Situace na linii bojů, a především kolem Dělbaceva, je velice nepřehledná a zdá se také nerozhodná. Obě strany v uplynulých dnech přistoupily k evakuaci obyvatel měst, kde k bojům dochází. Osud kotle, o kterém mluvili minulý pátek představitelé separatistů a který měl izolovat od týlu celkem asi 8 až 10 tisíc ukrajinských vojáků, není vůbec jasný. Ukrajinská strana jeho uzavření popřela a i nadále odmítá. V pátek ráno ale připustila, že se separatisté „pokouší dostat do týlu“ ukrajinské armády u Dělbaceva. Boje se vedou v Dělbacevu a v jeho dalším okolí, například ve městě Uglogorsk. Vedle vojáků v bojích každodenně umírají civilisté, a to především v důsledku dělostřeleckého ostřelování měst a dalších sídlišť, ale i v rámci výbuchů v jiných městech země. Každou tragédii doprovází vlna oboustranného mediálního obviňování a následující vlna výhrůžek dalšími sankcemi Rusku.

Nová diplomatická rošáda

Moskva se v souvislosti s víkendovým neúspěchem jednání v Minsku víceméně odmlčela. Západní média přinesla informaci o tom, že Vladimir Putin navrhl německé kancléřce jako řešení konfliktu „čečenský scénář“. V něm Rusko v minulosti využilo rozdílů mezi čečenskými povstalci, které byly dány především konfliktem mezi umírněným islámem a importovaným džihádismem, a dohodlo se se zástupci jedné strany podle principu „rozděl a panuj“. Součástí dohody byla značná autonomie prokremelských čečenských elit kolem Kadyrova výměnou za to, že Čečensko zůstane formální součástí RF a samozřejmě federální dotace. S návštěvou kancléřky Merkelové a prezidenta Hollanda se začalo naopak mluvit o tom, že Putin navrhl řešení dle přidněstrovského scénáře, které představovalo zmražení konfliktu a neurčité existence dvou východoukrajinských regionů de facto nezávisle na Kyjevě a s podporou Ruska. Tento scénář ale také znamenal přítomnost mírových jednotek.

Ukrajinský tisk nyní vehementně popírá, že návrh, který dnes vezou do Moskvy, má co do činění s jakýmkoliv podobným dokumentem či návrhem Putina. Jde prý o návrh,   jehož jádrem jsou stále minské dohody. Podle slov z administrativy prezidenta Ukrajiny na sebe Merkelová a Holland v rámci této nové diplomatické rošády „vezmou odpovědnost za vyplnění minských dohod“. Ukrajinské Věsti píší v pátek o tom, že součástí dohody by snad mělo být vyslání mírových jednotek na Ukrajinu. Nemá se jednat ale o ruské mírotvorce, což by bylo očividně zcela nepřijatelné pro Kyjev. Jednání s Putinem je naplánováno na pátek 6. února kolem 16 hodiny.

Bleskovou návštěvu Merkelové a Hollanda v Kyjevě předcházela plánovaná návštěva amerického ministra zahraničí Kerryho v Kyjevě. Kerry se sešel jak s prezidentem Porošenkem, tak i premiérem Jaceňukem a mimo obvyklých frází, které po Moskvě požadovaly dodržování minských dohod a obvinění z ruské agrese a z rozsáhlých dodávek ruských zbraní na Ukrajinu, Kerry také řekl, že „USA a EU nevidí řešení konfliktu na Ukrajině jako hru s nulovou sumou. V konečném výsledku nesmí dojít k rozkolu mezi Východem a Západem“. Co si pod těmito slovy ale západní představitelé konkrétně představují, není jasné především s ohledem k tomu, že Rusko nechce vidět Ukrajinu v NATO a zajímala je bližší ekonomická spolupráce Ukrajiny v rámci eurasijské integrace, popřípadě strategické sblížení na ose EAEU a EU a zachování určitého vlivu na Ukrajině a v celém postsovětském prostoru. Všechny tyto ruské představy byly doposud považovány za nelegitimní a za příznak návratu nového SSSR jako ohrožení bezpečnosti celé Evropy a světa. Nicméně za všimnutí stojí, že prezident Holland včera (6. února) v Kyjevě řekl , že Francie nevidí Ukrajinu jako člena NATO.