Toto všechno zaznělo na dvouapůlhodinové besedě v prostorách plzeňské radnice v rámci dalšího ročníku několikadenní studentské akce nazvané Diplomatická simulace.
SSSR padl, Rusko posílilo
Začátek Karel Schwarzenberg uvedl monologem: „Během posledních let se svět změnil. Před čtvrt stoletím, kdy se zhroutil Sovětský svaz a zdálo se, že Amerika všechno ovládá, kdy nastal poměrně klidný vývoj na Blízkém východě i v Evropské unii, to vše se teď změnilo. Amerika částečně vlastní vinou nemá monopol moci. Před 30 lety byla sovětská vojska v Evropě, měli obsazené Československo, Střední Asii a najednou, aniž by byla válka, aniž by byli poraženi, se všechno posunulo až za východní ukrajinské stanice. Celá Střední Asie, co nazýváme ty „stány“, tedy Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, to všechno najednou jsou samostatné státy. Ukrajina, která byla vždy pro Rusko klíčová, se osamostatnila. Na druhé straně je pravda, že se Vladimiru Vladimiroviči Putinovi podařilo změnit vývoj v sovětské armádě. Dnes je to moderně vyzbrojená, disciplinovaná, kdo se díval před třemi lety na obsazení Krymu, tak viděl, že je to prvotřídně vybavená armáda.“
Mocnost na hliněných nohách
Poté se věnoval zemi draka: „Čína se objevila jako ohromná mocnost, sice částečně na hliněných nohách. Ve vnitrozemí v Číně je z mnoha důvodů obava z budoucnosti. I kvůli tomu, že v Číně většinou již nedostanete čistou vodu. Voda je v Číně skoro všude kontaminovaná. To je ovšem ohromné spící nebezpečí. A Číně se nepodařilo se příznivě vypořádat se svými menšinami, třeba v Tibetu, které jsou v dosti bídném stavu. To všechno se stalo během čtvrtstoletí; a taktéž máme jistou krizi v EU. Ne, že by Unie neprospívala. Daří se hospodářství, my jsme dokonce v čele států, co se týká hospodářského vývoje. Evropa hospodářsky vzkvétá, nicméně pozorujeme v posledních letech stagnaci. Stagnace, když se ji nepodaří zastavit, většinou vede k úpadku,“ prohlásil dále bývalý kancléř a ministr zahraničí.
„Zajímavé je, že poté, co jsme 15 let slyšeli, že Francie je slabá, upadávající země, najednou s volbou nového mladého prezidenta je nyní opravdová velmoc. A to nejen svojí účastí v bezpečnostní radě OSN. Ona má vůči Německu i jiným státům určité výhody. Jednou z nich je, že Francie není vymírající země, má silný nárůst obyvatelstva, je tam větší množství mladých lidí než v sousedním Německu nebo u nás… Je to jako v pohádce, kdy princeznu políbil mladý princ a ejhle, ona se probudila. Názory prezidenta Macrona na EU jsou zajisté revoluční. Když se mu podaří alespoň část z toho, tak uvidíme v EU obrovský pokrok.“
Galský kohout se dere do popředí
Podle Schwarzenberga bude zajímavé sledovat vývoj v Německu, kdy nejsilnější žena Evropy, německá kancléřka, je spíše ochromena. Iniciativu přebírá Francie. „Musíme ale velice dávat pozor na rozdíl mezi západní Evropou a našimi zeměmi. Jsem dědek starej, tak jsem to mohl přímo sledovat. Ačkoliv to nebyl hospodářský, ale politický projekt, aby zabránil jakékoliv vnitroevropské válce. To přispělo k nečekanému hospodářskému vývoji. Vidět ji jako hospodářský projekt je blbost. Tento projekt svého času vymyslel vynikající francouzský úředník. Otcové Evropy, Schumacher, Adenauer, Sparr, de Gaulle na tom v padesátých letech pracovali. Je to politický projekt. Není to o volném trhu. Slyšet o tom, že jde o hospodářský projekt, je omyl,“ upozornil host.
