Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP zjistil, že Češi v rámci řešení uprchlické krize nejvíce podporují ochranu vnějších hranic schengenského prostoru a nejlépe hodnotí postoje maďarského premiéra Viktora Orbána. Lidé hodnotili postoje jedenácti vrcholných politiků či představitelů České republiky, jednotlivých států nebo samotné Evropské unie k uprchlické krizi. Předsedu maďarské vlády Viktora Orbána z tohoto hlediska kladně hodnotí 76,8 procenta dotázaných. Za ním následují český prezident Miloš Zeman se 72,5 procenty a slovenský premiér Robert Fico se 72,1 procenta.
Za tímto triem skončila s výrazným odstupem dvojice, s jejímiž názory se ztotožňuje přibližně polovina české populace. Jedná se o britského ministerského předsedu Davida Camerona (51,2 procenta) a ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš (48,5 procenta). Zhruba třetině dotázaných vyhovují postoje premiéra Bohuslava Sobotky (35,5), francouzského prezidenta Françoise Hollanda (32,9) a jeho předchůdce ve funkci Nicolase Sarkozyho (32,1). Naopak zcela propadli řecký premiér Alexis Tsipras (18,1), předseda Evropské rady Donald Tusk (13,7), předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker (12,9) a na samotném dně se ocitla německá kancléřka Angela Merkelová (12,7).
Nejotevřenější Merkelová na samém dně, v Česku nejhorší Sobotka
Výsledky hodnocení vybraných politiků jasně ukazují, že většinová domácí populace vnímá kladně ty osobnosti, které jsou ve vztahu k tématu uprchlické krize nejrazantnější a nejradikálnější. Lze tak říci, že v české veřejnosti převládá jednoznačně protiuprchlická nálada, což dokládá i nejhorší výsledek německé kancléřky Angely Merkelové, která je ve vztahu k problematice azylantů ze zemí Blízkého východu nejotevřenější. Také proto dopadl z trojice českých politiků nejhůře Bohuslav Sobotka.
Psali jsme:
Skutečnost, že nálada ve většinové části domácí populace se radikalizuje v duchu protiuprchlických nálad, dokladuje i zjištění, že 79,6 procenta veřejnosti sdílí názor, že by Evropská unie měla ochránit vnější hranice Schengenu proti vstupu ilegálních migrantů. Podobně se lidé staví k tomu, že by každý členský stát EU měl mít právo na vlastní bezpečnostní politiku a opatření včetně přijímání či nepřijímání tzv. povinných uprchlických kvót. K tomu se vyjádřilo kladně 79,4 procenta dotázaných.
Lidem jde o ochranu hranic, suverenity a národních zájmů
To, že by Evropská unie měla jakýmikoliv prostředky chránit suverenitu a národní zájmy všech členských států, se domnívá 78,7 procenta Čechů, vytvořit společnou vojenskou či bezpečnostní složku k ochraně schengenského prostoru by EU měla podle názoru 78,1 procenta oslovených. Zavedení registru pasažérů leteckého provozu, jak navrhuje Francie, pak požaduje v souhrnu 67,4 procenta respondentů.
Ing. Miloš Zeman
Českou vojenskou jednotku by do boje proti Islámskému státu vyslalo v souhrnu 29,2 procenta dotázaných. Opačného názoru je 44,5 respondentů tvořených zejména ženskou částí domácí populace. Skutečnost, že se jedná o ožehavé téma, naznačuje zejména počet dotázaných, kteří uvedli odpověď nevím, což je více jak čtvrtina veřejnosti (26,3 procenta). V této otázce veřejnost zásadně odlišuje případné vyslání chemických, zdravotnických a podpůrných oddílů od případného zapojení do pozemních operací.
Povinné kvóty nebo volné přijímání migrantů chce jen výrazná menšina
Pro přijetí závazných kvót pro přijímání uprchlíků je jenom 15,2 procenta dotázaných a pro volné přijímání všech migrantů v rámci Evropské unie se vyslovilo pouhých 12,6 procenta. Výsledky vyjadřují obavy domácí veřejnosti zejména v důsledku posledních teroristických útoků o svoji bezpečnost a tento strach dává do přímé souvislosti s migranty z Blízkého východu. Tento strach a obavy se odrážejí v podpoře politiků, jejichž prioritou je bezpečnost obyvatel svých zemí, i v důrazu na ochranu hranic schengenského prostoru, českých hranic a na razantní opatření proti ilegálním imigrantům, kteří jsou asociačně spojovány s hrozícím terorismem.
Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 22. až 25. listopadu 2015 na vybrané skupině 1154 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel České republiky ve věku nad 18 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu z více než 220 tisíc registrovaných uživatelů 12 941 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5 procenta.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
