Tragické události v Paříži kromě diskuzí o svobodě slova přidaly také na intenzitě sporů o soužití jednotlivců i skupin s různou kulturou v jednom demokratickém státě. Zastánci multikulturalismu jako myšlenkového a politického směru zdůrazňují prospěšnost kulturní rozmanitosti pro společnost a stát. Naopak v reakci na problémy, které soužití různých kultur v západní Evropě přináší, byl vznik různých hnutí, jejichž cílem je zachránit ohroženou domácí kulturu před přistěhovalci. Svými oponenty však bývají označováni jako xenofobní. Platí to i pro iniciativu Islám v České republice nechceme, která v páteční podvečer přitáhla na demonstraci před Pražským hradem až tisíc lidí.
Fotogalerie: - Islám v ČR nechceme
"Paradoxem je, že titíž lidé, kteří podporují tu multikulti strategii, když to takhle zjednoduším, o tom nechtějí vůbec debatovat, považují to za nějakou danost nebo povinnost, důsledkem čehož je právě nespokojenost lidí v Evropě. Stejní lidé jsou ale zároveň ti, kteří podporují tu agresivní politiku, jež se děje ve světě ve vztahu k různým zemím, kupříkladu k Sýrii, k zemím Blízkého východu, kde zasahují američtí nebo jiní vojáci,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Patrik Nacher, majitel serveru bankovnipoplatky.com, jenž už dvě desetiletí působí v oblasti médií.
Paradoxně se tleská zásahu Američanů i multikulturnímu vzorci
Věnuje se ale i politice, nyní jako pražský zastupitel za hnutí ANO, v minulosti působil jako poradce místopředsedy vlády Petra Mareše a následně mediální poradce ministra obrany Karla Kühnla. "Jsou to samozřejmě spojené nádoby. V momentě, kdy Američané nebo jiné země zasáhnou v zemi, do níž chtějí implementovat svůj vzor demokracie, tak to pochopitelně lidé původně z těch zemí, kteří ale už bydlí a žijí v Evropě, jejich mladá generace, mohou nést úkorně a mohou se radikalizovat. Takže paradoxně titíž lidé, kteří oslavují, obhajují a tleskají útokům a té politice, jsou zároveň těmi, kteří bez ostychu obhajují ten multikulturní vzorec,“ poukazuje Patrik Nacher.
Psali jsme:
Podobný paradox předvádějí i zastánci absolutní ochrany svobody slova. "Jsem pro svobodu slova, nemám proti tomu ani ň, nicméně i ta má nějaké svoje hranice. Svoboda slova neznamená, že můžu pozurážet či bulvarizovat jakékoli téma, urážet, nadávat, lhát nebo útočit. Lidé, kteří brání tu až bezbřehou svobodu slova – tedy že člověk, když řekne, že je novinář, si může dovolit cokoli – jsou zároveň titíž, kteří vám chtějí zacpat pusu v momentě, kdy začnete kritizovat třeba právě ten princip multikulturního vzorce. A označkují vás, že jste nesnášenliví, rasisti, xenofobní a podobně,“ konstatuje analytik.
Lidé jsou přehnaně opatrní, aby nebyli napadeni za politickou nekorektnost
Všímá si toho, že každý, kdo kritizuje otevřenost zemí vůči přistěhovalcům třeba právě z arabských zemí, je okamžitě napaden jako xenofobní. "Když někdo řekne, že si skutečně myslí, že by se neměly nosit šátky ve školách a v úředních budovách, stejně jako se nenosí jiné náboženské propriety, že by imigranti měli ctít místní kulturu, tak jsou zase napadení těmi samými lidmi z nesnášenlivosti. To se dělo třeba u rozhodnutí ombudsmanky. Když si to někdo dovolil kritizovat, tak se ozvali ti samí lidé, kteří zároveň horují za tu naprostou bezhraniční svobodu slova,“ upozorňuje Patrik Nacher.
Vadí mu, že právě zastánci svobody slova až do úplné absurdity diskvalifikují druhého v momentě, kdy řekne něco jiného, než si myslí oni. "Jinými slovy oni sami tu svobodu slova upírají. Takže se pak dostáváme do situace, které se dnes říká překorektnost, že člověk je přehnaně opatrný na to, co říká, aby ho někdo nenapadl, že to je politicky nekorektní. To znamená říct dnes, že si člověk myslí, že je třeba zpřísnit politiku sociálních dávek pro nepřizpůsobivé, tak musí být velmi opatrný, aby nebyl označen za rasistu nebo nesnášenlivého vůči romské menšině,“ konstatuje analytik pro ParlamentníListy.cz.
Vybrali si novou zemi, ale snaží se ji změnit do podoby své bývalé
Stejně to dopadá, když někdo řekne, že má obavy z imigrantů z islámských zemí a že by se jim nemělo tak ustupovat a že by se mělo víc dbát na tradici a kulturu v té zemi. "Když tam přijedeme my jako turisté, tak respektujeme jejich pravidla. Stejně tak by oni měli respektovat kulturu země, do které přijeli. Proto si tu zemi, předpokládám, vybrali, že jim vyhovuje. Ale místo toho dochází k paradoxu, že si tu zemi vybrali, ta je přijala a oni ji i přesto chtějí začít měnit zevnitř. Proč ji chtějí změnit k něčemu, co se blíží tomu, odkud přijeli? Proč tedy do té země přijeli, když jim to tak nevyhovuje?“ ptá se Patrik Nacher.
