Volby mají určit podobu lokální politiky na následující dva roky. Poté se počítá s tím, že vstoupí v platnost dramaticky připravovaná decentralizace a na řadu přijdou nové volby pro nové uspořádání Ukrajiny jako unitárního, ale také decentralizovaného státu. Letošní volby se konaly rok po posledních parlamentních volbách a skoro dva roky od začátku Euromajdanu v listopadu 2013. Ten sliboval Ukrajincům lepší budoucnost, reformní úsilí (včetně nevyslovené „revoluce“ v oblasti politické kultury) a plné přeorientování země směrem na Západ – k EU a k hlavnímu ukrajinskému spojenci USA.
Politika bez občanů: účast pod 50 %
Na první pohled byla překvapivá volební účast v letošních volbách, která dosáhla jen čísla 46,62 % oprávněných voličů. Odhady přitom počítaly s účastí kolem 74 %, i když asi 27 % z dotázaných si účastí nebylo zcela jistých a podle všeho nakonec opravdu nepřišlo k urnám. Tento výsledek pokořil i ten „janukovyčovský“ z roku 2010, kdy se k místním volbám dostavilo asi o dvě procenta více oprávněných voličů.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Veronika Sušová-Salminen