_635433519992955601.jpg&id=24472)
Představte si, že je prosinec roku 1989 a rozhoduje se o budoucnosti této země. Která varianta by byla nejlepší?Anketa
O vašem angažmá ve SPOZu se vypráví téměř legendy. Odešla jste vlastně v dobrém či zlém? Z postu místopředsedkyně se přece nerado odchází...
Ze SPOZu jsem neodešla, ani jsem nikdy odejít nechtěla. Chtěla jsem se svými kolegy sjednat nápravu poměrů ve straně. Upozorňovala jsem na porušování stanov, nedemokratické praktiky a podvodně sestavené kandidátky. Doufala jsem, že krizi ve SPOZu pomůže vyřešit její čestný předseda, pan prezident Miloš Zeman. Ten do hry ale nevstoupil. Dodnes nikdo nevysvětlil ani mé invalidní přítelkyni Andree Brzobohaté, ani paní doktorce Věrce Pavlíčkové, ani lidem, co stranu zakládali, proč byli zlikvidováni. Vedení strany zastavilo naši kritiku velice tvrdým zásahem, rozprášilo dvě krajské organizace - Plzeň a Prahu, které se z toho dodnes nevzpamatovaly, a zbavilo členství patnáct lidí. Vše opět v rozporu se stanovami. Společně se mnou byli vyloučeni i další dva bývalí místopředsedové a zakládající členové Josef Baxa a Vladimír Hönig. Je to pro mne ukončená kapitola. Může mi být tak maximálně smutno, když slyším, že SPO postavila v Plzni neúplnou kandidátku na město jen s osmnácti kandidáty. Nic víc.
Pak jste se začala objevovat s Vítem Bártou, ale už v době, kdy to „véčka" měla nahnuté a v Plzni se „koketovalo" s Tomio Okamurou. S odstupem času - zvolila jste správně?
Víta Bártu znám již několik let, stejně jako znám i řadu jiných vysokých politiků, a pokud s ním budu chtít zajít v Plzni na kafe, tak se určitě nebudu schovávat někde v koutě restaurace za závěsem, jako někteří. Nikdy jsem to nedělala a dělat nebudu. Osobně si myslím, že Vít Bárta je minulost, jeho úkol v našem městě skončil tím, že odkryl místní kmotry. Bárta určitě významně přispěl k tomu, že vlivný Roman Jurečko dnes není v Plzeňské teplárenské a plzeňská ODS již téměř neexistuje. Jestli si dnes v Plzni buduje vlivný Petr Štrunc novou stranu, tak to je problém Veřejných zájmů, za které kandiduji a ne Víta Bárty. Naším cílem je ve městě uklidit, postarat se o bezpečnost a dohlédnout na to, aby kmotři nepřekabátili do jiných stran - a o tom píšeme v našem Večerníku. Je pravdou, že řada lidí z plzeňské Bártovy kavárny je dnes ve Veřejných zájmech, ale Veřejné zájmy jsou výrazně širší. Bártovi kavárníci jsou vedle dalších členů a sympatizantů Veřejných zájmů, Okamurova Úsvitu, plzeňských fanoušků PFANS, podporovatelů Plzeňské aliance a iniciativy Za levnější MHD jen jednou malou podmnožinou lidí, kteří se v Plzni dali dohromady.
Hnutí Veřejné zájmy je snad až příliš podobné - a nikoliv jen v názvu - s Věcmi veřejnými. Nebo je to jen na první pohled?
Veřejné zájmy byly v Plzni dřív než Vít Bárta, nebo Věci veřejné. Veřejné zájmy jsou převážně z lidí, kteří v Plzni dlouhodobě bojují proti kmotrům, spolčeným politickým stranám a radničním nešvarům. Lidí, kteří byli schopni se kmotrovským praktikám postavit a bojují s nimi dál. Není rozhodně složena z výtahářů, kteří jdou do politiky za byznysem - nejsme ANO - ani z aktivistů, kteří si nedokážou představit, co obnáší třeba takové řízení radnice. Dala se dohromady parta schopných lidí napříč politickým spektrem. Předsedou hnutí je Roman Bakala, zastupitel obce Chrást, bývalý člen ODS, který se nenechal koupit a nebál se říkat pravdu o prorůstání mafiánských praktik ve fotbale, dalšími členy jsou například advokátka Alice Huspeková, která měla dříve blízko k Občanům, válčící proti lichvě místního advokáta Cinka na plzeňské záchytce, nebo třeba Hanka Pániková, předsedkyně spolku, bojující proti nefungujícím úřadům, a řada dalších. Přidali se k nám také podporovatelé Plzeňské aliance Stanislav Halámka a Václav Ženíšek, kterého nám doporučil Tomio Okamura.