Nahrává jim skupina zastánců multikulturalismu, kteří tvrdí, že je naší povinností je přijímat, mít otevřenou náruč a respektovat jejich odlišnou kulturu a tradici. "To jsou právě ti, kteří brání svobodu slova jenom do doby, dokud to je jejich názor. Jinak řeknou, že jste primitiv, že jste nesnášenlivý, takže se dnes člověk vlastně bojí říct nějaký jiný názor, který třeba zosobňuje jeho postoj, jeho zkušenosti, strach, ale nemůže ho říct, protože by to nebylo politicky korektní. Máme sice svobodu slova, ale musíme si dávat hrozně pozor na to, co říkáme, abychom – obrazně řečeno – nedostali přes pusu, když řekneme to, co si tahle skupina nemyslí,“ míní analytik.
Úletem byla výzva nepodávat ve školních jídelnách vepřové maso
Zažil to na vlastní kůži, když se na Facebooku svěřil s názorem, který nezapadal do mainstreamového vidění světa. "Napsal jsem, že je zbytečné vypínat Rusům v Moskvě platební karty. Vzal jsem to z ekonomického pohledu, jestli právě ti klienti bank nejsou rukojmími. A hned jsem tam dostal po papuli, že se zastávám Putina a jeho režimu. To je přesně ta ukázka. Člověk řekne nějaký svůj názor, spíš zaměřený na nějaký detail, odbornost, na ekonomický nebo filozofický rozměr, a hned je označen, že je proruský,“ říká pro ParlamentníListy.cz Patrik Nacher.
Je to stejné jako říct, že by se ve školách neměly nosit burky a že by ti lidé měli respektovat zvyklosti země, do které se přistěhovali. "Ale aby někdo, jako se stalo v Kanadě, vyzval ředitele škol, aby ve školních jídelnách nepodávali vepřové maso, to mi přijde přesně takový ten úlet a nepochopení. A když se člověk proti tomu vymezí, tak mu hrozí to, že bude označen jako netolerantní. To mi vadí. Jsem pro, aby se o tom diskutovalo a aby se dnes lidé nebáli říct svůj názor. Výsledkem honby za překorektností je, že lidé budou své autentické názory v sobě dusit, protože se každý bojí nálepkování, neboť není příjemné o sobě slyšet, že je člověk nesnášenlivý a netolerantní. To není dobře,“ myslí si analytik.
Po negativních zkušenostech je třeba dosavadní koncept přehodnotit
Neví, proč by lidé, kteří tu platí daně, neměli mít právo říci svůj názor a politici na základě toho přehodnotit koncept, který nebyl správný. "To přece není tak, že se tu nasadí historicky nějaká politika a teď ji budeme přes všechny zkušenosti, které jsou v posledních letech negativní, zachovávat a ze strany státu nepřijde žádná politická reakce vůči přistěhovalcům. Nechci, aby byli lidé napadáni, že jsou xenofobní, i jen prostřednictvím médií, kde vystupují pořád jen zastánci jednoho názoru. Zejména v České televizi a jejích debatách není nikdo, kdo by oponoval. Kdo má tyhle obavy, tak o tom řeknou, že nikdy žádného muslima nepotkal a že to jsou islamofobní lidé,“ kritizuje Patrik Nacher.
Svým vyjádřením ho mile překvapil teolog Tomáš Halík, typický představitel multikulti, hlásající povinnost se otevřít, jenž toho, kdo to tak nevnímá, měl za netolerantního, primitiva nebo toho, kdo přemýšlí jak ve středověku. "Když člověk má jiný názor, tak on s ním není schopen debatovat, jen ho označkuje. Ale překvapil mě v tom, že nenaplnil tu mou myšlenku, když řekl, že na to mají karikaturisté právo, nikdo jim to nebude zakazovat, ať to vydávají, ale poukazovat na to, že jde o symbol svobody slova, tak to není. A to má pravdu. Symbolem svobody slova není bulvarizace témat a urážení jiných či ironizování. Je to součástí svobody slova, jeden z druhů médií, ale spíš někde v těch pólech. Ale není to symbol,“ podotýká analytik.
Majitelé jediné pravdy za zpochybnění Majdanu hned dotyčného napadají
Proto ho překvapil Tomáš Halík, který v rámci svobody slova nerad přijímá jiný názor, aniž by toho člověka nějakým způsobem nedehonestoval, svým vyjádřením, protože ho řadil do skupiny lidí, kteří své oponenty nálepkují, ať řeknou cokoli. "Nejvíce se to ukázalo u konfliktu s Ukrajinou a pořád to pokračuje. Jakmile člověk zpochybní cokoli na Ukrajině, zpětně i Majdan, co se tam dělo, jak se teď ukazuje, ty fašizující se aktivity a podobně, tak je hned napadnutý. Hrozně těžko se pak diskutuje a hrozně těžko se pak chápe, že ti lidé zároveň horují pro svobodu slova, ale zároveň ji ubírají, když mají pocit, že člověk podporuje nějaký nesmysl či totalitu. A to přece není pravda,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Patrik Nacher.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
