Smyčka šmírování se prý pořád utahuje. S místopředsedou Pirátů o všem, co na nás chystají

Pokud si někdo říká – kdo nic špatného nedělá, nemusí se šmírování bát – má pravdu jen částečně. V okamžiku, kdy se totiž veškeré technologie, se kterými má již nyní lidstvo šanci disponovat, rozjedou naplno, je jen malá naděje na to, je následně zastavit – nejen proto, že jde o velmi drahé projekty. Půjde totiž i o to, kdo všechno se dostane k datům, která s jejich pomocí budou o občanech v zemi, ale klidně i na celém světě, nashromážděna. Kdo se k nim dostane a kdo s nimi jak naloží. Není třeba zdůrazňovat, že zneužít se dá vše, osobní informace nasbírané z toho, co jednotlivec dělá na internetu, oč se zajímá, co říká do telefonu, kde se pohybuje či s kým se stýká, mohou být velmi slušným obchodním artiklem. A to navzdory například v Česku poměrně přísném zákonu na ochranu osobních údajů. Když je nejhůř, svede se to na snahu zajistit pro všechny tu nejvyšší bezpečnost – což tak samozřejmě být může. Ale rovněž nemusí.

Nedávno se například prosákla na veřejnost skutečnost, že společnost Google Glass by měla pracovat na znepokojivé technologii. Vyplynulo to prý z nedávno podaného patentu, o kterém se však nahlas příliš nemluvilo.

Patent, jak vstoupit lidem do mozku

Jak upozornil alternativní zpravodajský web AC24, podaný patent popisuje „k hlavě uchycené zařízení“ např. hi-tech brýle, které by mělo schopnost sledovat pohyby očí a v podstatě monitorovat reakce na vnější stimuly, včetně změn emocí.

K čemu by to mohlo být dobré? Patent naznačuje, že Google by této technologie měl využít k analýzám reakcí na reklamy, na které by se uživatel díval v televizi, v počítači nebo v jiném prohlížecím zařízení. V žádosti o patentování nápadu se pak ještě uvádí, že miniaturní, dovnitř hledící kamery, by sledovaly i rozvírání zorniček a dávaly by o tom informační zpětnou vazbu k webu připojenému serveru. Pro milovníky sci-fi zřejmě dobrá zpráva. Navíc, pokud si onu technologii vezme k užívání člověk dobrovolně, problém se být nikde nezdá.

Technologie by tak měla mít schopnost monitorovat, co uživatel sledoval a jak dlouho se na to díval. Googlu by to v podstatě umožnilo vygenerovat seriózní analýzy pro změnu reklam založené na tom, jak dlouho se uživatel na reklamu díval.

Je nějaká šance vývoj zastavit?

„Ty změny, které se v této oblasti dějí, přicházejí postupně. Ovšem i to, co nám třeba před pěti lety připadalo pro naše soukromí nepřijatelné, dneska už bereme jako nutnost a postupně se tomu vývoji podvolujeme,“ řekl ParlamentnímListům.cz místopředseda České pirátské strany (bude se ucházet o přízeň voličů v blížících se předčasných volbách) Mikuláš Ferjenčík. Přiznal, že pirátské hnutí sílí nejen v Česku, ale i ve světě, a tak se minimálně snad podaří celý proces, kdy se utahuje smyčka s naším soukromím, alespoň co nejvíce zpomalit. Přesto si je vědomý toho, že v řadě oblastí to je již skoro nemožné.

„Lidé na celém světě jsou velmi citliví na nějaké skokové změny, které by jim radikálně sáhly na soukromí. V takovém případě se velmi ostře ohradí – klidně i masovými protesty. Ty postupné změny a vývoj příliš nevnímají. Dá se tedy mluvit o tom, že jsme momentálně ve fázi vařící se žáby,“ uvedl Ferjenčík.

Podle něj zřejmě doba nazrává k tomu, že se časem většina lidí uchýlí k tlaku na decentralizaci některých služeb. Například v používání emailu. „Ten, kdo si zřídí email na velkých světových vyhledavačích, automaticky jakoby souhlasí s tím, že mu ho někdo může šmírovat. Nevyhne se tomu,“ konstatoval místopředseda pirátů. I proto se prý piráti snaží lidem pomáhat v tom, že, mají-li zájem, učí je třeba základnímu šifrování, ale i jiným bezpečnostním prvkům pro používání komunikace na internetu. Po vzoru Němců založili za tímto účelem dokonce i webové stránky s názvem Cryptoparty.cz.

Ano, emaily se šmírují, ale jen trochu…

Zdá se tak tedy, že jsou i obavy z dalšího kroku k dokonalé kontrole lidí na místě. Stačí k tomu všemu totiž přičíst například to, že před několika málo dny Google přiznal, že k reklamním účelům používá počítačových programů ke čtení e-mailů posílaných přes Gmail. Nejznámější světový prohlížeč to v právním zdůvodnění soudu vysvětlil následovně: „Všichni uživatelé e-mailu musí nezbytně očekávat, že jejich e-maily budou podrobeny automatickému zpracování.“

Po zveřejnění této informace však Google dále milionům uživatelů na celém světě vysvětlil:

„Soukromí a bezpečnost našich uživatelů jsou pro nás velmi důležité a nedávné zprávy, které tvrdí opak, nejsou pravdivé. Do Gmailu jsme implementovali špičkové zabezpečení v rámci odvětví a bez ohledu na to, odkud je daný e-mail na Gmail účet uživatele zaslán, jsou tyto bezpečnostní opatření aktivní.” To znamená, že sice potvrdil nepříznivý fakt, ale pokusil se lidi uklidnit v tom, že jde o pouhou ryze technickou a anonymní záležitost.

