Rusko může pohrozit Evropě zmrznutím. Máme se přeorientovat na dříví a uhlí? Jak moc budou trpět naši podnikatelé? Na téma ruských sankcí debatovali u Michaely Jílkové: ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, analytik Jakub Janda, Bořivoj Minář, viceprezident Hospodářské komory. Názor veřejnosti prezentovali onkolog Vít Ulrych a umělec, podnikatel, který střídavě žije v Česku a Hondurasu Jiří Máška. „Obě strany v diskusi měly tendenci sklouzávat do hesel a klišé a ani nepůsobily dojmem, že by za jejich postojem stála nějaká hlubší analýza, vyhodnocení rizik a výhod,“ uvedl k vyznění postojů aktérů diskuse politolog Lukáš Jelínek. „Od lidí, od kterých by člověk čekal, že budou kompetentně hájit názor ať už pro sankce nebo proti sankcím, veřejnost mohla získat dojem, že jejich postoj není hlouběji promyšlený než na úrovni titulků v internetových diskusích,“ dodal.
- Více z pořadu Máte slovo ČTĚTE ZDE
Názor vlády je zbabělý. Jsme černí pasažéři v Evropské unii?
Start debaty začal zostra: „Většinový názor vlády je zbabělý.“ „Jsme kverulanty v Evropské unii.“ I to vyčetl vládě onkolog Ulrych z Pardubic a přidal i další argumenty z historie. Na osočení reagoval ministr Mládek také těmito slovy: „Vláda se zachovala velmi zodpovědně. Došlo ke konsenzu kromě ministrů KDU – ČSL.“ Politolog Lukáš Jelínek vyhodnotil úvodní výměnu názorů: „Tradičně pro veřejné mínění a zvlášť pro typický elektorát sociální demokracie nebo hnutí ANO jsou výše řazeny ekonomické nebo sociální zájmy než otázky etiky nebo mezinárodního práva. Z tohoto hlediska byla argumentace ministra Mládka konzistentní.“ Podle Jelínka se ministr snažil zároveň poukázat na to, že politicky Česká republika stojí na základě partnerských dohod k EU a NATO, ale nemůže vynechat příležitost k tomu, aby hájila zájmy našich občanů na východ od našich hranic.
„Na druhou stranu i tento postoj mohl vyvolat otázku, zda si Česká republika nepočíná v institucích EU jako černý pasažér, který sice využívá výhody bezpečnostního, ekonomického a politického zaštítění naší existence ve střední Evropě, ale zároveň, že vlastně nejsme příliš připraveni sami něco dávat ze sebe pro zajištění tohoto stavu, ať už se jedná o financování armády v rámci NATO, což je letitý problém České republiky nebo sankcí, na kterých se domluvila většina evropských zemí,“ dodal politolog s tím, že se domnívá, že ministrovi jeho způsob reakce neuškodil, spíš přidal plusové body.
Psali jsme:
Zdechovský upozornil na renomé Václava Klause v Rusku
Politickou špičku mezi hosty reprezentoval také lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. V debatě v podstatě navázal na Ulrycha. Také on upozornil hned ze začátku na zbabělost vlády a vysvětlil: „Každý diktátor, se kterým jsme začali vyjednávat, nás nakonec schramstl celé,“ uvedl mimo jiné Zdechovský. Pro svůj názor argumentoval také tím, jak statečně se k sankcím, které mimo jiné postihly i trh s ovocem, na rozdíl od nás postavili Poláci. Zdechovský se domnívá, že náš byznys s Ruskem drtivě ohrožený není: „Ruské trhy neztratíme. Češi mají výbornou pověst. Václav Klaus má v Rusku obrovské renomé.“ Politolog zhodnotil i vystoupení Zdechovského: „Pan europoslanec byl sice hnán asi velmi ušlechtilými úmysly, ale někdy působil dojmem, že divák nevěděl, zda to, co říká, myslí vážně nebo ironicky. Třeba slova o Václavu Klausovi, nakolik se opírají o realitu a nakolik jsou jen jeho zbožným přáním. Docela by mě zajímalo, možná jsem jen hloupý a neinformovaný, jestli existuje nějaká silnější skupina podnikatelů, která by schvalovala ruské sankce a dokázali by je obhájit před svými kolegy i zaměstnanci.“
Zdechovský sám přišel kvůli výrokům prezidenta o byznys
Europoslanec svůj názor dokladoval ale i osobní zkušeností a vlastním postoji. „Deset let jsem podnikal a měl jsem připravený kontrakt do Saúdské Arábie a stačily výroky jednoho nejmenovaného českého prezidenta, který je současná hlava českého státu a my jsme o tento kontrakt přišli,“ popsal Zdechovský. „Byl jsem hrdý, že pan prezident to dokáže muslimům natřít,“ dodal. Jenže podle politologa právě tento moment nebyl příliš důvěryhodný. „To byla pasáž, která působila dojmem, že si spíš dělá legraci nebo hovoří ironicky. Nedokáži si představit žádného podnikatele, který by místo toho, aby byl naštvaný proto, že ztratil zakázky, byl hrdý na výroky svého prezidenta, zvlášť, když jsou protiislámské výroky Miloše Zemana časté,“ reagoval Jelínek.