Nechutenství europarlamentu
„Vývoj je ale skokový – Maastrichtská smlouva, Lisabonská smlouva a tak dále. Amerika je více zaměstnána v pacifickém prostoru, a tudíž má menší zájem na atlantickém prostoru, včetně nás. To si musíme uvědomit. Čína, Japonsko, Indie, Indonésie, Austrálie, to je pro Ameriku do budoucnosti klíčové. My ne – zdůraznil. A to si musíme uvědomit. Tím se změní celá situace.“ Podle Schwarzenberga se nemůžeme spolehnout, že na věčné časy budeme chráněni Amerikou, budeme muset sami k tomu dost přispívat a v budoucnosti se o naši budoucnost budeme muset starat sami a na vlastní náklady. „To dnes Evropskému parlamentu moc nechutná. Ale musí si uvědomit, že se situace změnila.“
Erdogan opouští Evropu
Vývoj v Turecku podle Karla Schwarzenberga: „Turecko od dvacátých let 20. století směřovalo do Evropy. Najednou se obrací na neoosmanskou politiku. Turecko, stát zvící Německa, co do počtu obyvatel, nevidí svou budoucnost v EU, ale spíše se obrátí k tradičnímu muslimskému a asijskému prostředí. Prezident Erdogan se vzdal ctižádosti působit jako demokratický evropský prezident. Spíše směřuje k samovládcům, jací jsou právě v těch ‚stánech‘ ve Střední Asii. To jsou veliké změny, které naši pozici úplně změní. Turecko je dokonce zakládající člen NATO. Když se ale otevírají nůžky mezi zájmy Evropy a Turecka, to znamená, že musí být těsně spojeno s NATO, ale ozbrojené síly nemohou podlehnout vetu Turecka,“ varoval exministr.
„Macron ví, že tyto výzvy ani Velká Británie, Francie, ani Německo nezvládnou sami. Má pravdu. Zahraniční politika, bezpečnostní, zahraniční politika, energetická politika. Brusel určuje, jestli velmi dobrý ovčí sýr, který se dělá, bude pod slovenským nebo polským jménem, nebo marmelády… To jsou všechno prkotiny,“ rozhořčil se Schwarzenberg mezi studenty s oblibou oslovovaný „kníže“. „Otázky, které se týkají denodenního života občanů, by měly být řešeny dole. Musíme brát princip subsidiarity v Evropě opravdu vážně. Evropští politici včetně paní Merkelové do toho moc jít nechtěli. Většinou z vnitropolitických důvodů,“ vysvětlil dále řečník.
Kupředu!
„Musíme jít odhodlaně vpřed,“ burcoval Schwarzenberg. „Nebo nás dějiny předběhnou a zůstaneme takovým zaostalým, docela příjemným, na památky plným koutkem světa, který nikdo nebude brát vážně. Miliarda lidí v Číně, dvě stě padesát milionů v Indonésii, Japonsko a tak dále. Jestli si někdo může myslet, že obstojíme jako malé státečky, roztroušené po Evropě, to je strašný omyl. My se musíme spojit. Když to neuděláme, tak na to doplatíme.“ Miliarda Evropanů a proti tomu sedm miliard ostatních…
Nemocní první muži republiky
Program pak pokračoval diskusí. První otázka zněla následovně: „Proč nekandidujete na prezidenta?“
