Jak vnímáte Čechy jako národ? Jsme hrdí na svou historii a tradice?

Vzpomínám si, že v osmdesátých letech nikdo ve Venezuele neslavil Halloween, ale pak jsem se tam vrátil v devadesátých letech a vidím, že se slaví. Proč, když to není naše historie, naše tradice? A to je stejné i u vás. Dnes už se ale Halloween ve Venezuele tolik neslaví. Začínáme se vracet k našim běžným tradicím. A stejně tak se vracíme i k hrdosti a vlastnímu bytí. Venezuelský lid se probudil v roce 1989 po těžkém dopadu ekonomického balíčku Mezinárodního měnového fondu. Češi jsou také bojovníci, i když se museli v historii častěji probouzet. Vaše historie je také ale podstatně delší než ta naše. Vy jste se probudili několikrát v minulých stoletích a bojovali jste za svá práva. Čech není takový člověk, že by jen tak seděl, i když to tak může na první pohled vypadat. Ale musí být zle, aby se probudil.

Jaké výhody vidíte v prezidentském režimu ve Venezuele oproti parlamentnímu režimu v České republice?

To můžeme posuzovat podle toho, jak se k tomu hlásí občané. Ve Venezuele je účast ve volbách poměrně vysoká a přesahuje sedmdesát procent akreditovaných voličů a rozhoduje se o hlavě státu, která pak sestavuje vládu. Řekl bych, že venezuelský systém je rozhodně demokratičtější než jakýkoliv jiný systém. Občan má totiž právo nejen volit, ale i sesadit z funkce jakéhokoliv voleného představitele, a to od předsedů společenství vlastníků bytů až po hlavu státu. U nás ve Venezuele je v ústavě zakotveno, že vláda je povinna přijmout rozhodnutí občanů. Tedy vox populi, vox dei.

Co považujete za největší úspěch prezidenta Cháveze?