Systém je v rozkladu. Je to stát gaunerů, řekl aktivista v debatě o stavu justice

„Systém se rozkládá. Jestliže není schopný vyvodit ani základní odpovědnost vůči evidentním pachatelům trestných činů, kteří sedí v talárech na soudech, tak to je nejenom ztráta důvěry, ale to je rozklad, to je totální rozklad,“ řekl na začátku debaty Fiala, který je mimo jiné známým bojovníkem za práva otců.

„Víte, kdo u nás zavedl tu právní fintu, že trestní oznámení na soudce není trestní oznámení? Paní Benešová. Ta, co vyhrála spor, že není justiční mafie. To byl její vynález, to byl její výmysl, to zavedla ona, že trestní oznámení na soudce se posuzuje jako stížnost a stížnost se jako nedůvodná zamítá...,“ doplnil aktivista, který je podle sých slov soustavně pronásledován justicí, což dokládá řada soudních sporů.

„To stejné se děje, když podáte stížnost na policistu, nebo dokonce na ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů Ivana Bílka, tak to vůbec nikdo neřeší,“ reagovala na jeho slova Candigliota.

Co má být smyslem státu?

Následně byla řeč o tom, co má být smyslem státu. „Poslední dobou jsem dost často četl Bibli a dočetl jsem se tam, že smyslem státu nebo vůbec lidského společenství je zajistit spravedlnost. Stát, který spravedlnost nezajišťuje, postrádá svou základní legitimitu. Jestliže se státní orgány chovají tak, že jsou v podstatě nejčastějším porušovatelem spravedlnosti…to jsou osoby, které tu beztrestně páchají trestnou činnost, které masově kryjí jinou trestnou činnost, které v určitých vyhraněných případech občany přímo programově terorizují a nic se jim za to nestane…“ rozhořčil se Fiala.

„A když už náhodou se nějaký poškozený domůže alespoň toho konstatování, že mu bylo ublíženo, tak se mu smějí do očí místo, aby mu zaplatili odškodné. Pro nikoho z nich to žádný důsledek nemá, tak proč tady takový stát máme? Já sice nejsem anarchista, že bych si myslel, že je možné žít bez stát, ale ptám se obecně: proč lidé volí tyto politické strany, které jsou pořád stejné? Mimochodem všimla jste si, co měli prezidentští kandidáti a politické strany, které kandidovaly teď na podzim, v programu v oblasti justice? Já vám to řeknu jedním slovem: nic, protože o tom nic neví. Jak je možné, že lidé volí představitele politických stran, kteří nic neví o justici…,“ prohlásil.

„Myslíte, že je problém v justici, že je nějaký zákon špatně napsán? Že by se měla udělat někde zákonná úprava? “ zeptala se právnička Ligy lidských práv.

„Ne, zákonná úprava to rozhodně neřeší. To je podružný důvod. Naši předkové se řídili desaterem a žádné zákonné úpravy nepotřebovali, stačilo jim to. A byl pořádek a fungovalo to. V čem je problém, je to, že tam jsou nekompetentní lidé, kteří jsou morálně zhýralí,“ odpověděl předseda sdružení K 213 usilujícího o vypuštění paragrafu 213 (v novém trestním zákoníku pod č. 196) z trestního kodexu ČR.

Samková to řekla správně: Bývalý komunista je jako bývalý černoch

„To je potřeba říct jasně, protože lidé říkají: vy pořád voláte, aby bývalí členové KSČ odešli z justice, že to je extremismus a že se to nedá takhle do detailu brát. To že byl někdo v KSČ, paní Samková správně řekla, že bývalý komunista je jako bývalý černoch….to není proto, že se přiklonil k hnutí, které se hlásí k potlačování lidských práv, ale to je proto, že tím vypovídá o svém charakteru, o své osobnosti. To je člověk manipulovatelný, měkký, ovladatelný…,“ pokračoval Fiala.

„Problém je ale ten, že současní soudci, kteří tam nastupují, tak už tímto defektem netrpí a řada z nich je také velmi nekvalitních…,“ doplnila ho právnička.

„Netrpí, no dobře. Tak se na ty nekvalitní podívejte. Za prvé, z jakého prostředí pocházejí, kdo byli jejich rodiče, kdo byli jejich prarodiče, jestli to náhodu nejsou soudci nebo státní zástupci, protože v padesáti nebo sedmdesáti případech zjistíte, že jo, že to jsou lidé z rodin, kteří jsou v justici tradičně od padesátých let…Jsou to jejich vnukové a podobně a ti jsou zvyklí, že celé rodiny z toho žili. V podstatě nás tu terorizuje maximálně několik desítek rodin, které v padesátých letech někde Gottwald vybral…Nevím, jestli jste viděla tehdy ty oběžníky, jak kolovaly, byly i na internetu: Kdo chce být soudcem v našem závodě, ať se přihlásí…To byla realita. To byl normálně úřední přípis, kdy komunistická strana hledala, jak obsadit justici…,“ připomněl Fiala.

Vrchní soud v Praze jako odstrašující případ

„Je známé, že třeba na Vrchním soudě v Praze některé soudkyně ani nemají právnické vzdělání,“ konstatovala Candigliota.

