Důvodem zvýšeného zájmu o zlato a další drahé kovy je to, že jejich ceny v tomto roce v určitém období poklesly. A díky nižším cenám stoupla pak o více než polovinu spotřebitelská poptávka po zlatě. Více se nakupovaly šperky, mince nebo i cihličky. Chovali se tak nejen jednotlivci, ale i zahraniční investoři, centrální banky i korporace. I ony podle zprávy, kterou vydala v těchto dnech společnost Finod, zabývající se obchodem se zlatem a drahými kovy, ve velkých objemech nakupují mince a drahé kovy. Nejvíce jsou to pak asijští investoři. Jen v Indii došlo například ke zvýšení poptávky o 71 procent, zprávy z Číny hovoří o nárůstu celkem 87 procent.

Zlatý příběh desetiletí

„Migrace zlata ze západu na východ je velkým příběhem desetiletí. Tři čtvrtiny světového obchodu již obstarává Čína a Indie,“ říká k situaci analytik Jim Willie.

Pokles ceny zlata kulminoval letos v červnu, kdy dosáhl tříletého minima – a to kolem 1 180 dolarů za unci. (Nyní je zlato zpět na 1 300 dolarech za unci – přesto je to stále téměř o 600 dolarů nižší, než jak vypadalo rekordní maximum cen zlata v září 2011, pozn. red.)