Nestává se příliš často, aby Petr Žantovský ve svém pravidelném mediálním ohlédnutí za uplynulým týdnem chválil veřejnoprávní televizi. Tentokrát k tomu má důvod díky pořadu Archiv ČT24, jenž přináší střihové dokumenty zachycující různá témata politického, hospodářského i společenského života od roku 1945 téměř až do současnosti. „Zpravidla nám předvádí různé projevy komunistických bossů, stranické sjezdy nebo boj statečných zemědělců o zrno na našich polích a podobné nesmysly, které si ještě všichni pamatujeme z minulosti a které absolutně nemají žádnou vypovídací hodnotu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Stejně tak považuje za naprosto zbytečnou výplň televizního času ty rádoby vtipné komentáře, které události z dob minulého režimu zpravidla v tomto pořadu provázejí. „Proto jsem byl přesvědčen, že ten pořad v podstatě nelze zachránit. Ale byl jsem mile vyveden z omylu právě tím posledním Archivem ČT24, který se ve zpravodajské skládačce zabýval mistrovstvím světa v klasickém lyžování v Liberci. A co na tom pořadu bylo nejzajímavější, bylo to, že tam nebylo ani jedno slovo živého komentáře. Bylo to všechno poskládáno jenom z výtahů dobových zpravodajství od okamžiků, kdy se mistrovství začalo připravovat a kdy se začal plánovat jeho rozpočet,“ líčí mediální odborník.
Česká televize konečně nabídla pořad absolutně ve veřejném zájmu
Právě kvůli penězům a především tedy stamilionovým dluhům je liberecké mistrovství světa klasických lyžařů z roku 2009 často připomínáno. „Z období jeho příprav nabídl Archiv ČT24 i projevy některých politiků. Za zmínku stojí vyjádření pana Topolánka, tehdejšího předsedy vlády, který se nechal velmi emotivně slyšet, že kdo by měl nějaký problém s mistrovstvím světa, tak že má problém především s ním a podobné takové věci. Je dobré si připomenout příběh libereckého šampionátu, abych tak řekl od jeho velkohubých začátků k jeho velice neslavnému konci, který je navíc umocněn tím, že vlastně za celý ten dvoumiliardový propadák nebyl nikdo pohnán k odpovědnosti. Všechno se odepsalo, všechno šlo z našich daní, nic se nestalo, nikdo nebyl potrestán, nic se nevyšetřilo,“ připomíná Petr Žantovský.
Psali jsme:
Tentokrát ani nebylo nutné mapování této sportovní události od jejích příprav až po závěr s ekonomickým propadem doplnit jakýmkoli současným komentářem. „Divák si udělal sám představu o tom, jak to bylo, jak to je a kdo má jakou roli v celé této společenské kamufláži a vlastně v obrovské zlodějně z našich daní. To bylo na tom pořadu nejcennější. Pokud bych to měl uzavřít, tak bych konstatoval, že to byl vlastně pokrok. Po velmi dlouhé době pořad České televize, který bych nazval naprosto stoprocentně veřejnoprávním, protože jeho vyznění a vše kolem bylo absolutně ve veřejném zájmu. Je škoda, že takových pořadů není mnohem víc, přitom Česká televize by měla věru z čeho čerpat a co vysílat,“ podotýká mediální analytik k úvodní pochvale České televize.
Premiér ve sporu s prezidentem jen odhalil, že mu jde o to poslouchat Brusel
Jeho pozornost také upoutalo, jak se ve sdělovacích prostředcích probíral další z rozehraných sporů prezidenta Miloše Zemana s premiérem Bohuslavem Sobotkou. „Mám na mysli tu Zemanovu myšlenku, že když naše vláda nemá na to, aby saturovala dětské zařízení typu Klokánek, tak kde bere peníze na ubytování a podporu běženců, což pan premiér nazval populismem a podporou nějakých xenofobních nálad,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský. Poté, co prezident vyjádřil lítost, že se nepodařilo nalézt peníze na provoz zařízení pro ohrožené děti z Klokánků, ačkoli částka na pomoc imigrantům bude řádově vyšší, kontroval předseda vlády prohlášením, že státník Zemanova formátu nemá důvod podbízet se těm nejhorším pudům a nahrávat šíření nevraživosti vůči uprchlíkům.