„Vrchní soud v Praze je odstrašující případ. My jsme slyšeli, a proběhlo to v médiích, myslím, že to bylo za ministra Němce, že Vrchní soud v Praze má sedmdesát procent soudců s pozitivním lustračním osvědčením. To o těch lidech vypovídá a přesně tak to tam taky vypadá. Tam potkat slušného soudce, to je jak potkat ledního medvěda na Sahaře…,“ reagoval Fiala.

Jak je možné, že to vlády připustily?

„Jak je možné, že to vlády připustily, když tvrdily, že tady udělaly revoluci? Dokážete si představit revoluci, která ponechá všechny státní orgány tak jak byly z toho předchozího režimu, v tom samém personálním obsazení, bez toho, že by prošly jakýmkoliv proškolením, jakoukoliv zpětnou reflexí? Vezměte si Sváčka, vždyť to byl člověk spjatý s minulým režimem, který prokazatelně na Praze 8 terorizoval disidenty. Já bych čekal, že jestliže se změní režim, tak ten člověk minimálně, když už nepůjde do basy, tak ho zbaví funkce a z justice odejde a ne že se stane předsedou městského soudu…“ uvedl předseda sdružení.

Jak napomoci zlepšení systému?

Právnička z Ligy lidských práv pak doporučila změny v systému. „Já bych určitě doporučila lidem, aby se angažovali…a zajímali se o to, co se děje. A klidně pracovali pro nějaké sdružení nebo informovali veřejnost…nebo klidně dali do médií věc, která se jim nelíbí…doporučuji jít třeba i práva studovat a jít to i v rámci této profese nějak měnit….Pokud někdo není sám schopen něco dělat, i když to považuje za důležité, tak ať třeba podpoří ty, co na tom pracují. My jako liga máme klub svých dárců a podporovatelů a věřím, že každý člověk má nějaký svůj zájem a může podpořit nějaké sdružení, která dělají a prosazují to, co ten člověk považuje za důležité….,“ uvedla právnička, která se zabývá právy pacientů se zaměřením na porodnictví a očkování a dále právy obětí policejního násilí a odpovědností státu za nezákonné zásahy.

„Jak bych si představovala právní stát? Systém práva a právo je přehledné, srozumitelné a předvídatelné. Stát respektuje základní práva a svobody lidí a při své činnosti využívá princip přiměřenosti nebo takzvaně i zdravý rozum. Stát pojímá svou činnost jako službu veřejnosti, ne jako to, že je tu samoúčelně. Instituce státu by měly být transparentní a měly by být obsazeny lidmi, kteří jsou jednak odborně vzdělaní a kteří mají i osobnostní kvality, mezi které rozhodně patří pokora a vůbec morálka…Takové lidi bychom měli mít na vedoucích postech, měli bychom tam mít lídry, kteří mají nějakou vizi o tom, jak má ta instituce pracovat, měli by komunikovat s veřejností a měli by nést odpovědnost za svůj úřad…Naprosto zásadní věc je efektivní fungování odpovědnosti státu, a to aby se poškozený domohl odškodnění a aby stát měl zájem na tom odškodnit ty lidi, kteří byli poškození jeho činností a aby se vyvozovala zpětná odpovědnost vůči těm, kteří je poškodili,“ doplnila.

Policie a státní zastupitelství mají podle ní stíhat pouze společensky nebezpečná jednání a nikoliv bagatelní věci nebo věci, které jsou politicky motivované. „Soudy by měly pracovat profesionálně a bez průtahů, všechny instituce by měly mít jakousi samočisticí schopnost a systém stížností by měl fungovat tak, aby předcházel dalším pochybením. Stát by měl chránit zranitelné skupiny a sociálně slabé, aby i tyto skupiny měly přístup k soudům, spravedlnosti a právní pomoci, což dnes se absolutně neděje….,“ dodala.

„Podle toho ten stát poznáte,“ skočil jí do řeči Fiala. A pokračoval: „Já bych řekl: podívejte se na ty, co se nemůžou bránit a uvidíte, jaký ten stát je. Jestliže jim právo garantuje, případně se o ně stará a chrání je, tak je to slušný stát. Jestliže zneužívá těch, co se nemůžou bránit, což je bohužel případ našeho státu, tak je to stát gaunerů.“

Celá debata k vidění zde

Pár slov o projektu

V Debatním klubu již hovořila řada renomovaných odborníků a známých osobností. Mimo jiné ekonom Pavel Kohout, politolog Daniel Solis, novinář Erik Best, advokátka Hana Marvanová, ekonomka Ilona Švihlíková, politolog Lukáš Jelínek a řada dalších.

Debatní klub je pravidelně k vidění na serveru YouTube a také na webu tohoto projektu. O něm jeho zakladatel Alexandr Vojta ParlamentnímListům.cz prozradil: „Rozhodli jsme se soukromou debatu v jisté transformované podobě uvést před naše diváky a pokusit se tak debatě vrátit její rozměr a smysl. Součástí formálních postupů našich debat je i neformální interview, které se debatou prolíná,“ vysvětlil Vojta s tím, že debatéři mají možnost se na tématech předem dohodnout.

Jedinou podmínkou účasti v debatě je podle něj akceptování právního rámce ČR a ovládání českého nebo slovenského jazyka na srozumitelné úrovni. V případě cizojazyčných účastníků debaty je pak nutná shoda na dorozumívacím jazyku.