V Moskvě vrcholné jednání, nad bojištěm mlha, v Kyjevě dusno. Rozhoduje se o válce a míru. Přinášíme vše, co je třeba vědět

06.02.2015 12:25

Situace na východní Ukrajině, respektive na linii bojů mezi ukrajinskou armádou a vojenskými jednotkami obou „lidových“ republik, se neuklidnila a boje pokračovaly po celý uplynulý týden. Podivná minská schůzka minulou sobotu nepřinesla vůbec žádné konkrétní výsledky kromě dalších vzájemných obvinění a formálních požadavků na to, kdo má a kdo nemá reprezentovat Kyjev či lidové republiky. Skutečným kamenem úrazu byl ale zřejmě požadavek separatistů postupovat dle aktuální linie fronty a nikoliv té, která byla dohodnuta v září 2014, analyzuje pro ParlamentníListy.cz politoložka Veronika Sušová-Salminen.

V Moskvě vrcholné jednání, nad bojištěm mlha, v Kyjevě dusno. Rozhoduje se o válce a míru. Přinášíme vše, co je třeba vědět
Foto: worldwide.com
Popisek: Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande

Situace na linii bojů, a především kolem Dělbaceva, je velice nepřehledná a zdá se také nerozhodná. Obě strany v uplynulých dnech přistoupily k evakuaci obyvatel měst, kde k bojům dochází. Osud kotle, o kterém mluvili minulý pátek představitelé separatistů a který měl izolovat od týlu celkem asi 8 až 10 tisíc ukrajinských vojáků, není vůbec jasný. Ukrajinská strana jeho uzavření popřela a i nadále odmítá. V pátek ráno ale připustila, že se separatisté „pokouší dostat do týlu“ ukrajinské armády u Dělbaceva. Boje se vedou v Dělbacevu a v jeho dalším okolí, například ve městě Uglogorsk. Vedle vojáků v bojích každodenně umírají civilisté, a to především v důsledku dělostřeleckého ostřelování měst a dalších sídlišť, ale i v rámci výbuchů v jiných městech země. Každou tragédii doprovází vlna oboustranného mediálního obviňování a následující vlna výhrůžek dalšími sankcemi Rusku.

Nová diplomatická rošáda

Moskva se v souvislosti s víkendovým neúspěchem jednání v Minsku víceméně odmlčela. Západní média přinesla informaci o tom, že Vladimir Putin navrhl německé kancléřce jako řešení konfliktu „čečenský scénář“. V něm Rusko v minulosti využilo rozdílů mezi čečenskými povstalci, které byly dány především konfliktem mezi umírněným islámem a importovaným džihádismem, a dohodlo se se zástupci jedné strany podle principu „rozděl a panuj“. Součástí dohody byla značná autonomie prokremelských čečenských elit kolem Kadyrova výměnou za to, že Čečensko zůstane formální součástí RF a samozřejmě federální dotace. S návštěvou kancléřky Merkelové a prezidenta Hollanda se začalo naopak mluvit o tom, že Putin navrhl řešení dle přidněstrovského scénáře, které představovalo zmražení konfliktu a neurčité existence dvou východoukrajinských regionů de facto nezávisle na Kyjevě a s podporou Ruska. Tento scénář ale také znamenal přítomnost mírových jednotek.

Ukrajinský tisk nyní vehementně popírá, že návrh, který dnes vezou do Moskvy, má co do činění s jakýmkoliv podobným dokumentem či návrhem Putina. Jde prý o návrh,   jehož jádrem jsou stále minské dohody. Podle slov z administrativy prezidenta Ukrajiny na sebe Merkelová a Holland v rámci této nové diplomatické rošády „vezmou odpovědnost za vyplnění minských dohod“. Ukrajinské Věsti píší v pátek o tom, že součástí dohody by snad mělo být vyslání mírových jednotek na Ukrajinu. Nemá se jednat ale o ruské mírotvorce, což by bylo očividně zcela nepřijatelné pro Kyjev. Jednání s Putinem je naplánováno na pátek 6. února kolem 16 hodiny.

