VÍME PRVNÍ Lidovecký senátor podal trestní oznámení na Lesy ČR

18.06.2012 15:08

Senátor KDU-ČSL Petr Šilar podal rozsáhlé trestní oznámení na vedení Lesů ČR. Návrh na trestní stíhání, které předal senátor nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, obsahuje čtyři základní body: řešení insolvence společnosti CE WOOD, zadávací řízení na provádění lesnických prací od roku 2012, při kterém bylo využito, jednací řízení bez uveřejnění, předražené zakázky IT a směna pozemků v lukrativní oboře Radějov.

VÍME PRVNÍ Lidovecký senátor podal trestní oznámení na Lesy ČR
Foto: Senat.cz
Popisek: Senátor Petr Šilar (KDU-ČSL)

Pokud jde o postup LČR v insolvenčním řízení vedeném se společností CE WOOD, tak LČR uzavřely v roce 2009 se společností CE WOOD dohodu, na základě které vzaly zpět svůj insolvenční návrh. Po zastavení insolvenčního řízení mělo být pro zajištění pohledávky LČR zřízeno zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví společnosti Javořice a.s., ovládané CE WOOD.

CE WOOD

„O nevýhodnosti a možných rizicích vyplývajících ze zřízení takového zástavního práva informovali vedení LČR právní zástupci. Jednalo se zejména o vysokou pravděpodobnost podání odpůrčí žaloby vůči těmto smlouvám insolvenčním správcem v případě, že bude zahájeno insolvenční řízení vůči společnosti Javořice a.s. – což se přesně také stalo,“ upozorňuje Šilar.

Předmětem dohody byl dále závazek LČR nepodat po dobu jednoho roku od uzavření dohody s CE WOOD insolvenční návrh vůči této společnosti, ani se nepřipojit k jinému insolvenčnímu návrhu. Tento závazek nepodat nový návrh na zahájení insolvenčního řízení vůči CEW vypršel 27. července 2010.

„Lesy ČR však nový návrh podaly až 27. prosince 2010, ačkoli po celou dobu měly vůči CE WOODS pohledávky převyšující zhruba 150 milionů korun a bylo zřejmé, že společnost CE WOODS je v úpadku. V rámci výše uvedené dohody měl být realizován i nákup nemovitosti – pily v Ptení ve vlastnictví Javořice a.s. – společnosti ovládané CE WOODS, a to za cenu několikanásobně vyšší, než byla účetní nebo tržní hodnota,“ zlobí se Šilar.

Prodej při pni

Lesy ČR zahájily 28. dubna vloni jako zadavatel užší řízení na veřejnou zakázku „Provádění lesnických činností s prodejem dříví „při pni“ – rok 2012+“. Zakázka byla rozdělena na 117 částí podle takzvaných smluvních územních jednotek. V některých případech odmítl uchazeč, který byl první v pořadí, uzavřít smlouvu. V takovém případě byl v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a zadávací dokumentací k zakázce vyzván druhý, respektive třetí uchazeč v pořadí.

„Na celkem 23 částech zakázky LČR zadávací řízení zrušily z nejasného důvodu a na zrušené zakázky obratem vyhlásily jednací řízení bez uveřejnění - nejméně transparentní z možných řešení daných zákonem. Pro tento postup nebyly splněny podmínky stanovené zákonem o zadávání veřejných zakázek. Ceny, za které jsou tyto zakázky realizovány na základě jednacího řízení bez uveřejnění, jsou výrazně vyšší, než by byly realizační ceny na druhém, respektive třetím místě. Tímto postupem vznikla škoda, kterou lze odhadnout na částku zhruba 200 milionů korun,“ říká Šilar.

Informační technologie

Třetí věcí je kauza nákupu informačních technologií. LČR nakoupily v roce 2009 od firem DYNN a.s. a Time Import a.s. (podle Šilara jsou personálně a majetkově propojené - vzniklé z firmy QRIS a.s.) služby a plnění v IT v celkové hodnotě zhruba 630 milionů. Jednalo se o zřízení služby systémového integrátora a služby Help desk.

„Tento vágní název znamenal v praxi to, že data dosud zasílaná z organizačních jednotek na centrální server na ředitelství LČR se nyní zasílají přes vložený mezičlánek – datové centrum, kde má také fungovat on-line poradenství. Odborníci na IT se shodují, že se jedná o zbytečnou a účelovou úpravu, která slouží pouze k odlivu finančních prostředků ve prospěch firmy DYNN a.s. Pokud pomineme zbytečnost této úpravy, cena za zřízení tohoto centra je odborníky odhadována pouze v řádu milionů korun. Navíc zakázka, za kterou LČR zaplatily neuvěřitelných 630 milionů, byla zadána bez výběrového řízení, čímž byl jednoznačně porušen zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Toto centrum je dnes provozováno opět firmou DYNN při měsíční fakturaci sedm milionů korun za tuto službu. Tato částka nemá žádné nákladové opodstatnění,“ myslí si senátor KDU-ČSL.

Důkazem může být podle Šilara prověření systému nezávislým odborníkem a kontrola nákladů u firmy DYNN a Time Import, které pořízení a provoz tohoto dle jeho názoru zbytečného mezičlánku skutečně stál.

„Jen pro srovnání lze uvést, že ještě v nedávné době stál celkový provoz IT včetně nákupu SW a HW cca 40 milionů za rok. Bez zajímavosti není ani to, že v roce 2009 LČR zakoupily od firmy DYNN a.s. dokument s názvem Strategie informačních a komunikačních systémů LČR, jehož zpracovatelem byl Martin Stuffi - a to za 1,99 milionu. O dva roky později dokument stejného názvu a obsahu dodává firma Time Import a.s., řešitel opět Martin Stufi, tentokrát za necelých 15 milionů. Dokument svým obsahem neodpovídá ani původní ceně,“ upozorňuje senátor.

Směna pozemků v oboře Radějov

Posledním případem, na který senátor poukazuje, je směna pozemků v oboře Radějov. LČR směnily v roce 2010 s fyzickou osobou 1077 hektarů v lukrativní oboře za 1410 hektarů lesů, které jsou rozmístěny na devíti katastrálních územích v rámci pěti krajů. V oboře Radějov byl pronajmut výkon práva myslivosti v ročním nájmu 1,5 milionu. Další ztrátou je podle Šilara nižší výnos z běžného lesnického hospodaření. Podle závěrů NKÚ vzniká LČR touto směnou každoroční škoda nejméně 1,5 milionu korun.

Dokument NKÚ ZDE

Senát závěry NKÚ projednal a doporučil Vládě ČR, aby mu věnovala mimořádnou pozornost, zejména v bodech možného zahájení trestního stíhání proti managementu LČR. „To se bohužel nestalo, a proto jsme se rozhodli bezodkladně jednat,“ vysvětlil senátor.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Na akci Konečné se muž bál o život. Skončilo to bouřlivě

4:44 Na akci Konečné se muž bál o život. Skončilo to bouřlivě

V diskusi plzeňských občanů s předsedkyní KSČM a koalice STAČILO! Kateřinou Konečnou projevil obavy …