Kandidujete na post v městském zastupitelstvu a ráda byste obsadila i primátorské křeslo, což je v historii Plzně obrovská rarita. V čem vidíte přednost ženy v čele statutárního města?
Každý, kdo kandiduje, chce samozřejmě uspět. Ano, chci vyhrát, ale jsem realista. Kdyby se to náhodou povedlo, tak na vaši otázku odpovídám - žena není exot.
Psali jsme:
Angažujete se v hnutí za veřejnou dopravu zdarma. Není to ale populistické? Město má mnoho problémů a propadá se do ekonomického propadu - a ještě by saturovalo hromadnou dopravu?
Veřejná doprava za jednu korunu není rozhodně utopie, jsem ekonom. Ve Frýdku-Místku i ve spoustě měst u nás i v Evropě to funguje. Když sociálnědemokratický primátor Michael Pobucký mohl prosadit MHD zdarma nejen ve Frýdku-Místku, ale i pro dědiny v okolí, přijde mi šokující, že sociální demokrat Martin Zrzavecký dokáže prohlásit v týdeníku 5plus2, že Plzeňáci MHD zdarma nepotřebují a rádi si připlatí za komfort. Plzeň na provoz dopravních podniků doplácí ročně tři čtvrtě miliardy korun, příjmy z jízdného jsou necelých tři sta milionů. Město by rozhodně nemuselo saturovat celý výpadek jízdného. Pokud použijeme modelu Frýdku-Místku, kde jezdí občané v MHD za korunu ročně pouze při prokázání bezdlužnosti vůči městu, tedy nevyrobíte z MHD noclehárnu pro bezdomovce a nebudete živit nepřizpůsobivé, tak by výpadek příjmů z jízdného byl jen cirka čtyřicet procent. Nemyslíte si, že kdyby přestali kmotři vysávat naše město, že by se v šestimiliardovém rozpočtu těch 120 milionů nenašlo?
Vyvraťte nám, že to není jen zástupný problém. Několikamiliardový rozpočet města vždy bude lákat různé supy - nebo v nejlepším případě tasemničky. Máte na ně nějaký recept?
Ano, máte pravdu. Město kultury je jenom zástěrka, jak ukrást stamiliony. Plzeň nepotřebuje opičárnu, jakou je nové divadlo za miliardu, když divadlo máme. Recept je jednoduchý a prostý. Čím méně peněz pro kmotry, lobbisty a developery, tím bude lépe. To, co jiní rozkradou, my chceme dát lidem, například formou MHD za jednu korunu. Kdybychom nestavěli divadlo, mohli jsme za korunu jezdit několik let.
Nejste původně z Plzeňska, takže se kvůli volbám stěhujete? Nebudete veřejností negativně vnímána, když proti sobě budete mít rodilé Plzeňáky a politické harcovníky?
Narodila jsem se v Chebu. Na Sušicku opravujeme s manželem domek po rodičích a je pravdou, že téměř všechny víkendy trávíme s rodinou společně na Šumavě. Poslední čtyři roky, kdy jsem působila ve SPOZu, jsem většinu svého času trávila v Plzni, a i když jsem tam neměla trvalé bydliště, tak Plzeň dobře znám. Skutečnost, že nejsem rodilý Plzeňák a trvale bydlím v Plzni krátce, považuji spíše za přednost. Nemám hendikep blízkých vazeb na místní kmotry a podnikatele, který vás vždycky dožene a svazuje vám ruce. Umožňuje mi to dívat se na to všechno tak trochu s nadhledem.
A jak na to případně „doplatí" váš rodinný život?
V letech, kdy jsem pracovala jako top manažerka v potravinářství, jsem také bývala málo doma. V podstatě do doby, než mě skolila vážná nemoc, prožili jsme s manželem v životě těžké chvíle a přesto spolu budeme příští rok slavit stříbrnou svatbu. Jsem ráda, že můj manžel při mně stál jak v dobách manažerské slávy, tak v nemoci. Máme spolu dva syny. Starší syn bydlí kousek za Plzní, tak s ním teď mohu trávit více času.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
