Tady přijde výbuch! Zítra. Už ani to Německo. Zaorálek řval, až se musel omlouvat, a byl k publiku zcela upřímný

28.03.2017 14:14

REPORTÁŽ Na světový konflikt to nevypadá, ale jsme na šikmé ploše. „Společnost, která není schopná čelit nerovnosti, dřív nebo později bude konfrontována s nějakým výbuchem,“ uvedl také ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který při návštěvě Zlína přišel i na debatu s veřejností s názvem Evropa na křižovatce. Vysvětlil to, v čem vidí „obrovskou hrozbu do budoucna“ a proč považuje roky 2017 a 2018 za naprosto klíčové. Hřímal v sále natolik, že nakonec raději publiku vysvětlil: „Omlouvám se, že na vás křičím, ale to není proto, že bych vás tady chtěl všechny seřvat ve Zlíně.“

Tady přijde výbuch! Zítra. Už ani to Německo. Zaorálek řval, až se musel omlouvat, a byl k publiku zcela upřímný
Foto: Daniela Černá
Popisek: Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek

„Jsme v situaci, kdy to naštěstí nevypadá na světový konflikt bez ohledu na války, které jsou kolem nás,“ zhodnotil na besedě Lubomír Zaorálek. Podle něj máme šanci, že dopadneme lépe než v roce 1928, kdy krize hnala svět do válečného konfliktu. Kontext vysvětlil takto: „Ve světě dnes poprvé od roku 2010 dochází k tomu, že ekonomicky rostou všechny kontinenty,“ uvedl na začátek debaty. „Vytváří to poměrně velmi příznivou situaci, ze které se všichni strašně radují. Tu radost pochopíte tehdy, když vám řeknu, že když byla poslední světová krize v roce 1928 tak do deseti let vypukla světová válka, což mělo logiku. Státy nebyly schopny důsledky krize řešit. Leckdo se bál, když vypukla světová krize v roce 2008, že výsledky mohou být podobné. Byla mimořádně ničivá, zničila spousty životů způsobem, který si ani nedokážeme představit,“ dodal. Přidal své vlastní zkušenosti: „Kdybyste viděli jih Evropy, kde jsem sám měl možnost vidět v Řecku, Itálii mladé lidi, kteří mají pocit, že pro ně život skončil, přestože vystudovali školu a umí jazyky. Je dost hrozný pohled se na něco takého dívat. Mluvil jsem s těmi lidmi a je to opravdu zoufalství. Mají pocit opravdu ztracené generace.“

Dva roky budou klíčové. Bude EU životaschopná?

Podle Zaorálka dostává Evropská unie šanci se sebou něco dělat, i když Evropa podle něj nezareagovala nebo nestihla zaregovat na to, co se odehrálo v roce 2008, a nedokázala vytvořit mechanismy, které by nás před něčím podobným ochránily. „Nedokázali jsme ani zareagovat na to, co se stalo v Británii, a nespokojenost, která se projevila v hlasování Britů,“ doplnil ministr zahraničí. Poukázal také na to, že se podařilo ubrzdit migrační vlnu. „Islámský stát už de facto přestává existovat,“ poznamenal. Uvedl, že teď má před sebou Evropa rok zkoušek, protože nás čekají klíčové volby. „Jakkoli říkám, že si Evropa dnes nestojí špatně z hlediska ekonomického vývoje a zvládnutí krizí, přesto je před ní obrovský otazník nad tím, jak pokračovat dál, protože se domnívám, že jak existence společné měny, tak i další uspořádání v Evropě bude muset být předmětem velké debaty. Myslím si, že věci nebudou moci úplně stejně fungovat do budoucna, má-li Evropa fungovat. Tvrdím, že Česká republika by měla stát o to, aby byl evropský projekt funkční. Pro nás to znamená nesmírně mnoho, jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska prosperity, akorát si myslím, že v současné podobě není vůbec  jisté, že bude projekt životaschopný.“ Zaorálek se domnívá, že je potřeba přiblížit EU lidem a zabývat se tím, proč je ohrožená ve vnímání občanů. „Pro Českou republiku budou léta 2017 a 2018 velmi významná, protože se bude rozhodovat o tom, jakou roli budeme mít ve světě, Evropě, čím se budeme živit.“

Anketa

Postoupí prof. Jiří Drahoš do 2. kola volby prezidenta?

