlásila, že se jednatelce a majitelce kanceláře, JUDr. Kláře Samkové, Ph.D., za své propuštění pomstí. Paní Bc. Jaroslava Machová neoprávněně vykopírovala z počítačů advokátní kanceláře materiály, o kterých se domnívala, že jí mohou posloužit k diskreditaci její bývalé zaměstnavatelky. Následně paní Bc. Jaroslava Machová předala tyto zcizené materiály pracovníkovi Českého rozhlasu Janovi ‚Jankovi‘ Kroupovi za účelem diskreditace své bývalé zaměstnavatelky.“ Zde je dobré zmínit, že soud uznal dotyčnou Machovou vinnou a rozsudek již nabyl právní moci.

Klára Samková tvrdí, že tato diskreditace byla Jankem Kroupou naplánována tak, aby zasáhla do voleb do Evropského parlamentu v roce 2014, v nichž byla na první pozici na kandidátce hnutí Úsvit Tomia Okamury. „Dne 6. května 2014 uveřejnil Český rozhlas reportáž Janka Kroupy s názvem ‚Advokátka Klára Samková čelí vážnému podezření, že obelhala Českou spořitelnu‘. Upoutávky na tuto reportáž byly vysílány několikrát denně, text reportáže byl uveřejněn na stránkách Radiožurnálu 1 i samotného Rozhlasu,“ píše v trestním oznámení o dosahu reportáže Samková. Dále tvrdí, že Janek Kroupa i jeho šéf Jan Pokorný věděli, že materiál, na kterém staví reportáž, byl získán trestnou činností, protože Machová Kroupovi sdělila, že svědčit o skutečnostech z reportáže nebude, protože jí na Vrchním státním zastupitelství bylo řečeno, že pokud by tak učinila, mohla by být sama trestně stíhána, i vězněna. Jako další důkaz toho, že Janek Kroupa akci načasoval a naplánoval, vidí to, že okamžitě, tedy již druhý den, po zveřejnění reportáže začala média spekulovat o stažení oznamovatelky z kandidátky Úsvitu Tomia Okamury.

Anketa

Vítáte novou mezivládní smlouvu mezi Německem a Francií?

4%
96%
hlasovalo: 9284 lidí
Trestné činy, ze kterých Janka Kroupu a ředitele zpravodajství Českého rozhlasu Jana Pokorného, viní, jsou:

- neoprávněné nakládání s cizími údaji, a to v souběhu s trestným činem podílnictví

- porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí

- pomluva

- křivé obvinění

- poškozování cizích práv – dobrého jména společnosti

- maření přípravy a průběhu voleb a referenda

a na závěr

- rozvracení republiky

Rozvracením republiky, mařením přípravy voleb, poškozováním cizích práv a křivým obviněním má být vinný i zaměstnavatel obou pánů, Český rozhlas, reprezentovaný svým ředitelem René Zavoralem.

„Na základě výše uvedeného je zřejmé, že pan Jan ‚Janek‘ Kroupa a jeho nadřízený Jan Pokorný ke své dehonestující reportáži použili materiál, o kterém – jak ze samotné reportáže vyplývá – museli vědět, že je získán trestnou činností. Spoléhali přitom na to, že jako novináři nemusejí uvádět zdroj své informace. Tím nejenom zneužili svého postavení novinářů, když výslovně uvedli, že otázku, zda informace byly či nebyly získány trestným činem ‚zvažují‘, avšak žádné další závěry z této případné skutečnosti, totiž z toho, že informace byla získána trestným činem, nevyvozují. Tím ovšem oba, jak Jan Kroupa, tak jeho nadřízený Jan Pokorný, napomohli dokonání trestného činu odsouzené J. Machové,“ argumentuje advokátka. Janek Kroupa před soudem i vypovídal a řekl, že „není jeho odpovědnost, aby věděl, jestli tu věc policie nějak vyšetřovala nebo ne...“, „proti paní Samkové nic nemá“, její umístění na kandidátce pro něj žádnou roli nehrálo a nebyl si vědom toho, že by se paní Samkové stala nějaká škoda.

Že toto není pravda, dokazuje podle Samkové to, že i když bylo v reportáži slíbeno, že budou zveřejněny další informace, celá věc utichla, jakmile byla advokátka stažena z kandidátky Úsvitu, což podle ní dokazuje, že reportáž sloužila k její diskreditaci a zamezení zvolení do Evropského parlamentu.

Samková pak pokračuje deskripcí Janka Kroupy a jeho činnosti: „Pan Jan Kroupa je novinář, jehož práce je založena na politických kauzách. Již dříve vyrobil řadu dalších politických kauz, které otřásaly českou politickou scénou a které se následně ukázaly jako nepravdivé. Již v samotné reportáži J. Kroupy se údajně poškozená Česká spořitelna a. s. k věci vyjádřila tak, že jí nevznikla žádná škoda. Přesto J. Kroupa svou reportáž zveřejnil. Česká spořitelna a. s. sama ani žádný jiný subjekt, včetně J. Kroupy nebo J.Pokorného, na oznamovatelku nepodal vlastní trestní oznámení, a to až do dnešního dne – tedy pět let poté, co transakce, o které J. Kroupa se souhlasem J. Pokorného referoval jako o ‚zásadním problému Samkové‘ proběhla. Z dokazování provedeného v rámci trestního stíhání J. Machové je zřejmé, že k předání materiálu J. Kroupovi ze strany J. Machové došlo se značným časovým předstihem, a to možná v řádu měsíců, rozhodně však více týdnů. Přesto byla reportáž uveřejněna v takovém časovém horizontu, že přímo zasáhla do probíhajících voleb.“