„Kdo zná české a československé dějiny, ví, že Masaryk měl v třicátých letech za sebou mrtvici, nemohl pořádně vykonávat svoji funkci, museli jeho podpisy dělat razítkem,“ vzal to „z gruntu“ Schwarzenberg. „Poslední léta to bylo zbytečné trápení starého muže, který věděl, že to končí. Politici, aby se vyhnuli volbám, jej ještě do funkce nutili. Hácha, vědomě jako oběť, když Beneš odešel do Londýna, věděl, že může na Hitlera doplatit. Choval se statečně, vím to dokonce z rodinné paměti, protože ještě v roce 1939 pozval mého otce na skleničku. Nerad byl v Lánech a jako protektorátní prezident se snažil. Pak rychle pokročila jeho choroba a v letech 1942, 1943 nebyl pán sama sebe, Němci s ním mohli manipulovat. Ale to bylo pokračující nemocí, to mu nemůžeme vytýkat. Jeho mozek fungoval a dělal, co bylo možné. A třetí pak Beneš, který měl první mrtvičku v roce 1945 a za dva a půl roku pak druhou, a tudíž v klíčových okamžicích února 1948 byl velice oslaben a podřídil se Gottwaldovi. To naznačuje tomu, že když člověk dosáhne jistý věk a zná české dějiny, by neměl aspirovat na funkci spojenou s nesmírnou odpovědností. Nesmíme zapomínat, že prezident republiky je poslední pojistka státu,“ upozornil bývalý kancléř Václava Havla. „Považoval bych za nezodpovědné kandidovat. Bylo by docela normální, kdybych dostal mrtvici a bohužel nezemřel, ještě bych tu oslabený byl, neschopný vykonávat funkci. Proto jsem řekl ne, v tomto věku nemám garanci,“ odpověděl poněkud obšírněji Schwarzenberg.
„Kdy by mohla vzniknout evropská armáda?“ chtěl vědět mladý student.
„To bude dlouhá doba. Evropské síly v tomto nasazení, které by nepodléhaly v rámci NATO Spojeným státům nebo Turecku. Každý člen NATO má totiž právo veta. Jsou oblasti, třeba na Středním východě, kde máme velmi odlišný názor s Tureckem, nebo to není zájem USA. Musíme mít nezávislé síly. Jestli to bude klasická armáda národního státu nebo jinak, je technická otázka. To uběhne delší čas. Ale musíme ji mít,“ odpověděl tentokrát poměrně krátce exministr.
Psali jsme:
Bojovní borci. Zeman versus Topolánek
Další otázka oživila publikum: „Jak hodnotíte kandidaturu Mirka Topolánka na prezidenta?“
„Jako politik byl často sporný. Já jsem sloužil v jeho kabinetu, takže jej znám velmi dobře. Má dvě veliké výhody. Za prvé, je to veliký bojovník. Zažil jsem ho, znám ho více než dvacet let. A protože Miloš Zeman je zkušený starý borec... Sice pajdá stejně jako já, také ohluchl jako já, nicméně, je to velký bojovník a liška podšitá, který tu moc miluje. A proto udělá vše, co je možné nebo i nemožné. Takže proti němu potřebujete kandidáta, který to ví a je bojovník také. Což Topolánek je. A zná Zemana také už dvacet let. To je jeho výhoda. Nepatří k těm kandidátům, na kterých se znepokojením pozoruji, že si myslí, že kandidatura proti prezidentu Zemanovi je taková procházka růžovým sadem. Ne, je to politický boj. Topolánek to ví a je tvrdý bojovník. Jsem rád, že tento boj oživí, i když pravděpodobně všichni ostatní protikandidáti Zemana velice podceňují,“ uvedl Karel Schwarzenberg.