13%
hlasovalo: 13101 lidí

Základní problém: nerovnosti mezi státy a uvnitř států

„Nepodařilo se překonat to základní. Rozdíly životní úrovně, které jsou mezi západní částí Evropy a námi,“ poukázal Zaorálek a také uvedl, že evropské politiky nefungují ve směru, aby nerovnosti zmírňovaly. Nejde jen o nerovnosti mezi státy, ale i v jednotlivých zemích. „Stoupají radikálně. Nemyslím zrovna Česko, ale třeba Švédsko, Německo, Holandsko a další země, kde vám politici sami přiznají, že jsou znepokojeni tím, jak se v těchto zemích, které jsou známé, že dokázaly budovat sociální smír, jak dnes tam naopak nebezpečně roste nerovnost. Protože nerovnost znamená časem i politickou nestabilitu. Že svět se vyvíjí způsobem, který není schopen si s nerovností poradit, vidím jako obrovskou hrozbu do budoucna. Kdybyste se mě zeptali, proč vyhrál Donald Trump ve Spojených státech amerických, pak byste zjistili, že se tam prohloubila nerovnost mezi lidmi. Četl jsem pěkný slogan, že Barack Obama by se dnes nikdy nedostal na Harwardskou univerzitu,“ popisoval Zaorálek. „Společnost, která není schopná čelit nerovnosti dřív nebo později bude konfrontována s nějakým výbuchem,“ varoval důrazně. Situaci demonstroval na konkrétním příkladu zlínské univerzity, která má horší přístup k prostředkům než pražské nebo brněnské vysoké školy.

Věnoval se také globalizaci. „Do Česka spadá nízkými mzdami a miliardami korun, které se odvádějí nadnárodním firmám do zahraničí. To jsou dopady, se kterými se musíme nějak porvat,“ zmínil také Zaorálek, který zdůraznil, že pokud země roste, musí mít z toho užitek nejen část vyvolených. „Nehrozí nám to nejhorší, přesto se nacházíme na šikmé ploše a kluzkém ledu. Je velmi důležité, co se bude dít v nejbližších letech před námi. Roky 2017 a 2018 jsou strašně důležité pro Českou republiku a naši budoucnost. Proto jsem dnes tady, protože jsme teď v době, která má obrovskou dynamiku, ve které strašně záleží na tom, jak se kdo zachová a co udělá,“ vysvětlil na úvod Zaorálek.

Besedu uspořádali v kavárně v prostorách Baťovského areálu. Foto: Daniela Černá

Ministr Zaorálek přijel do Zlína na pozvání poslance ČSSD Antonína Sedi. Foto: Daniela Černá

Seďa: Proč navyšovat? Loni armáda neutratila čtyři miliardy

Na besedu přišel s poslancem ČSSD Antonínem Seďou, který upozornil na situaci naší armády a připomenul, že po nás požaduje NATO dvě procenta HDP. „Peníze není ani tak důležité utratit, důležitá je efektivita a schopnost. Pokud bychom měli znovu zavést základní vojenskou službu, tak by na armádu šly asi 4 procenta HDP, což by bylo tak 120 miliard. A to jsou peníze, které by scházely ve školství, zdravotnictví. Mně se osobně diskuse o navyšování zdály irelevantní, protože za uplynulý rok neutratila armáda čtyři miliardy. Takže se ptám, proč navyšovat?“ položil řečnickou otázku. Seďa se domnívá, že více než armádou bychom se měli zabývat odolností společnosti. „Netýká se to jen obrany, být připraven na teroristické útoky a umět zdravovědu. Ale umět se také chovat a nepanikařit,“ poznamenal Seďa. Zároveň zmínil, že když člověk sleduje sociální sítě, domnívá se, že za každým rohem je deset uprchlíků. „V našich třech detenčních zařízeních je 120 uprchlíků,“ konstatoval.

Dcera nakupuje v Rakousku. Po rakouských plínkách se malý neosypává

Pak se ke slovu dostala poradkyně premiéra Alena Gajdůšková, která připomenula, že ve Zlínském kraji bylo největší procento lidí, kteří byli příznivci vstupu do Evropské unie. Obává se, že dnes by pro 70 procent lidí nebylo. Dotkla se nejen problémů některých firem, ale i kvality potravin: „Jak to, že nakupujeme potraviny se stejnými značkami, ale v úplně jiné kvalitě? Mám dceru, která bydlí u Brna a jezdí nakupovat do Rakouska. Já to přiznávám. Plínky, které koupí tady, po těch se jí malý osypává, ale po těch rakouských ne. Chci velmi poděkovat Olze Sehnalové, která toto téma v České republice velmi otevřela. Ale, jak to uděláme, aby platilo to, co jsme očekávali? Aby skutečně, jestliže mluvíme o čtyřech nebo pěti svobodách, aby to platilo?“ Upozornila na to, že ze zkušeností ví, že do 1. 5. 2004, do doby než jsme se stali členskou zemí EU, v Senátu řešili harmonizaci českých zákonů s evropskými, pak evropskou legislativu. Ujistila, že Evropa je to, co potřebujeme, ale musíme si vážit i sami sebe a odpracovat to.

