Nezávislý europoslanec zvolený na kandidátce KSČM se domnívá, že autentičnosti levice by prospělo, pokud by ČSSD začala přemýšlet nad tzv. Bohumínským usnesením.
Co byste právě teď dělal, pokud bychom vám o sobotní půlnoci nezavolali?
Asi bych spal. Posledních přibližně čtrnáct dnů cestuji po celé Evropě od Bruselu až po Havířov, když jsem se snažil na více místech podpořit naše kandidáty. A tak jsem se těšil, až dnes večer dorazím domů, posedíme s manželkou, řekneme si, co se odehrálo a co nového se děje v rodině. A hned jak spolu domluvíme, tak už půjdu spát.
Část dnešního dne včetně průběžného zveřejňování volebních výsledků jste strávil ve volebním štábu KSČM. Co říkáte tomu až udivujícímu úspěchu strany, která zvítězila ve dvou krajích a dvanáct jejích kandidátů postoupilo do druhého kola senátních voleb?
Příjemně mě to překvapilo. Aniž bych to hluboce analyzoval, protože to je čerstvé, tak je to úspěch a vyjádření lidí, kteří odmítají dosavadní styl politiky „síla válcuje všechny“ bez ohledu na to, co se děje. Lidé také dali najevo, že už na ně neplatí strašení komunisty. Jsem rád nejen kvůli úspěchu komunistů, ale proto, že posílila levice.
Psali jsme:
Obrovským překvapením je vítězství Jiřího Dolejše v Praze 8. Sice už léta neplatí, že v hlavním městě by v barvách ODS vyhrála i tenisová raketa Václava Klause, přesto Praha pořád zůstávala baštou pravicových stran. Co to podle vás znamená?
Že by nějaký kandidát KSČM skončil v Praze na prvním místě, tak to jsem vůbec neodhadoval. Ale v každém případě jsem už Jiřímu Dolejšovi stačil blahopřát. To druhé kolo bude nesmírně zajímavé. Ale signál, a to velmi silný, to je v každém případě už teď. Že už volby v Praze nevyhrávají rakety, ať už tenisové nebo jakékoli jiné, že lidé víc přemýšlí, než volební lístek někomu hodí.
Premiér Petr Nečas v reakci na nezdar koaličních stran prohlásil, že to je běžná situace v polovině funkčního období vlády. Nesnižuje to poněkud úspěch levicových stran?
Myslím, že se lehce mýlí a argumenty, že každá vláda nebo její nejsilnější strana v polovině svého mandátu ztrácí, už neobstojí. Podle mého jde už o určitý trend, kdy lidé dávají najevo, že už takový styl politiky prezentovaný především ODS už nechtějí. Za takové výsledky jsem rád, protože už to není ojedinělý výkřik. Vždyť v senátních volbách se kandidáti KSČM dostali do druhého kola v historicky největším počtu. Uvidíme, jak to bude dál, ale v každém případě to svědčí o náladách ve společnosti a o vztahu společnosti k politice. Tedy i ta účast, respektive neúčast.
Vladimír Remek
Vyjadřuje jasné vítězství levice touhu lidí po spravedlivější společnosti, než je ta, která tu vykrystalizovala za uplynulých třiadvacet let?
Výsledky těchto voleb rozhodně nelze brát jako nějaké volání po dávné minulosti. Ale lidé chtějí změnit styl politiky a prokázali to na volbách v krajích, kde se lidé přece jen víc znají, mají k sobě blíž a víc se jich některé problémy dotýkají. A tímto způsobem to dali najevo. Ještě bych chtěl zmínit jednu věc. Já si myslím, že v současné době, jestli má být levice autentická, tak by v sociální demokracii měli přemýšlet o takzvaném Bohumínském usnesení. Já si vzpomínám na dobu ještě předtím, kdy byla vedoucí úloha strany dokonce v Ústavě a také to šlo změnit.
Další exkluzivní Půlnoční rozhovory ČTĚTE ZDE
Sledujete dění u nás doma pozorně i z pozice europoslance?
Určitě. Dokonce jsem byl v předvolební kampani od Chomutova až po Havířov na několika místech, volebních shromážděních, besedách a setkáních, abych podpořil naše kandidáty. Ale mezi lidmi se snažím být permanentně, abych si s nimi pohovořil. To dělám průběžně za celé volební období, abych měl zpětnou vazbu, protože bez toho to nejde. Nestýkám se jen s voliči, ale chodím na setkání do škol nebo přijímám i jiná pozvání. Chci mít od lidí co nejvíce informací, protože pro práci v europarlamentu je to nutné. Alespoň se to tak snažím dělat.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
