Prezidenta jako hostitel v Tišnově doprovázel hejtman jihomoravského kraje Michal Hašek, který na úvod setkání připomněl, že Tišnovsko je jeho rodným krajem. Miloš Zeman v úvodu přítomným řekl, že nehodlá vést politické přednášky a že si především přijel do Tišnova popovídat. Varoval také před sklonem politiků uzavírat se v „ponorkách“ typu Pražského hradu, Parlamentu nebo ministerstev. „Člověk v politice má tendenci zblbnout a jediný způsob, jak tomu alespoň částečně zabránit, je slyšet názory normálních lidí. Záměrně neříkám obyčejných lidí, protože každý je neobyčejný,“ řekl Miloš Zeman. Publikum tuto koncepci přijalo a velká část následujících diskusních příspěvků měla odlehčený charakter.

Úvodní dotaz se ale týkal aktuálního tématu, když se jeden z tišnovských obyvatel ptal na názor Miloše Zemana na to, zda je možné, aby se islám v dnešní podobě časem transformoval, jako se během staletí změnilo křesťanství. Miloš Zeman v odpovědi citoval korunního prince ze Spojených arabských emirátů, který podle Zemana řekl, že muslimové v tamní společnosti kulturně žijí ve čtrnáctém století a technologicky v jednadvacátém. Jako srovnání křesťanství a islámu Miloš Zeman uvedl příklad z Nového zákona, kdy Ježíš nad obviněnou ženou říká „kdo je bez viny, ať hodí kamenem“, kdežto v podobném příběhu z knihy Zahrada spravedlivých, která je souborem výroků a činů proroka Mohameda, je nevěrná žena ukamenována. „Srovnání tohoto typu příběhu nevěrné ženy přinejmenším vyvolává pochybnosti o reformovatelnosti islámu, a pokud by někdo namítl, že je to už dávno, vybavuje se mi, jak se ze Saúdské Arábie vrátil ministr Zaorálek, kde mu na otázku, zda popravují i ženy, řekli, že ty kamenují za městem. A já si skoro myslím, že právě vztah k ženám je něco, co odlišuje islám od všech ostatních světových náboženství,“ řekl Miloš Zeman.