Poradkyně premiéra Alena Gajdůšková na besedě ve Zlíně s Lubomírem Zaorálkem. Foto: Daniela Černá

V diskusi pak veřejnost zajímaly klidné destinace, které by lidé mohli využít pro svou dovolenou; řeč byla také o atmosféře ve společnosti, kdy si jeden z tazatelů stěžoval, že mladí lidé neuznávají hodnoty. „Názory jsou roztříštěné, mladí neumí informace zpracovat. Je tu spoustu vlivů. Z toho budou veliké problémy,“ varoval. Ministr zahraničí v reakci uvedl: „Co bychom měli dělat, když se na nás valí globalizační vlny? Co si s tím má chudák Česká republika počít? Na to existuje odpověď. Když jsem řekl, že je důležité, co se stane v letech 2017 a 2018, dovedu si představit, že se vydáme různými cestami.“ Zmínil, že existuje varianta, že budeme přívěsek Německa, žít na nízkých mzdách, spokojíme se se zaměstnáváním u velkých korporací, nebo se postavíme na vlastní nohy. Podle Zaorálka je důležitá také „demokratizace vzdělání“. Protože není přístup ke vzdělání zcela ideální a také často neplatí, že když má někdo nové myšlenky a dobré nápady, je i dobře ohodnocen. Podle Zaorálka nebudeme silní v Evropě, když nebudeme mít silné domácí zázemí.

ČSSD vždycky nastoupí, když je země úplně na huntě

Zaorálek hovořil také o roli sociální demokracie. „Vždycky nastoupíme, opakovaně, když je země úplně na huntě. Moc ležela na ulici a nikdo už ji nechtěl zvednout. Tehdy nastoupil Miloš Zeman.“ Zhodnotil i to, že je pyšný, že se ekonomika zvedla. A věnoval se opět současnosti: „Nebezpečí je, že se neplatí kvalitní práce. To jsou ty upadající střední třídy. Lidé pracují, jsou schopní, ale nemají šanci na důstojný život. To jsou tragédie, které destabilizují společnosti.“ Když začal ministr hovořit o zadlužení a znovu o nerovnosti, už zvolil velmi ráznou a hlasitou rétoriku a přidal své zážitky z Kanady: „Všichni žijí na dluh. Už za peníze na dluh jezdí i na dovolenou. Není tam dohoda mezi kapitálem a prací. Bydlení má na dluh, běžnou spotřebu dělá na dluh. Lidé se nepředstavitelně zadlužují. Státy se zadlužují, ustupují z veřejných služeb, služby se dávají na privátní úvěry a vy můžete mít všechno, pokud si to zaplatíte. Nejen, že máte půjčky na studium, vy máte půjčky na půjčky na studium. Student, když chce studovat, si půjčí na to, abyste si mohl vzít půjčku,“ hřímal ministr zahraničí.

Není to tak, že jedni peníze mají a někdo je nemá?

„Tento život na dluh vede k tomu, že jsou lidé nespokojení. Nejsou opravdu svobodní. Když mluvím o nerovnosti, nemám na mysli to, že by lidé umírali hlady, ale jsou prostě nerovní v tom, že nemají právo na slušný život, a naopak existuje malinká stopečka lidí, kteří mají absolutně všechno, mnohonásobně více, než by potřebovali; a tato nerovnost se zvyšuje. Jak v Kanadě, tak ve Spojených státech. Frank Walter Steinmaier mi říkal, co ho ničí – to, jak se zvyšuje nerovnost v Německu. U nás si všichni myslí, jak jsou Němci úspěšní, jak jim to všechno jde a Angela Merkelová zemi skvěle vede. On říká: To je klam. Pod tím se skrývá rostoucí nerovnost společnosti, která jednou narazí. Myslím si, že téma nerovnosti vůbec není téma minulosti, ale velké téma dneška,“ popisoval Zaorálek. S odkazem na Panama Papers zmínil i to, že dnes nikdo na světě neumí vybírat daně. A vzápětí pokračoval: „V tom je tragédie Evropy, že všichni žijí na dluh. A to je strašně politicky nestabilní. Odkládá se výbuch, který zítra přijde. Kvůli čemu jsou demonstrace v Rusku? Je úplně jedno, jestli jste v Moskvě, nebo jinde. Je to stejné. Politika jako nástroj obrovských přijmů. Viděl jsem barák, kde žil Janukovyč, kde měl zlacené kohoutky,“ rozohnil se Zaorálek. „Podívejte se, kolik je oligarchů, ukrajinských. Jsou nepředstavitelně bohatí. Nezdá se vám, že to někomu chybí, ty peníze těch oligarchů? Není to tak, že jedni peníze mají a někdo je nemá? Běžný Ukrajinec tře bídu s nouzí. To je absurdita Ukrajiny a stejná absurdita je Rusko, přátelé, protože Rusko to je systém oligarchů a ubozí Rusové se na to akorát dívají. To je nerovnost, o které hovořím. Jinde má podobu kultivovanější. Ale rozumíte, i Německo, které vám připadá bohaté, si s tím neví rady. A je to nebezpečné!“ varoval. Když problém Zaorálek rázným hlasem zhodnotil, ujistil veřejnost v kavárně: „Omlouvám se, že na vás křičím, ale to není proto, že bych vás tady chtěl všechny ve Zlíně seřvat.“

Na debatě s ministrem zahraničí ve Zlíně s názvem Evropa na křižovatce. Foto: Daniela Černá

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sirotci: Andrej Babiš odpověděl na hubování Junckera a představil překvapivý plán

13:25 Sirotci: Andrej Babiš odpověděl na hubování Junckera a představil překvapivý plán

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker pro Le Monde řekl, že považuje za skandální, že některé…