Ing. Miloš Zeman
Tenhle spor i jeho zrod v médiích považuje Petr Žantovský za naprosto přesnou ukázku toho, oč vlastně dnes v Evropě a také v České republice jde. „Vůbec nejde o to pomáhat migrantům. Vůbec nejde o to zachraňovat holé životy nějakých lidí uprchlých ze Sýrie nebo z Iráku. Jde jen o to urvat si větší krajíc na veřejné moci, na mediálním vlivu a na mediálním výsluní. Vždyť z té Sobotkovy reakce je naprosto zřejmé, že jeho vláda nemá v nejmenším žádný zájem na tom, aby podnikala nějaké humanistické kroky, ale má pouze ten zájem, aby poslouchala Brusel a aby u toho vypadala mediálně dobře. Bylo to takové premiérovo coming out, přiznání, při němž se poměrně dost jasně obnažil. A je pikantní, jak mu na to zase mnozí novináři a mnohá média skáčou,“ všímá si mediální odborník.
Nepokoje v utečeneckém táboře podtrhují, že jde o ekonomické imigranty
Otázkou ale je, zda na to budou předsedovi ČSSD ještě skákat voliči i při příštích volbách. „Zejména když vezmou v potaz tu čtvrteční protestní akci v utečeneckém táboře v Bělé pod Bezdězem, který se pokusili nějací běženci opustit. V České televizi to sice vidět nebylo, ale bylo to vidět ve zpravodajství televize Nova, že drželi nad hlavami transparenty s nápisem Freedom. Když se nad tím záběrem zamyslíte, tak si říkáte: ´No dobrá, jestliže jim je v tom táboře málo svobodně, tak z jaké země to utekli? A proč tedy utekli ze svobodnější země, když jim je naše země málo svobodná? Nebo jakou svobodu vlastně mají na mysli? A když si to člověk sečte a podtrhne, tak mu dojde, že tihle migranti jsou ekonomičtí imigranti, kteří utíkají za lepším,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Konec konců i bez této úvahy stačí se podívat na složení těch migračních skupin. „A na všechny ty záběry ať už z jižní Itálie nebo z tunelu mezi Francií a Anglií, nebo také od nás. Většinou to jsou muži v produktivním věku. Každému pak dochází, že to jsou lidé, kteří utíkají na Západ za vidinou lepšího živobytí. To je sice hezké a legitimní, ale nevidím sebemenší důvod, proč by to měla celá Evropa podporovat, proč by kvůli tomu neměly dostat peníze kupříkladu naše fondy opuštěných dětí. Vždyť tohle je zcela jednoznačně ekonomická migrace, čili se nejedná o humanitární záležitost, protože to by u nás neměly na transparentu napsanou svobodu,“ poznamenává mediální analytik.
Nedozírná ostuda společnosti, která se nedokáže postarat o hrdinu všedního dne
S předchozím tématem souvisí i to závěrečné, v němž se Petr Žantovský zamýšlí nad tím, jaký okruh otázek vyvolává havárie na železničním přejezdu u Studánky, kde došlo ke srážce pendolina a kamiónu s polským řidičem. „Nejzajímavější na celé té události není to, co sleduje Česká televize a všechna další média, tedy do jaké míry je rozbitý vlak, jestli půjde spravit, kolik to bude stát, že škoda je tři čtvrtě miliardy, že tam byly nějaké plechy, že řidič zastavil neoprávněně, že po něm bude někdo vymáhat 120 milionů. To jsou v podstatě všechno nesmysly a banality, které stačí říct jednou a není třeba o nich slyšet nebo je vidět dnes a denně v novinách a v televizích,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Naopak to nejpodstatnější zaznělo v médiích jen velice okrajově, a to ve čtvrtečním zpravodajství televize Nova. „Tím je fakt, že o strojvůdce pendolina, který ještě stihl začít brzdit a možná tak zachránil další životy a zabránil ještě větší katastrofě, než nastala, není náš erár schopen se dostatečně postarat poté, co při operaci přišel o nohu. Máme peníze na to, abychom je strkali do běženců, ale nemáme je na to, abychom hrdinovi všedního dne zaplatili pořádnou protézu. A na ni se tak musí skládat jeho spolupracovníci ze železnice. To je tak obrovská ostuda, jejíž nedozírnost si člověk uvědomí, když se nad tím hluboce zamyslí. Ale to naši novináři nečiní, takže z médií nezazní, že to je v podstatě ostuda naší demokracie,“ poukazuje mediální odborník.
