Výživná debata o uprchlících: Nevěřte všemu, co vidíte na internetu! No tak mají mobily, kdo je dneska nemá. Konvičkovci zarazili výuku o islámu

V úterý odpoledne se v Praze na Novotného lávce konala přednáška STUŽ na téma Uprchlíci, migrace a integrace z hlediska udržitelného rozvoje. Pozvání přijalo sedm zajímavých hostů, mj. poslanec Ivan Gabal, orientalista a afrikanista profesor Luboš Kropáček či psychoterapeutka pracující s uprchlíky Věra Roubalová Kostlánová.

Po úvodní poznámce moderátora diskuse Jiřího Dlouhého o Energetickém regulačním úřadu a tragicky nevýhodných tarifech pro ty, kteří nespotřebovávají mnoho elektrické energie, dostal slovo profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Luboš Kropáček. Ten řekl, že je nadmíru důležité si uvědomit, že „islám není monolit“ a že lidé jsou různí. Zároveň dodal, že těch opravdu nebezpečných muslimů je naprostá menšina.

„Podle mého názoru, uprchlíci a integrace není možná, pokud je tam nevstřícnost až nenávist. To je moje hluboká zkušenost,“ uvedla se psychoterapeutka Věra Roubalová Kostlánová. Uprchlíci jedou „za bezpečím, za důvěrou, za mírem“. „Proč poslední rok se k nim lidi chovají jinak, než se k nim chovali posledních patnáct let?“ přetlumočila publiku nejčastěji kladený dotaz ze strany uprchlíků. Důležité je poznat skutečnost, že uprchlíci jsou lidé jako my. „Lidé se hádají i třeba v rodinách mezi sebou,“ zhodnotila úroveň veřejné debaty o migraci. Integrace je doopravdy možná pouze tehdy, kdy se jim rozhodneme opravdu pomoct.

Roubalová musela odejít o trochu dříve, tudíž publikum dostalo přednostní prostor pro otázky. Povstal tedy pán, který prohlásil, že „politika a média mají odpovědnost za bezpečnost tohohle státu“, a jal se jí vysvětlit, že veškerá negativa, která jsou v médiích zobrazena, jsou jen „předběžná opatření“. Roubalové vadilo, že se v médiích paušalizuje, a pán z hlediště jí statečně kontroval variacemi na „všichni víme, jací uprchlíci jsou“. Podle Roubalové jsou dobří i zlí lidé všude bez ohledu na víru.

V tu chvíli pán použil argument Hitlerem, o kterém média tvrdila, že je nebezpečný, již před válkou. To Roubalovou vykolejilo. „V té předválečné době bylo třeba upozorňovat na Hitlera nebo na Židy?“ ptala se zmateně psychoterapeutka. Nakonec se musela situace chopit programová ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová, která vysvětlila Roubalové celou analogii. Roubalová si však stála za svým, že média ukazují jen negativa, která pak formují názory lidí.

Inženýr Přemysl Pergler podpořil již nepřítomnou Roubalovou v tom, že podle něj média chybně informují a pak z toho lidé vyvozují chybné závěry a že všichni potřebují se na někoho „dívat svrchu“, což je jednodušší, pokud je tato skupina lidí jiné barvy kůže. S tím, jak poznáváme jednotlivé uprchlíky, poznáváme i naše reakce vůči nim, a tak zároveň i sami sebe.

Bývalý zpravodaj Českého rozhlasu pro Blízký východ Břetislav Tureček kritizoval kompletní přístup Západu k celé krizi. Ta se totiž měla řešit už v roce 2002, kdy se o ní objevovaly první zmínky. Kdybychom ji totiž začali řešit již v zárodku, k žádné takto masové migraci by nedošlo. „Já si nemyslím, že se ta situace vyřeší uklidněním situace v Sýrii,“ dodal.

Kritizoval přístup médií, která informují nepřesně a tendenčně. „Že mají mobilní telefony. No, kdo dneska nemá,“ opřel se do webu Islám v ČR nechceme, který z uprchlíků dělá bohaté chudáky, kteří utíkají před válkou za lepšími penězi.

Po Turečkovi si mikrofon vzala Magda Faltová, která zdůraznila nutnost urychlit administrativní proces přijímání uprchlíků. Kladně však zhodnotila, že náš přístup k cizincům se obecně zlepšuje. „Angela Merkelová nikdy neřekla, že uprchlíky vítá. Ona řekla, že bude respektovat právo přístupu k azylu a bude respektovat mezinárodní závazky Německa a jejich ústavu,“ uvedla na pravou míru další informaci, která koluje médii. V tu chvíli chtěla v zadní řadě jedna paní projevit svůj nesouhlas, ale přísně se na ni otočil Ivan Gabal, na kterého nezbylo pro velký počet panelistů místo u stolu, s tím, že na to bude mít prostor až po debatě.

Faltová pak pokračovala o tom, že situace v zemích, odkud k nám uprchlíci jdou, se vlastně neustále zhoršuje a zlepšení je v nedohlednu. Informovala i o způsobu zaměstnávání uprchlíků a jeho zákonných omezeních.

Celá přednáška k vidění zde

Moderátor Dlouhý pak, než předal mikrofon poslanci Ivanu Gabalovi, přidal jednu historku „dokonalé integrace“ cizince v Praze. „Například vietnamský spolužák mé dcery byl chycen policií, když se spolužáky sprejoval nějakou zeď,“ pobaveně pronesl Dlouhý a zmínil i reality show Zlatá mládež, které se účastnila i česká Miss Vietnam.