Zemanovi prý nevadí, že není úplně zdravý. „Je opravdu zkušený borec. Topolánek zná situaci. Uvnitř v ODS jsou roztodivné osoby a panuje tam k němu nedůvěra. Osobně s ním nemám špatné zkušenosti. Byl jediný z politiků, které jsem poznal, který byl sprostý jako špaček, byl velmi tvrdý, ale když jste si jednou dali slovo, tak to dodržel. To je mezi českými politiky výjimka.“
Zastavit choutky Ruska a nelézt Číně někam…
„Jak zastavit agresivní politiku Ruska a Číny?“ zeptal se bojovně naladěný student. „Zastavit je nemůžete, jsou to velmoci. Je důležité, abychom dělali kroky, které by jak Ruské federaci, tak Číně naznačily, kde jsou meze. Proto jsem pro, aby se zachovaly sankce, budou-li další agresivní choutky Ruské federace, tak bych je dokonce zvětšil. Síly NATO by měly v Pobaltí nebo Moldávii zabránit něčemu takovému, co se stalo na Krymu. Být připraveni všude a včas zasáhnout. V Číně se očividně Spojené státy snaží získat spojence, mezi které nyní patří Vietnam, se kterým vedly dlouhou válku. Vietnam je nadále komunistická země, ale mám dnes větší obavu z Číny než z USA. Jde o to, aby se i s dalšími velmocemi jako Indonésií či Indií domluvili, aby zabránili čínskému dobrodružství. Je to trpělivá práce. Tak jako Spojené státy si po druhé světové válce uvědomily, jaké nebezpečí číhá ze Sovětského svazu, z Moskvy,“ odpověděl bývalý ministr a neopomněl si rýpnout do poklonkování Číně z hlediska našich vrcholných představitelů: „Samozřejmě je trochu divné, že se kloníme takové zemi jako Čína až k zemi a lezeme do ní, až jsou vidět jen špičky bot. To je poněkud nešťastná politika.
Většina evropských států má s Čínou hluboký obchodní deficit. A její zájmy v Africe – Čína nastupuje místo kolonizátorů do francouzské nebo anglicky mluvící části Afriky, bezostyšně je vykořisťuje,“ povzdychl si host.
Do cvokhausu s Kimem a reptající Češi
Následoval dotaz mladíka na Severní Koreu – jak by se s ní mělo zacházet. Schwarzenberg odpověděl: „Býti připraveni na všechno včetně vojenského zásahu. Ale opatrně. Protože jejich vůdce patří do péče pana doktora Chocholouška. S pacienty v tomto stavu se musí zacházet velice opatrně. A získat čas. I jemu se může stát, co nyní v Zimbabwe, že jej mohou odstranit jeho vlastní generálové. Měli bychom být ale připraveni na nejhorší.“
Na dotaz dívenky ohledně porevolučního stavu naší země exministr odpověděl: „Dříve třeba na severu Čech byla města špinavá, rozpadající se domy, umírající lesy. Když dnes projíždím tím krajem, tak se to v dobré strašně změnilo. Ten vývoj byl tedy pozitivní,“ popsal vlastní zážitky a zkušenosti Schwarzenberg. „Za to, kromě vlastní píle, vděčíme prostředkům EU a také, že máme otevřený trh EU a našim výrobkům se daří. Dotace na opravu památek, filtry v teplárnách a elektrárnách, které zachránily naše lesy, za to všechno vděčíme EU. Ale v každé hospodě se na EU nadává. Představte si, že bychom v posledním desetiletí neměli peníze z EU, kdybychom neměli otevřené trhy, nemohli cestovat. Jak by to vypadalo, vidíme na balkánských státech, které jsou mimo EU. My bereme oběma rukama, seč síly stačí, a reptáme furt. To je ta naše evropská politika,“ uvedl host, jehož slova doprovodil potlesk ze zcela zaplněného sálu plzeňské radnice.
Rozkradené, občanskou válkou zmítané Sudety
K dotazu ohledně eura mj. uvedl, že: „…největší kritika EU byla od hlavy českého státu Václava Klause. A to nám škodí. Hospodářsky na euro máme, jsme ve středu Evropy a naší politikou se sami stavíme na okraj.
