Jak jste zatím spokojeni s vládou Bohuslava Sobotky?Anketa
Podle aktuálně zveřejněné monitorovací zprávy české koalice Social Wath, která sleduje vývoj a nedostatky v boji proti chudobě a realitu rovnosti mužů a žen v naší zemi, důvod k jásotu nad úspěšným bojem s chudobou opravdu není. Podílí se na tom klesající reálná mzda, nedostupnost bydlení.
Nutno dodat, že kompletní letošní zpráva obsahuje 6 kapitol a ty se věnují genderové problematice, ekonomice, sociálnímu a dostupnému bydlení, postavení romské menšiny, chybějící komunitní práci a lidsko-právní agendě v zahraniční politice. Zajímavou součást publikace tvoří i článek analyzující vývoz zbraní z Česka v minulém roce. Ovšem vraťme se zpět k hlavnímu tématu – tedy chudobě a s ní souvisejícím sociálním bydlení.
„Roztočená aktuální a sílící spirála chudoby jednoznačně úzce souvisí s nárůstem nákladů na bydlení,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz ekonomka Ilona Švihlíková. Jak dodala, vznikla kvůli tomu dokonce Platforma pro sociální bydlení, složená z několika akademiků a neziskových organizací, která úzce spolupracuje se současnou vládní koalicí na tom, aby došlo co nejdříve k nápravě a narovnání zoufalého stavu v sociálním bydlení u nás.
Psali jsme:
Jediným útočištěm jsou ubytovny. Ocitají se tam už i senioři, tělesně postižení a rodiny samoživitelů
I uvedená aktuální zpráva o chudobě zmiňuje tento problém jako velmi palčivý a uvádí k němu, že absence systémové bytové politiky dosáhla kritického bodu. „Téměř jediným možným útočištěm pro sociálně slabé a vyloučené skupiny se staly ubytovny. Zároveň však platí, že boom a zneužívání tohoto typu podnikání sociálně vyloučené a lidí bez domova navíc ještě dál vytváří. Bohužel dochází též k rapidnímu zvyšování finanční nedostupnosti bydlení zvláště pro některé skupiny obyvatelstva. Příliš se o tom nemluví, ale ubytovny tohoto typu již zdaleka neobývají jen národnostní menšiny – dají se tam potkat senioři, rodiny s dětmi, rodiny samoživitelek i handicapovaní. To je alarmující stav, ovšem stále není patrný vývoj, přestože na potřebu úpravy zákona o sociálním bydlení dlouhodobě upozorňuje i Úřad veřejného ochránce práv,“ pokračovala dále Švihlíková.
Psali jsme:
Připomněla při této příležitosti to, že senioři se na ubytovny dostávají i kvůli stále narůstajícímu počtu těch, kteří jsou zatíženi exekucemi. Výjimky však netvoří ani ti, kteří, i když nemají exekuce na důchod, tak prostě už nezvládají platit tržní nájemné nebo se u nich vyskytne nějaká nemoc.
Je člověk bezdomovcem až když spí pod mostem, nebo už když nemá řádnou nájemní smlouvu?
V tomto ohledu pak zdůraznila Švihlíková dále to, že u nás není definováno, kdy je člověk, v tomto případě senior (ale i další výše jmenované skupiny), bezdomovcem, či nikoli. „Tomu je potřeba udat nějaký konkrétní rámec. Zda nahlížet na člověka jako bez domova až v případě, kdy spí pod mostem, či zda považovat za bezdomovce jako někde jinde v zahraničí už toho, kdo nemá řádnou nájemní smlouvu nebo má nějakou velmi nevýhodnou smlouvu, a žije tudíž ve velmi nevýhodných sociálních podmínkách. Tím bychom se však logicky skutečně dostali ke zcela jiným číslům, než s kterými kalkulují současné statistiky o bezdomovectví u nás. Fenomén ubytoven se totiž, jak víme, u nás rozšířil naprosto nebývalou měrou. Nyní jsme v procesu, kdy víme, že nejsou definovány ani základní kategorie, do kterých je třeba ty lidi s těmito problémy rozdělit. To je potřeba jasně specifikovat, aby se mohlo pokračovat dál,“ řekla ParlamentnímListům.cz ekonomická analytička Ilona Švihlíková.
Psali jsme:
Bezdomovci jsou v Evropě už i lidé v azylových domech či ubytovnách. U nás nikoli
Zajímavé je sorvnání Česka a jiných zemí v tom, jak nahlížet na člověka bez domova a od kdy - kdy nastane bod, podle kterého je za bezdomovce považován i úřady. „V některých evropských zemích – jako například ve Velké Británii nebo Irsku, které mají specifický systém sociálního bydlení v rámci Anglie, nebo v Belgii jsou také jako lidi bez domova i úředně vedeni lidé, kteří žijí v nejistých bytových podmínkách – tedy na ubytovnách nebo v azylových domech. Počítá se s tím, že jde totiž o krizové ubytování, a tedy ubytování pouze na určitou přechodnou dobu. Například ve Skotsku by měl člověk zůstat na ubytovně maximálně 3 měsíce. Potom odejít do sociálního bytu," řekla ParlamentnímListům.cz k doplnění vyjádření ekonomky Švihlíkové také Linda Sokačová z Platformy pro sociální bydlení. Působí zároveň též jako expertka pro rovné příležitosti.
