Pokud si někdo říká – kdo nic špatného nedělá, nemusí se šmírování bát – má pravdu jen částečně. V okamžiku, kdy se totiž veškeré technologie, se kterými má již nyní lidstvo šanci disponovat, rozjedou naplno, je jen malá naděje na to, je následně zastavit – nejen proto, že jde o velmi drahé projekty. Půjde totiž i o to, kdo všechno se dostane k datům, která s jejich pomocí budou o občanech v zemi, ale klidně i na celém světě, nashromážděna. Kdo se k nim dostane a kdo s nimi jak naloží. Není třeba zdůrazňovat, že zneužít se dá vše, osobní informace nasbírané z toho, co jednotlivec dělá na internetu, oč se zajímá, co říká do telefonu, kde se pohybuje či s kým se stýká, mohou být velmi slušným obchodním artiklem. A to navzdory například v Česku poměrně přísném zákonu na ochranu osobních údajů. Když je nejhůř, svede se to na snahu zajistit pro všechny tu nejvyšší bezpečnost – což tak samozřejmě být může. Ale rovněž nemusí.

Nedávno se například prosákla na veřejnost skutečnost, že společnost Google Glass by měla pracovat na znepokojivé technologii. Vyplynulo to prý z nedávno podaného patentu, o kterém se však nahlas příliš nemluvilo.

Patent, jak vstoupit lidem do mozku