Bleskovou návštěvu Merkelové a Hollanda v Kyjevě předcházela plánovaná návštěva amerického ministra zahraničí Kerryho v Kyjevě. Kerry se sešel jak s prezidentem Porošenkem, tak i premiérem Jaceňukem a mimo obvyklých frází, které po Moskvě požadovaly dodržování minských dohod a obvinění z ruské agrese a z rozsáhlých dodávek ruských zbraní na Ukrajinu, Kerry také řekl, že „USA a EU nevidí řešení konfliktu na Ukrajině jako hru s nulovou sumou. V konečném výsledku nesmí dojít k rozkolu mezi Východem a Západem“. Co si pod těmito slovy ale západní představitelé konkrétně představují, není jasné především s ohledem k tomu, že Rusko nechce vidět Ukrajinu v NATO a zajímala je bližší ekonomická spolupráce Ukrajiny v rámci eurasijské integrace, popřípadě strategické sblížení na ose EAEU a EU a zachování určitého vlivu na Ukrajině a v celém postsovětském prostoru. Všechny tyto ruské představy byly doposud považovány za nelegitimní a za příznak návratu nového SSSR jako ohrožení bezpečnosti celé Evropy a světa. Nicméně za všimnutí stojí, že prezident Holland včera (6. února) v Kyjevě řekl , že Francie nevidí Ukrajinu jako člena NATO.

Porošenko pod tlakem

Za pozornost ale stojí dění v Kyjevě a postavení prezidenta Porošenka. Zdá se, že Porošenkova pozice oslabuje v souvislosti s tím, že nebyl schopen prosadit svoje volební sliby a celkovou koncepci, se kterou byl zvolen prezidentem. Porošenko byl vnímán jako kandidát kompromisu. Tak ho vnímal také Kreml, který celkem bez námitek uznal na jaře 2014 legitimnost prezidentských voleb na Ukrajině. Nic z toho se ale prezidentovi nedaří a od parlamentních voleb, které posílily stranu války premiéra Jaceňuka, je Porošenko pod větším tlakem. Ti, kdo chtějí mír, ho nedostali a ti, kdo chtějí válku, jí nevyhrávají. V Kyjevě posledních dnů došlo k několika pouličním protestům proti současným úřadům s prvky násilí a radikalismu. U ministerstva obrany znova protestovali zástupci dobrovolnických praporů Ajdar a později zástupci Všeukrajinského batalionového bratrstva na povolené demonstraci u sídla prezidenta. Ruská agentura RIA Novosti potom informovala, že vůdci demonstrace měli být zatčeni za šíření nepravdivých informací z fronty. Začíná se také nesměle mluvit o rostoucí propasti mezi aktivisty Majdanu a současnou vládou.

Dalším zdrojem tlaku na Porošenka a kyjevskou vládu je to, že Západ požaduje od Kyjeva reformy výměnou za finanční a další podporu. Ukrajina se dnes fakticky dostává do role země, která se sice snaží emancipovat od ruského vlivu, ale zároveň ztrácí svůj manévrovací prostor díky rostoucí závislosti na Západu a na půjčkách MMF a dalších zemí a mezinárodních institucí. V současné době jde celkem o 27 miliard dolarů pomoci, z nichž velká část činí půjčky a úroky. Návštěva Kerryho v Kyjevě dohodla  další půjčku v rozsahu 1 miliardy dolarů na „podporu ekonomických reforem“ a k tomu humanitární pomoc USA v hodnotě asi 17 milionů dolarů. Válečný konflikt na východě země ovšem mimo jiné ukrajinskou vládu nutí nalévat finance do armády a obrany, namísto do ukrajinské společnosti, infrastruktury a ekonomiky.

Reformy stále na startovní čáře

Americký velvyslanec na Ukrajině Payett v rozhovoru minulý víkend naznačil,  že Spojené státy očekávají od současné vlády hmatatelné výsledky ohledně slibovaných a navrhovaných reforem. K těm patří boj se systémovou a na Ukrajině kulturně a sociálně zakořeněnou korupcí, privatizace rozsáhlých státních firem a majetku, decentralizace, rozsáhlé škrty a personální omezení rozbujelého a vysoce centralizovaného státního aparátu.