Strojvůdce pendolina se zachoval stokrát lépe než všichni naši politici
Nejsme schopni se postarat o naše opuštěné děti ani o naše zraněné strojvůdce, kteří se zachovali hrdinsky. „Stačí si vzpomenout na všechny ty humanitární výzvy televize Nova, které sice také jistě dělá z komerčních důvodů, to ji zase nepodezírejme z nějakého altruismu. Ale všechny aktivity typu skládejme se na masti pro děti s nemocí motýlích křídel, skládejme se na operaci nějakého dítěte s leukémií, jsou hrůzostrašné příběhy, jimiž by nás televize Nova nemusela krmit, kdyby se naše demokratické instituce chovaly, tak jak mají. Tedy místo toho, aby si manažeři zdravotních pojišťoven kupovali nová auta, nová sídla a nevím jaký ještě větší luxus, v němž ty instituce žijí, kdyby pojišťovny skutečně hradily péči a léčbu těm, kteří ji opravdu potřebují,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Je totiž přesvědčen, že všichni dáváme státu jako občané poměrně dost peněz ze svých příjmů. „Tak je namístě se začít ptát – a od toho máme novináře – kam ty peníze mizí, ve kterých autech a barácích, když nejsou náplasti pro kluka s nemocí motýlích křídel nebo na protézu pro strojvůdce pendolina. To jsou poměrně zásadní věci a v té souvislosti se proto tážu místo našich novinářů, kteří by se měli ptát jako první, proč se na tu protézu neskládá pan Sobotka, pan Babiš a celá vláda. Protože mám za to, že ten strojvůdce pendolina se zachoval stokrát lépe než všichni naši politici za posledních pětadvacet let, protože zachránil nějaké životy a zabránil ještě větším škodám,“ tvrdí mediální analytik.
Nikdo zatím nesdělil, z čeho se bude hradit zdravotní péče migrantům
Nutně se tak nabízí otázka, kde tedy je odpovědnost našich představitelů. „Ptejme se jich na to, až zase bude pan Sobotka hovořit velice hezky o humanitárních otázkách a otázkách sociální a nevím jaké ještě solidarity. Tak se ho zeptejme, kolik dal na protézu toho pána, co po havárii u Studénky přišel o nohu. To si myslím, že je taková nápověda našim novinářům. A k tomu ještě jednu poznámku. Když už tedy nemáme peníze na děti z dětských domovů a Klokánků, ale máme je na ty migranty, tak by jistě bylo dobré položit otázku místo našich novinářů, kdo platí a bude platit zdravotní péči o imigranty a z jakých peněz to půjde,“ míní Petr Žantovský.
To považuje za dost zásadní věc. „Budou to ty peníze, které měly jít na protézu toho strojvůdce, nebo jaké peníze to budou? A kolik peněz to bude a z jakých zdrojů se to bude sanovat? Najde je pan Babiš někde v rozpočtu, nebo kde se vezmou? To nebude málo peněz, když si uvědomíme ty tisíce lidí, které dnes migrují Evropou a z nichž část migruje a bude migrovat přes Českou republiku. Ti lidé budou mít celkem legitimní potřeby nějaké zdravotní nebo jiné péče. Tak jen opakuji, že tihle lidé nebyli u nás daňovými poplatníky, na Českou republiku nikdy nepřispěli ani jednou minutou své práce. A tak by mě zajímalo, kdo jim to bude platit. To ať někdo zodpoví,“ vyzývá závěrem mediální odborník.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