„Myslím si, že to byl spíš problém nedostatečné argumentační a rétorické vyspělosti pana europoslance, který svůj postoj nedokázal prodat. Je ovšem také otázkou, kdo by na něj mohl slyšet, protože publikum ve studiu bylo naladěno jednoznačně a možná také podstatná část televizních diváků,“ dodal věcně. V této zemi si podle politologa zvykáme na to, že i v případě tak závažné otázky jako je ukrajinská krize se spíše ventilují pocity, než aby se hovořilo na bázi čísel, analýz a vyhodnocování rizik.
Ostudu si neuřízli Mládek a Janda
Asi nejlépe si podle Jelínka v debatě vedl ministr Mládek a analytik Janda. „Ministr si počínal profesionálně a řekl to, co říci chtěl. Předvedl zkušenost z nejrůznějších poloh debat, v tomto je docela silný. Ostudu si neuříznul ani Jakub Janda, který je zvyklý argumentovat v analyticko – žurnalistickém prostoru a neměl chuť se nechat zatáhnout do těch nejdemagogičtějších a nejpopulističtějších argumentů, které tam zaznívaly,“ hodnotil politolog. „Ustát věcnost debaty bylo velmi těžké. Zaznívaly prvoplánové slogany: „Rusko slyší jen na sílu.“ Došlo i na známý bonmot o černoších v Americe,“ dodal.
Politolog zmínil typický hospodský rys české společnosti
Politolog si všímá také vystupování dalších aktérů diskuse. „Viceprezident Hospodářské komory hovořil věcně, srozumitelně, ale měl jsem pocit, že má tendenci jen velmi stručně odprezentovat postoj své zájmové organizace a nepouštět se do rozebírání hlubších souvislostí,“ uvedl Jelínek, který upozornil i na možný rozpor, který byznysmeni mohou pociťovat. „Dochází někdy k paradoxu, že lidé z byznysu hájí ekonomické zájmy, ale svým vnitřním a osobním přesvědčením nemají ani v nejmenším potřebu hájit ruský mocenský nebo ekonomický systém. Jsou v tomto směru často ve dvojích kleštích,“ doplnil. Na adresu reprezentantů občanských postojů, hostů z řad veřejnosti, onkologa Ulrycha a podnikatele Mášaly uvedl: „Jsou to lidé, kteří nemají přístup k nějakým nadstandardním informacím. Každý z nich měl tendenci podléhat jinému výkladu světa, někdy i propagandistickým kampaním.“ Na jejich příkladu pak upozornil politolog na rys české společnosti: „To, co mi vadí jak na panu doktorovi, tak na česko – honduraském podnikateli, je typický český hospodský zvyk a to prosazovat vehementně svůj vlastní názor i za cenu zvýšeného hlasu nebo nekorektních argumentů v okamžiku, kdy už nejsem schopen argumentovat věcně. Těžko se ale dalo očekávat něco jiného.“
Politolog: Téma Ukrajiny v nás vzbuzuje větší emoce
Debatu kořenila osočování a výpady, narážky na expanzi USA, homosexuály na Krymu i doporučování získávání informací také ze zahraničních novin. Politolog se ale nedomnívá, že by pořad probíhal extrémně konfrontačně. „Od tohoto modelu pořadu se očekává vyhrocená konfrontace možná i nekorektně. Témata, která se dotýkají Ukrajiny, v nás vzbuzují emoce větší než jiná, začínají se projevovat určité archetypy nebo zasuté postoje, kdy člověk má potřebu vyjádřit své zařazení ve společnosti,“ uvedl Jelínek a upřesnil: „Ukazuje se snadno, kdo straní ruskému, východnímu vidění světa a kdo západnímu, americkému. Rozehrává to vášně, jsme v prostředí, které se ještě za dvacet pět let nenaučilo vést demokratickou debatu. Na stůl se položí téma, ke kterému sice nemáme čísla a data, ale zapojíme emoce, se kterými jsme schopni šermovat bravurně.“ Jelínek také doplnil, kde vidí problém debaty: „Mám dojem, že drtivá většina účastníků snad možná s výjimkou pana Jandy nebo ministra Mládka přišla do debaty dost nepřipravená. V okamžiku, kdy se pomíchají lidé, kteří se snaží argumentovat věcně s lidmi, kteří připomínají demagogické fanatiky, tak debata trpí a možná také proto jsme se nedozvěděli více od hostů, kteří argumentovali racionálněji.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