Gabal upozornil, že je bezpodmínečně nutné bavit se o Blízkém východě, o kterém zhola nic nevíme, a bojíme se, že jsme o vlastní hodnoty již přišli, a proto nás tak děsí možnost islamizace. Chybovali jsme již dříve, když jsme neprojevovali opravdový zájem. Dnes se o tom však umíme pouze hádat, protože nikdo nemá žádná hodnověrná data.

„Teď se pojďme podívat na mapu Blízkého východu a položme si otázku, jestli v okolí Evropy je, nebo není válka,“ ukázal Gabal prezentaci mapy posázené zřetelnými křížky, jež představují blízkovýchodní konflikty a bašty Islámského státu. „Ta expanze, na Sinaj, Pákistán, Afghánistán, teď už do Indonésie, je značná,“ varoval. Válka v Evropě sice není, její důsledky se tu však projevují.

„Dokud nevyřešíme konflikt v Sýrii, nemůžeme se zabývat Islámským státem,“ řekl Gabal a jal se kritizovat nedostatek konsensu v Evropské unii. „V téhle chvíli my víme velmi dobře, čeho se bojíme, a já kladu otázku, co chceme,“ zvolal do publika. Jakmile si totiž stanovíme to, čeho opravdu chceme dosáhnout, můžeme dále postupovat. Například říci si, zda na to vůbec máme „dostatek vůle“.

„My potřebujeme skutečně si jasně uvědomit, jestli chceme Unii držet, chceme integrovat, chceme převzít nějakou míru spoluzodpovědnosti,“ vysvětlil poslanec s tím, že politika jednotlivých zemí je v současnosti vysoce proměnlivá, a to i například v Německu či Švédsku.

Posledním panelistou byl Michal Broža z informačního centra OSN. Ten přišel s tím, že by se pro Sýrii mělo vytvořit řešení podobné Marshallovu plánu z poválečných let. V současnosti se ve světě pohybuje celkem 244 milionů migrantů.

„Myslím si, že ten hlavní problém se točí primárně kolem těch uprchlíků, kterých je zhruba 60 milionů ve světě,“ upozornil Broža a se zmínkou devatenáctého století dodal, že vlastně bychom vůbec neměli být zaskočeni tím, že se ve světě pohybují velké masy v krátkých časových intervalech.

Brož upozorňoval i na důležitost klimatických změn ve spojení s migrací a dodal, že nyní jsou v pohybu miliony lidí, je třeba si však uvědomit, že může nastat i situace, kdy se zvednou celé miliardy.

Poté přišel prostor pro dotazy publika, kdy jednu paní zajímalo, jak vlastně lidé na Blízkém východě vnímají naši realitu, jaké o nás mají ponětí. Odpovědi se chopil Tureček, který vysvětlil, že většina obyvatel Blízkého východu má o Evropě zhruba stejné ponětí jako my o nich.

O slovo se následně přihlásil Ivan Gabal, který přispěl svojí historkou o návštěvě tuniského ministra obrany. „Když jsme končili a rozloučili jsme se, tak někteří moji kolegové byli upřímně překvapeni, že to jsou vlastně Francouzi,“ řekl Gabal s tím, že pokud by nebyla krize, nikdy by nás vůbec Blízký východ nezajímal. Kritizoval i nulový zájem o arabistiku, což je v současnosti nadmíru potřebný obor.

„Řada těch lidí jde do Evropy právě proto, že v té Evropě vnímá určitou hodnotovou a náboženskou neutralitu, relativní nekonfliktnost, sekulárnost,“ řekl Gabal a zmínil i naši lhostejnost vůči obnově konflikty stižených zemí Blízkého východu. Přidal ještě poslední poznámku o blízkovýchodní realitě. „I sebevražedný atentátník má dokonalou racionalitu svého chování. To nejsou žádní šílenci. Pohled na ně jako na šílence nás zbavuje realistického hodnocení toho, co mohou dokázat.“

„Proč jsou francouzské, britské a německé univerzity lepší než naše? Proč platí, že v zemích, které jsou etnicky smíšené, je to školství lepší? No, protože samozřejmě se vyrovnává s nepoměrně složitějším kulturním, sociálním, etnickým i náboženským kontextem. A nám to připadá jako hrozba,“ řekl Gabal a dodal, že v naší současné vládě ty znalosti nejsou a nikdo o ně dnes ani nemá zájem, přestože instituce na to jsou. „Problém je ta eurocentričnost našeho pohledu.“

Tím vyprovokoval profesora Kropáčka, který jen potvrdil jeho slova postesknutím si nad nulovým zájmem o arabistiku či o islám obecně. „Normální gymnaziální učivo lidem o tom islámu neřekne téměř nic. Tato iniciativa měla z počátku podporu Ministerstva školství, a potom zasáhli konvičkovci a byla stažená, protože prý tady nebudeme šířit islamizaci takovouto formou. Šlo o to, jen podávat objektivní informace, což chtěli studenti různých oborů, různých fakult,“ řekl Kropáček o tom, že se nejedná o iniciativu vlády, nýbrž vlastních spoluobčanů, proti kterým bojovníci proti islamizaci bojují.