Na Ukrajině totiž přituhuje a někteří přímí účastníci nepokojů hovoří dokonce o válce. Na náměstí Nezávislosti již osmý víkend za sebou Ukrajinci protestují především proti prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, který podle nich zemi zaprodal sousednímu Rusku. Demonstranti se bouří i proti legislativním změnám, které nově zpřísňují tresty za některé formy protestů. Zatím nejhorší noc za dobu dvou měsíců protestů prodělala ukrajinská metropole o víkendu. V centru města hořely autobusy, lékaři ošetřovali i zlomené nohy, lidé dýchali slzný plyn.
Psali jsme:
Alena Marková je v současné době v podstatě spíše ženou "v domácnosti". Jak říká, i když partner na Ukrajině pracuje (přítel je Němec), ona měla jen malou práci pro německou "rozvojovou agenturu" jako expertka na takzvanou green economy. Vzhledem k tomu, že je však potřeba plně fungovat, nabízí se otázka, jak se ve městě, v kterém se odehrávají dramatické střety demonstrujících s policií, žije.
Strach nemám, ale…
„Strach nemám, ale v tuto chvíli bych nešla do místa bojů,“ přiznává Alena Marková pro ParlamentníListy.cz. Jak dodává, pouliční bitky jsou prý zatím naprosto lokalizované v malém území v centru města. „Naposledy jsem byla v centru města včera (v neděli), půlhodiny předtím, než to vše začalo. Všechno, včetně zásobování, tu zcela funguje, akorát se nedostanete s autem do centra. V hromadné dopravě je tu páteřní metro, a to bylo omezeno pouze na den, dva, jestli se nepletu,“ pokračuje Marková.
Žádného přímého účastníka střetů s policií nezná, ale jak pozoruje kolem sebe, ti lidé, co stojí na Majdanu, prý hrozně moc doufají, že se něco změní, že vláda odejde a bude to lepší. Dokonce by prý i leccos oželeli. Proto si Alena Marková nemohla nevšimnout toho, jak se kolem ní mezi Ukrajinci změnila nálada. A všímá si i toho, že místní média nemlčí.
Málo informací o dopadech dohody s EU?
„V místních médiích o tom, co se děje, píší, byl dokonce přímý přenos z místa děje. Nevím, zda si však ti lidé plně uvědomují možnosti a dopady spojené s připojením Ukrajiny k EU. Na vysvětlenou - já vidím pro ně spíš výhody a hlavně - rizika jsou jim tu opakovaně `cpána do hlavy` horem dolem, aby podpořili orientaci na Rusko, takže ty celkem znají, ale o pozitivech se tu naopak nemluví skoro vůbec... V každém případě to je jedna z věcí, která podle mě často není zcela přesně interpretována. Už ani tak nejde o asociační dohodu, jejímž nepodepsáním všechno začalo, ale o to, že chtějí odstoupení prezidenta a vlády. Obecně myslím, že lidé mají málo informací o možných dopadech dohody,“ přiznává Marková. Jak doplňuje, považuje prý za chybu, že se zastoupení evropské komise na Ukrajině vyjádřilo k výhodám/nevýhodám dohody veřejně až 17. ledna.
Když někde vzniknou nepokoje, nabízí se i otázka, zda v této krizové situaci nedochází ke zneužití davu k prosazení nějakých zájmů. I proto je na místě se ptát, zda tak třeba nepůsobí stav Ukrajiny mezi lidmi. „Nemyslím si, že by ti lidé, co jdou do ulic, byli nějak zneužíváni. I když tisk něco zaznamenal – ten místní. Že údajně vládnoucí strana platí lidem a přiváží je na místa střetů z celé Ukrajiny (hlavně z východu), a to na ´anti-Majdan‘. Jinak to vše spíše považuji za spontánní akce. Včera mi například jedna starší paní, asi kolem sedmdesátky, dala v metru stužku v ukrajinských barvách, když slyšela, že se s přítelem bavíme o Majdanu. Hodně mimo jiné doufají, že by jim vše, co se děje a co chtějí změnit, přineslo snížení korupce a zvýšila by se jim kvalita života, protože by Ukrajina musela dodržovat některá pravidla stanovená EU. Když se podíváte, kde tam mizí peníze z rozpočtu a na co jsou půjčky...“ poukazuje na důvody nespokojenosti Ukrajinců Češka, která tam již bezmála rok a půl žije a má možnost pozorovat aktuální vývoj přímo z centra dění.
