Byl to pan P.
Poměrně rychle se přiznal a začal s kriminalisty spolupracovat. Označil jim hlavního pachatele, byl jím jistý pan L.
Ten byl vzděláním a profesí grafik a působil i jako dozorce v tiskárně v „kriminálu“ v Praze na Pankráci. Byl tam vyšetřován a vyhozen. Záhadným způsobem se dostal do StB prolezlé organizace MON, a to přímo na ředitelství mezinárodní loterie MON; pod jejího ředitele K.
Brzy měl vše pod kontrolou a výsledkem byla akce, při níž padělal čtyři losy na hlavní výhry vozidel Volkswagen Golf, Moskvič Aleko, Lada Samara a Škoda Favorit. Padělky byly mistrovským dílem a škoda na tehdejší dobu činila markantních půl miliónu korun.
Kriminalisté vyšetřovali a pomalu se prokousávali neuvěřitelným propletencem vazeb, vztahů a prapodivných činností v MON.
Za zmínku, mimo řadu jiných událostí, stojí i tyto dvě.
Kriminalisté po velkém úsilí, dokazování a přesvědčování získali povolení k nasazení operativních prostředků, šlo o sledování a odposlechy. Tři dny po jejich nasazení se však v tisku objevila neuvěřitelná rána. Tehdejší ministr vnitra Langoš oznámil světu, že „vedoucí pracovníci MON jsou policií operativně rozpracováni“.
Autentická fotografie losu MON (zdroj: PL)
Bylo vymalováno.
Kriminalista T. to však nemohl rozdýchat a cloumán spravedlivým hněvem se vypravil na vnitro vyříkat si to s ministrem Langošem osobně. Do budovy a sekretariátu se dostal, ale k ministrovi samozřejmě ne. Místo zástupce vlády přišel jeho tehdejší mluvčí Fendrych.
Diskuse byla bouřlivá, ale nakonec bylo jasno. Langoš už tehdy řešil okolnosti týkající se vystěhování MON z ČSFR a tou nešťastnou větou si pomáhal argumentačně, aniž by však tušil, jak uškodil vyšetřování policie. Fendrych se za něho omluvil.
Mezinárodní loterie MON byla zrušena.
Hlavní pachatel skončil ve vazbě; ale k tomu se ještě dostaneme.
Pozoruhodné totiž bylo jeho vyjádření: „Já jsem v podstatě nikoho neokradl. Ty auťáky by stejně někdo zašantročil. Už dávno jsem vedení MON tvrdil, že jejich loterie je děravá. Nechtěli mě slyšet. Tak jsem jim to dokázal! Nebýt slabosti jednoho ze zúčastněných, bylo by to vyšlo. Nikdo by na nic nepřišel.“
Mezi vedením ČSFR a MON se vedla právní a mediální bitva o vyhoštění této organizace, kterou řešili Čalfa, Havel, Langoš, Ruml a mnozí další. Po několika letech i díky dobré práci kriminalistů dobře dopadla, MON trvale opustila naši zemi.
autor: Tomáš A. Nový