Reálně ale reformy na Ukrajině ještě nezačaly mimo pár prvních vlaštovek, jako bylo zvýšení daní a jejich zjednodušení, mechanické škrty státních výdajů anebo příprava privatizace některých státních firem, včetně těch se strategickým významem. Zdražování a růst životních nákladů, které nyní pociťuje ukrajinská společnost, se za reformy dá ale vydávat dost těžko. Ukrajinský komentátor Oleg Bělokolos v souvislosti se situací a náladami na Ukrajině napsal: „Bohužel situace, ve které se ocitla Ukrajina na začátku února, se jeví jako bezútěšná – bezradná vnější politika přivedla zemi do „mírové stagnace“, Rusku se podařilo nás vtáhnout do války do vyčerpání, reformy jsou brzděny, lustrace pozastavena bez ohledu na řadu vyjádření, chybí konkrétní výsledky široce anoncovaného boje proti korupci a vyšetřování známých zločinů a návrat prostředků ukradených rodinou Janukovyče, skoro každý den rostou ceny a životní náklady občanů.“ Vedle toho podle něj dnešní vedení odmítá přijmout svoji odpovědnost za vojenské porážky na východě. Kritické komentáře vůči práci vlády v poslední době nejsou v ukrajinském tisku výjimkou.

Zbraně pro Ukrajinu?

Jako součást západní pomoci Ukrajině se zvažovala vojenská podpora, a především v tomto týdnu značně diskutované dodávky zbraní pro ukrajinskou armádu. Západ zatím váhal, protože taková podpora obsahuje řadu risků – rozhodně těžko pomůže vyřešit konflikt, o kterém západní politici opakují, že „nemá vojenské řešení“, a kromě toho zcela rozváže ruce ruské straně. Navíc dodávky zbraní ze zemí Evropské unie by zpochybnily její už dost pošramocenou pověst „normativní“ velmoci, která prosazuje politiku stability a realpolitické nástroje ze svého arzenálu odstranila. Jinak řečeno, hrozilo by tu, že na Ukrajinu budou proudit zbraně ve velkém ze dvou stran. Konflikt se by se pak rozhodoval vojenskou převahou s nevyzpytatelnými důsledky a směřováním. Evropské země v čele s Německem takovou možnost odmítly. USA prozatím také, ale ti, kteří jsou pro podobné řešení, se rozhodně nevzdali a zdá se, že jde o otevřenou možnost. Jak ale ukazují záběry ukrajinské anglojazyčné televize Ukraine Today, nové zbraně ukrajinská armáda už v posledních měsících nakoupila.

Hra na základě nulového součtu Putina neuspokojí

Co přinesou dnešní jednání na nejvyšší úrovni mezi představiteli Německa, Francie a Ruska, je zatím ve hvězdách. Jisté je, že pod různě silným tlakem jsou všechny strany a že pokračování ukrajinské krize může vést k celkové destabilizaci Ukrajiny, která by mohla upadnout do celkového politického chaosu. Ten by se geograficky dotkl jak sousedního Ruska, tak Evropské unie (nikoliv ale USA) a jeho obrysy jsou bohužel stále zřetelnější. Je také už očividné, že program východního partnerství Evropské unie na Ukrajině krachuje a EU nemůže dělat v postsovětském prostoru jednostrannou politiku bez ohledu na ruské zájmy. Ruské ekonomické problémy nejsou v žádném případě triviální, i když jejich jediným zdrojem rozhodně nejsou západní sankce a ruská společnost je zatím obrněna trpělivostí. Západní sankce ale nepochybně zhoršují ruské možnosti současnou ekonomickou krizi překonat a ukrajinský konflikt má významné a pro Rusko negativní echo v rámci ambiciózního projektu eurasijské integrace. Ukrajinský konflikt není pro Rusko z dlouhodobé perspektivy výhodný.

Co je ale celkově jasné, je to, že Vladimir Putin nepřijme žádnou dohodu postavenou na nulovém součtu v neprospěch Ruska a že Putinův manévrovací prostor je zatím o něco větší než ten, který má Kyjev a spolu s ním i Západ.


 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vss

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vojska USA u nás? Zpevňování mostů, zájem o letiště, říká Kohlíček z KSČM. Brojil proti Američanům v Německu

9:24 Vojska USA u nás? Zpevňování mostů, zájem o letiště, říká Kohlíček z KSČM. Brojil proti Američanům v Německu

REPORTÁŽ Odpovědí na mírové aktivity tisíců obyčejných obyvatel bavorského Ansbachu je ze strany ame…