Server AC24 pak ale dále připomíná to, že Google je ve velmi úzkém spojení s různými špionážními službami – a i to samo o sobě pak může na zdánlivě převratnou technickou novinku házet další stín pochybností. Pokud se ke všemu ještě přičte totiž už známá a dlouhodobá posedlost Googlu monitorováním uživatelů k reklamním účelům, může to znamenat další mínus. Ona posedlost společnost dohnala už k tomu, aby podala patenty na všechny druhy bizarních technologií, včetně softwaru a zařízení, která využívají hluku pozadí v prostředí osoby, aby sledovaly její aktivity za účelem přímo zaměřených reklam. Nutno dodat, že i firma Microsoft rovněž nedávno podala patent na přívěsná zařízení, která sledují pohyby očí a gesta.

INDECT – systém, který bude vědět vše?

V oblasti soukromí se však nedějí zásadní věci jen za oceánem. ParlamentníListy.cz upozorňovaly již v loňském roce v těchto souvislostech na to, že rok 2013 může být přelomový pro Evropu. Měl by totiž být spuštěný projekt INDECT, který po vzoru Velkého bratra bude sledovat detailně chování všech lidí pohybujících se na veřejných prostranstvích.

INDECT je inteligentní informační systém Evropské unie, který podporuje vyhledávání a detekci lidí a předmětů. Jeho cílem je dle dostupných informací bezpečnost obyvatel v městském prostředí. Pracovat se na něm začalo v roce 2009, dokončený má být letos. V jaké je skutečně fázi, se zjistit nedaří – tak nějak je obklopen mlčením. A to i přesto, že na něj celkem byla vyčleněná částka ve výši 15 133 040 euro, z toho přímo Evropská unie ji dotuje částkou 10 906 984 euro. Na programu se podílí 17 evropských institucí a univerzit, za Českou republiku i Technická univerzita Ostrava.

ParlamentníListy.cz se tam proto pokoušely zjistit jakékoli bližší informace, kontaktovaly nejprve tiskovou mluvčí univerzity, od ní obdržely kontakt na profesora, který měl v práci na projektu hrát velkou roli. Ten ale ani na telefonáty ani email nereagoval.

„Obávám se toho, že jde o velkou blamáž se snahami co nejvíce projekt utajit. Na rozdíl od protestů proti smlouvě ACTA, která byla totiž vnímána jako politická záležitost, INDECT je představován jako projekt probíhající na akademické půdě a tudíž jako vědecký projekt není politicky vnímán. Bohužel se obáváme, že to je velká chyba, poněvadž Evropská unie je politické uskupení a na projekt jdou peníze daňových poplatníků. INDECT má za úkol integraci (sloučení) současných systémů, tedy je to takový Velký bratr, který propojí informace u člověka z různých kreditních, zákaznických karet, v Praze s údaji například z Opencard, z výpisů telefonů, s pohybem toho člověka, s jeho činností na internetu a sociálních sítích,“ varoval v této souvislosti (ex)šéf českých pirátů Ivan Bartoš.

Rozezná vztahy lidí

Zmiňovaný systém totiž bude vědět to, kde momentálně člověk je, proč tam je a jaké budou další kroky každého jednotlivce. Sám by měl vyhodnocovat, zda se chová normálně, či nenormálně. „Disponuje velmi rozvinutým počítačovým algoritmem, který rozpozná vztahy jednotlivých lidí mezi sebou,“ znělo i varování hacktivistické skupiny Anonymous v jednom ze zveřejněných videí před zmiňovanou technologií, která ovlivní s velkou pravděpodobností již brzy životy Evropanů. A která, vymkne-li se kontrole a dostane-li se do nepovolaných rukou, může být zcela nepochybně vážnou hrozbou pro svobodu.

INDECT by totiž díky propojování s údaji v biometrických pasech měl být schopen rozpoznávat i obličeje vytipovaných osob nebo napomoci jejich identifikaci v davu. Ten, kdo namítne, že nejde o novinku, by měl brát v úvahu to, že zatímco se dosud podobné systémy používaly spíše při vyjímečných situacích (většinou armádou), v tomto případě půjde o masovou a dennodenní záležitost, navíc na naprosto civilní bázi.

Telefon, který bude zkoumat naše nálady

Další novinkou, která může brzy mít fatální dopady na soukromí lidí, je vývoj nové technologie smartphonů, která by měla provádět neustálý dohled k „detekci vaší nálady,“ k „přesnému určení zdrojů vašeho stresu“ a k „poskytování relevantních informací“.

Má samozřejmě i svoje výhody: zabránit by prý měla například náhodným voláním z kapsy tím, že rozezná tlumené zvuky. Bude umožňovat nechat také nikoliv nezbytná volání nezvednutá podle rozpoznání hlasu svého majitele. Rovněž by mohla být využita k „přesnému určení zdrojů vašeho stresu“, když mluvíte rychle, nebo „prezentovat relevantní informace“ ve vztahu ke zvukovému prostředí (jinými slovy - bombardovat vás reklamami).

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.