Psali jsme:
Jiná mentalita
Asi celkem logicky se však nabízí otázka, zda se v těchto dramatických chvílích nemění postoj lidí na Ukrajině vůči cizincům. „Podle mého názoru jsou více otevření, mají radost, když nás tam někde potkají a děkují nám za podporu. Opakovaně se s takovými reakcemi setkáváme. Například na Silvestra jsme byli o půlnoci na Majdanu, potkali jsme tam jinou rodinu, vyměnili si pár slov a pán nám jako poděkování šel koupit hned malý dárek - keramický magnet s ukrajinským motivem,“ popsala Marková.
Všimla si ale i další věci: Že jsou lidé na Ukrajině od konce listopadu informováni převážně o tom, jak nevýhodná by pro Ukrajinu byla smlouva s EU.
Jak už bylo zmíněno, Alena Marková není na Ukrajině sama, žije tam s ní vedle manžela i patnáctiletý syn. Nemá o něj strach? Pokud musí jezdit do školy, například?
Nadšení a doufající lidé v ulicích – jako u nás v roce 1989
„Zatím nemám, jezdí školním autobusem, centrem naštěstí neprojíždí (je na mezinárodní škole - na `high school´, pozn, red.). Ale samozřejmě rodina se o nás začíná bát, i přátelé na Facebooku občas vyjadřují obavy. Proto jsme už s přítelem museli přemýšlet i o možných plánech na to, co bychom dělali, kdyby se situace vymkla z rukou – pevně však doufáme, že se to nestane. Když jsem sledovala vývoj věcí v prosinci, měla jsem skutečně pocit, že jsem zpátky v roce 1989. Ti nadšení a doufající lidé kolem nás, to byla naděje a velmi pozitivní náboj,“ říká dál pro ParlamentníListy.cz Marková.
V této souvislosti si pak posteskla nad tím, jak informace o dění na Ukrajině podávají naše média. „V českých médiích informace postrádám, až v pondělí jsem byla ‚mile‘ překvapena. Mrzí mne však, že to muselo dojít až tak daleko, aby se o tom i v Česku začalo víc psát,“ poznamenala Marková. Dodala pak i to, že zřejmě oficiální informace o počtu raněných asi budou odlišné od reality – je si však moc dobře vědomá toho, že média z jiných než oficiálních faktů, nemají-li jiná alespoň k nasměrování otázek, vycházet nemohou.
Co se dělo v posledních hodinách
V centru Kyjeva v neděli došlo ke střetům protestujících s pořádkovými silami krátce poté, co se desetitisíce lidí opět sešly na masové protivládní demonstraci. Podle ukrajinského ministerstva vnitra bylo zraněno více než 70 policistů střežících přístupy k sídlu parlamentu a vlády, čtyři jsou ve vážném stavu. Opoziční představitelé se od "provokatérů", napadajících policejní těžkooděnce, distancovali. Opoziční předák a šéf strany UDAR Vitalij Kličko se je snažil přesvědčit, aby s útoky na policisty přestali, sám byl ale napaden.
Ještě předtím na protestním shromáždění vyhlásil předčasné prezidentské volby. Násilnosti se však místními úřady začaly vyšetřovat jako masové nepokoje.
Co je Majdan?
Slovo majdan označuje v ukrajinštině náměstí, na kterém se scházeli měšťané k řešení veřejných otázek. Tímto slovem označují obyvatelé Kyjeva Majdan Nezaležnosti - náměstí Nezávislosti, a někdy také demonstrace, které se na tomto náměstí od roku 2000 odehrávaly a které v roce 2004 vyústily v Oranžovou revoluci.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
