Jak zatím hodnotíte kroky zvoleného prezidenta Petra Pavla?Anketa
„Německo bude vždy stát v čele podpory Ukrajiny,“ řekl podle agentury Reuters Scholz v německém parlamentu po několikatýdenním mlčení k otázce exportu německých tanků.
Berlín dle kancléře musí udělat vše, co je v jeho silách, „ale zároveň musíme zabránit tomu, aby válka přerostla ve válku mezi Ruskem a NATO“.
Proč ovšem toto rozhodnutí, na jehož konci Německo rozhodlo o poskytnutí 14 tanků Leopard 2 Ukrajině, trvalo tak dlouho? Dle Al-Džazíry je za tím množství důvodů.
Zpravodajská agentura připomíná, že je sice Německo jedním z největších dárců vojenské techniky pro Ukrajinu, ale za 11 měsíců války Berlín zvýšil dodávky vojenské pomoci napadené zemi pouze pod tlakem a až poté, co první krok udělali ostatní spojenci.
Krok o rozhodnutí povolit reexport Leopardů z arzenálů jiných zemí a poskytnutí tanků tak byl prvním od ruského napadení Ukrajiny, kdy Berlín udělal první krok v rámci vývozu zbraní, což bylo dlouho tabu zejména pro Scholze a jeho spojence ze Sociálnědemokratické strany (SPD), kteří trvají na opatrném postupu, který je podle nich v souladu se spojenci Německa v NATO a řídí se skepsí německé veřejnosti a obavami z eskalace války na Ukrajině.
Právě německá SPD je dle Al-Džazíry dlouhodobě nakloněna praktickým vztahům s Ruskem a zůstává hrdá na své dědictví Ostpolitik, v jehož rámci kancléř Willy Brandt usiloval o otevřenější vztahy s východním Německem a Sovětským svazem.
„Po celá desetiletí bylo jakýmsi dogmatem těchto sociálních demokratů, že míru v Evropě lze dosáhnout pouze s Ruskem, a tak do tohoto druhu politiky détente investovali hodně politického kapitálu,“ řekl vedoucí výzkumný pracovník Mírového výzkumného institutu ve Frankfurtu Matthias Dembinski pro Al-Džazíru.
Svou roli prý hrají i obavy mnoha členů SPD z ruských hrozeb a server připomíná, že samotný Scholz několikrát v posledních měsících akcentoval obavy i před ruskými výhružkami jaderným útokem. Jeho mluvčí navíc uvedl, že kancléř dostává od veřejnosti dopisy a e-maily, které chválí jeho přístup, jímž se snaží zabránit výrazné eskalaci války.
V německé veřejnosti dle Al-Džazíry převládají pacifistické nálady natolik, že by mnozí Němci raději nechtěli zbraňově podporovat ani bránící se napadenou zemi a Německo by podle mnohých mělo v mezinárodních záležitostech hrát zprostředkovatelskou, diplomatickou roli.
Obzvláště nepříjemné je prý navíc posílání zbraní do oblastí východní Evropy, jelikož se mnohým vracejí vzpomínky na to, jak tuto oblast Německo napadlo během druhé světové války.
Odrážet se tyto nálady mají i například v průzkumu DeutschlandTrend pro ARD Morgenmagazin z 17. až 18. ledna. Průzkum, který publikoval též server Tagesschau.de, ukázal, že 46 procent Němců sice podporuje vyslání tanků Leopard 2 na Ukrajinu, avšak až 43 procent je proti a 11 procent není rozhodnuto.
Tagesschau poukázal, že existovaly v rámci odpovědí na otázku vyslání německých tanků pro Kyjev zřetelné rozdíly mezi východem a západem země, mladšími a staršími lidmi a preferencemi jednotlivých stran. Zatímco na západě byl pro dodávky těžkých bojových tanků na Ukrajinu každý druhý člověk, na východě je většina (59 %) proti tomuto kroku. Proti dodávkám těžkých bojových tanků se v celostátním měřítku stavěla také převážně mladší a střední generace. Podle průzkumu 52 % osob ve věku 18 až 34 let tvrdilo, že by Němci tanky pro obranu Ukrajiny neměli posílat.
Jiný průzkum agentury Forsa pak podle Al-Džazíry ukázal, že 54 procent respondentů podporuje povolení reexportu tanků Leopard z jiných zemí na Ukrajinu, ale 58 procent Němců je proti tomu, aby tyto tanky byly použity ke znovudobytí ukrajinského Krymu, který Rusko okupuje od roku 2014.
I přes dlouhé německé váhání však nakonec Ukrajina po souhlasu Berlína dostane od celkem dvanácti zemí v první etapě 120 až 140 kusů západní techniky. „V první vlně příspěvků obdrží ozbrojené síly Ukrajiny 120 až 140 jednotek moderních tanků západních modelů. Jedná se o tanky Leopard 2, Challenger 2 a M1 Abrams. A velmi počítáme s tanky Leclerc,“ oznámil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v úterý dle agentury Anadolu.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.