A pak se pouští do novinářovy minulosti: „Jan ‚Janek‘ Kroupa je novinářem, který se zabývá takzvanou investigativou. Jeho specializací jsou politické kauzy, přičemž jeho novinářské způsoby získávání informací a nakládání s nimi byly opakovaně předmětem pochyb, zda jsou slučitelné s novinářskou etikou. Všechny jeho novinářské případy měly společného jmenovatele. Totiž, že zasahovaly rivaly ČSSD či interní opoziční osobnosti v ČSSD.“

Mezi kauzy, které má Kroupa na svědomí, patří podle Samkové kauza Baudišov, kvůli které byla zatčena dnešní eurokomisařka Jourová, jíž bylo vyplaceno i odškodné, dále kauza Vlastimila Tlustého a vířivky, i kauzy Casa a kauza Tatra, kde byl obžaloby zproštěn ministr ODS Barták, i kauza, kvůli které odstoupil ministr ODS Drobil. „Ačkoliv Jan Kroupa byl hybatelem všech těchto politických změn, zapříčiněných neoprávněnými podezřeními, opět jeho činnost nepřinesla pro něj žádný negativní důsledek,“ píše Samková a dodává, že Kroupa již byl i odposloucháván v kauze státních zástupců a že jeho role zde nemusela být role odhalovače.

„Janek Kroupa ve své reportáži, kterou hodlal zdiskreditovat oznamovatelku, uvedl: ‚Dokumenty reportéři Radiožurnálu získali od blízkého spolupracovníka úspěšné právničky. Jeho identitu redakce zná.‘ Jmenovaný tedy věděl, že dokumenty jsou z advokátní kanceláře a tedy, že jsou KRADENÉ.“ Samková argumentuje, že vzhledem k tomu, kde se Kroupa pohyboval, nemohl nevědět, že advokáti i jejich zaměstnanci jsou vázáni profesní mlčenlivostí. „Advokátní mlčenlivost je jednou z nejdůležitějších záruk spravedlivého procesu, garantovaného Ústavou ČR i mezinárodními úmluvami, kterými je ČR vázána. J. Kroupa ovšem na tyto zákonné povinnosti advokátů nedbá a tím tento ústavněprávní institut demokratického právního řádu likviduje,“ odůvodňuje své obvinění Samková.

Dochází k tomuto závěru: „Jan Kroupa dlouhodobě manipuluje veřejným míněním, a to v souvislosti s politickým životem země, neváhá veřejnosti podsouvat své verze příběhů, jejichž dopad na politickou scénu je zásadní. V důsledku jeho pseudonovinářské činnosti, která ve skutečnosti je pouhou záminkou a nástrojem k nedemokratickým manipulacím a k rozvracení demokratického zřízení státu, dochází k zatčení osob, které jsou následně zproštěny jakýchkoliv obvinění, manipuluje i obsazením vlády, svou činností manipuluje jednání lidí tak, že změní jejich smýšlení a ve svém důsledku ovlivní volby, které, logicky, nemohou zobrazovat skutečné názory voličů, kteří se rozhodovali na základě podsunutých pseudoinformací. Důsledky jeho činnosti, jakkoliv je založená na lžích a manipulacích, jsou ze své podstaty nezvratné. Jan Kroupa manipuluje politickým životem země a zneužíváním médií (anebo za jejich souhlasu či dokonce s jejich podporou) destruuje demokratické parlamentní zřízení ČR, a to především ve prospěch levicových stran. V tomto směru také kandidatura oznamovatelky do Evropského parlamentu odporovala zájmům ČSSD, protože voliči hnutí Úsvit se ze značné části prolínali s voliči ČSSD, přičemž osoba oznamovatelky byla pro skupinu těchto ‚průnikových‘ voličů často přijatelnější než kandidátka ČSSD.“ Dodává, že z výslechů vyplynulo, že poslanci ještě před odvysíláním reportáže věděli, že se chystá její diskreditace.

„Veřejné mínění je řadu let přesvědčováno, že zásadním problémem naší země jsou její špatní, zkorumpovaní, líní a hloupí politici. Nikoliv. Problémem České republiky jsou osoby, které vystupují jako novináři a vytvářejí obraz politiků dle svého vlastního rozhodnutí. Ve skutečnosti to jsou lobbisti různých politických, ale i ekonomických zájmů, kteří svou činností vytvářejí umělé problémy a umělé kauzy, na jejichž základě pak manipulují veřejným míněním a obcházejí demokratické nástroje vlády. Janek Kroupa není novinář, je to nebezpečný dezinformátor, jehož řádění na české mediální scéně má již desítky konkrétních obětí. Jan ‚Janek‘ Kroupa je člověk, který působí proti zájmům České republiky jako celku a proti jejímu demokratickému zřízení,“ zakončuje Klára Samková svou zdrcující kritiku Kroupova působení.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kas

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

Sexuální násilí

Jak se v praxi bude dokazovat, jestli byl k souloži udělen souhlas či nikoliv? Nemám nic proti tomu, že jste změnili zákon, ale k čemu to v praxi bude? Co když jedna si budou strany v tom, zda byl udělen souhlas či nikoliv protiřečit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Chytré popelnice. Samy hlásí, že jsou plné. Jenže to Pirátům drhne

12:25 Chytré popelnice. Samy hlásí, že jsou plné. Jenže to Pirátům drhne

Pražská firma řešící moderní technologie, která spadá do gesce Pirátů, utratila více než 23 milionů …