V první části besedy Fiala zdůraznil, že český stát se sice tváří jako silný, ve skutečnosti ale slábne, což se prý názorně projevuje ve slábnutí přirozeného respektu občanů k jednotlivým mocím, včetně moci soudní. Místopředseda Nejvyššího soudu tvrdí, že dnes je nesmírně složité přimět někoho, aby bral soud vážně a přišel na soudní jednání. Podobně tristní situace panuje například také v doručování soudních písemností či v možnosti soudů přimět účastníky řízení, aby respektovali rozsudek.

„Když slábne stát, lidé logicky přestávají důvěřovat jeho orgánům a přemýšlejí nad tím, co se bude dít, až nastane nějaký vážný problém. Zatím jsme v etapě, kdy je to v rovině standardních a demokratických procedur možné vyřešit, ale mám pocit, že to pořád nikdo nebere vážně,“ posteskl si Fiala. „Spousta lidí v mém okolí se ozbrojuje, protože má pocit, že právo jednou přestane platit,“ podotkl geolog Václav Cílek, který se debaty na akademické půdě rovněž účastnil.

Národ a stát

Cílek posunul debatu dále, když se Fialy optal, zda česká ústava nebo nějaká právní norma pamatuje na ochranu dědictví národa. „V ústavněprávní rovině je to mimořádně aktuální otázka,“ reagoval soudce s tím, že prorektor Univerzity Karlovy a bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch před pár dny na konferenci v pražském Karolinu navrhl vrátit do Ústavy ČR národ jako základní pojem státnosti, čímž vzbudil relativně velký a dramatický odpor i u soudců Ústavního soudu, kteří se prý dívají na ten problém zcela odlišně.