Nutno dodat, že u nás je doba, po kterou může být člověk ubytován v azylovém domě, též omezena. Praxe je prý ale jiná. „Bohužel je to pouze čistě teoreticky. Ti lidé u nás totiž většinou z azylových domů nemají kam jít. Takže i když je jim též nabídnuto ubytování na půl roku, tak se následně řeší situace těch klientů a klientek tak, že se mezi těmi azylovými domy střídají a stěhují z jednoho do druhého. Putují mezi nimi. Velmi často se to však týká rodin či neúplných rodin s dětmi, a to je samozřejmě problém,“ popsala realitu Sokačová.
Psali jsme:
A tak i podle jejího názoru je bezdomovců v ČR tedy ve skutečnosti daleko víc, než se uvádí. „Neexistují však žádné naprosto spolehlivé statistiky. Nějaká čísla vycházejí z oficiálního sčítání lidí a domů v ČR, které provádí Český statistický úřad, jiné údaje vychází od institucí, které nabízejí sociální služby spojené s bydlením a životem na ulici, a ti lidé se na ně s nějakou žádostí o pomoc obrátí. Neoficiální sčítání bezdomovců provedly i neziskové organizace, které se zaměřují na lidi bez domova… Spojuje se to i s neoficiálními údaji s aktuálními počty lidí na ubytovnách. Jak zdůrazňuji – přesná čísla o tom, kolik Čechů na zmiňovaných ubytovnách nyní žije, nikdo nemá – přitom se odhady pohybují kolem sta tisíc. Vedou se o tom však velké spory. Samozřejmě při součtu všech těchto osob by pak vyšla velmi alarmující statistika vypovídající o tom, kolik skutečně lidí bez domova v naší zemi existuje,“ doplnila ještě Sokačová pro ParlamentníListy.cz.
Každý druhý český bezdomovec vyrůstal v dětském domově
V rámci problematiky bezdomovectví a chybějícího sociálního bydlení pak ještě dodala, že významnou skupinou lidí, kteří záhy končí na ulicích či v bydlení bez jakékoli jistoty, jsou osoby, které žili v jakémkoli z institucionálních zařízení. „I ve spolupráci například s Nadějí vyplývají data, která odhalují, že více než 50 procent osob, které se obracejí na tuto či podobné organizace, poněvadž nemají kde bydlet, jsou lidé, kteří žili v dětských domovech. Je to problém, který by se rovněž měl začít řešit,“ konstatovala ještě Linda Sokačová.
Psali jsme:
Během představování výsledků zprávy o míře chudoby v ČR tak zaznělo i to, že pracovní skupina s názvem Platforma pro sociální bydlení spolupracuje od letošního května úzce s vládou a hned několika ministerstvy na tom, aby se sociální bydlení začalo co nejrychleji řešit a též nově budovat. Je samozřejmě nutné najít k tomu i finanční prostředky – jak ve státní kase, tak i z evropských fondů. Do doby, než se skutečně podaří dotáhnout tento problém do konce a k úspěšnému cíli, je třeba předkládat i náhradní řešení, jak bydlení pro lidi, kteří jsou sociálně slabí, najít.
Hledá se řešení - v obcích i u soukromých majitelů. Najde se?
„Mnoho obcí má nevyužité byty, pokud by došlo k revizi bytových fondů, jistě by se volné byty našly. Samozřejmě se hledá i možnost, jak zapojit i soukromé osoby a vlastníky nemovitostí. V každém případě, stavět nové sociální byty, budou-li na to prostředky, se mohou ještě dříve, než vejde v platnost zákon o sociálním bydlení,“ domnívá se Ilona Švihlíková. Upozornila v těchto souvislostech i na to, jak nevýhodné pro stát řešení se současnými sociálnímu ubytovnami je.
Psali jsme:
Majitel ubytovny sedí ve vězení, ale nemalé příjmy ze sociálních dávek 'nájemníků' mu chodí stále...
„Zvýšil se počet lidí na sociálních dávkách i těch, co pobírají příspěvky na bydlení. To vše jde ze státního rozpočtu. Na severu Čech je přitom znám případ, kdy majitel jedné z takových ubytoven sedí ve vězení, ale na účet mu měsíčně přichází velké částky od lidí, kteří v té jeho ubytovně žijí – de facto jde o částky, které jsou ale od státu. Přitom zajistit lidem bydlení v bytech vychází levněji. Dokonce je to levnější řešení i než to, pokud ti lidé žijí v azylovém domě. Tam je totiž třeba platit energie, mnohdy pronájem, další náklady, nemluvě o zajištění celodenního nepřetržitého provozu personálem,“ vyjmenovala některé z důležitých aspektů toho, proč by se měl problém sociálního bydlení začít co nejrychleji a efektivně řešit, ekonomka Švihlíková.
Psali jsme:
-635019554219718496.jpg&id=11146)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