Vztah k sudetským Němcům, jejich vyhnání a kam se poděl jejich majetek? To byla další otázka z auditoria. „Tehdejší čeští sudetští Němci jsou mladíci jako já a ještě starší. Je jich tak málo, že to nehraje roli. Odsun nám uškodil, to dodnes vidíte v těch oblastech, třeba na Šumavě, co se tam všechno dělalo, a dnes je to uměle umrtvené. Z vesnic zbyla divočina. Je to sice krásné, ale hodně podivné. Zarostlé, opuštěné vesnice. A majetek? My jsme to všechno rozkradli! Zvýšil hlas Schwarzenberg.
Poté k tématu dále pokračoval: „Já jsem to zažil. Nejdřív přišli z vnitrozemí rabovací, oficiálně revoluční, gardy. Někteří v oblečení Afrikakorps – co Němci byli v Africe poraženi, stáhli odtud armádu a byli v Čechách, tak revoluční gardy měly jejich oblečení. Pak přišli nadšení vlastenci, ty taky pamatuji, ti přišli osidlovat, vrátit národu starou českou půdu, snažili se upřímně to zvelebit. Pak přišel převrat roku 1948 a politicky podezřelí se tam nemohli pohybovat. Poté se tam snažili usadit lidé, kteří přišli do Československa. Romové ze Slovenska, Rumunska. Pak estébáci, pohraničníci. Dříve byly Sudety hospodářská oblast, kde kvetl lehký průmysl, a dodnes se z toho krajina nedostala. Prostě občanská válka. I v Americe bylo ve válce Severu proti Jihu vidno, která část byla poražena a která vyhrála,“ uvedl srovnání čestný předseda TOP 09. „Dodnes v některých částech Krušných nebo Jizerských hor vidíme, která část kde byla.“
Jsme prostě nepoučitelní
Na dotaz k budoucnosti SPD a „Kotlebovi, který na Slovensku už nemá budoucnost“, uvedl host optimisticky: „Naštěstí ztratili hejtmanství. Kotleba už není župní hejtman. Slováci mají velmi rozumného prezidenta,“ pochválil Kisku Schwarzenberg, a pak se zachmuřil: „Já jsem netušil, že ta hesla a nenávist, která si pamatuji z dětství, z protektorátu, tak že se zase objeví za několik desetiletí. Připomíná mi to třicátá a čtyřicátá léta. Rozdíl je, že Kotleba používá folklor Slovenského štátu s těmi uniformami. To tady nemáme. Ale že máme zde politiky, kteří těží z nenávisti a ze strachu, je pravda. A je také pravda, že při volbách posílili. Je slabá výmluva, že se to děje i u sousedů. Ano, souhlasím, děje se to také v sousedních státech. Já jsem myslel, že jsme se poučili. Prdlajs!“
Od komunistů přes Izrael až po Havla
„Byla chyba, že se po revoluci KSČ nezakázala?“ dotázala se mladá dívka. „Nebylo by to realistické. My jsme měli zachované Národní shromáždění, jenom jsme tam přikooptovali nové nekomunistické poslance. Nesmíme zapomenout, že většina všech čtyř komor československého parlamentu, i ti noví byli jednou v životě v komunistické straně,“ zareagoval Schwarzenberg. Poté následovala otázka k naší politice vůči Izraeli. „Byli jsme jeho prvními podporovateli a dodávali jsme mu zbraně. Stalin tehdy doufal, že Izrael se k němu přidá. Byl jsem tam v roce 1964 a bylo to fascinující. V kibucech se nezamykalo, byl to nadšený národ. V budově izraelského ministerstva zahraničí se mluvilo z valné části česky. Většina ministerských úředníků, diplomatů bylo z Československa. To se změnilo. Dnes je tam jiné složení obyvatelstva. A přiznávám, že dnešní izraelské politiky považuji za nešťastné,“ konstatoval host. Posledním dotazem byla otázka mladého organizátora na Václava Havla, co by o něm Karel Schwarzenberg řekl, když mu dělal kancléře. „Byla to opravdu mimořádná osobnost. Plachý, skromný člověk,“ odpověděl jednoznačně hradní pán z Orlíku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
