Známý ekonom varuje: Musíme se chovat jinak. Hrozí i válka

28.11.2012 9:11

REPORTÁŽ Potřeba lidí v zemědělství, průmyslu, službách nebo státní správě ustavičně klesá a to stále rychleji. Nahrazují nás nové technologie. Nelze proti tomu bojovat a nazývat tuto situaci krizí, ze které se brzy vzpamatujeme. Musíme se přizpůsobit a využít příležitostí, které tato transformace společnosti přináší. Jinak hrozí další nepokoje a možná i válka. V Olomouci to včera řekl světově uznávaný ekonom Milan Zelený.

Známý ekonom varuje: Musíme se chovat jinak. Hrozí i válka
Foto: Oficiální stránky Milana Zeleného
Popisek: Profesor Milan Zelený

Do auly Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci dorazilo včera odpoledne několik desítek studentů poslechnout si slova ekonoma Milana Zeleného. Ten hned v úvodu svého vystoupení řekl, že to, co dnes nazýváme krizí, je spíše společenská transformace. Příkladem takové proměny podle něj je, když se třeba agrární společnost měnila na industriální.

Proti transformacím bojovat nelze

„Šlo o dlouhodobý proces, ve kterém probíhala celá řada krizí. Proti transformaci se nedá bojovat. Transformace je silnější než my všichni a než naše vlády, stát nebo podniky. Proti krizím se však bojovat dá a také se dost náruživě bojovalo. Vznikla americká revoluce, deset let po ní francouzská, ale přesto všechno utrpení se začala prosazovat průmyslová společnost. Hlavním hnacím motorem byla potřebná přeměna ekonomiky,“ řekl studentům Zelený.

Poté jsme si podle něj prošli několika dalšími transformacemi. „Průmyslová společnost se po druhé světové válce začala měnit na společnost služeb. To byla transformace, která přinesla počítače, internet a další věci. Nyní procházíme další proměnou. Po pěti letech této takzvané krize nás čekají nejméně další tři podobné čtyři roky. Společnost se tedy posouvá od globalizace k relokalizaci, po selhání globálních řetězců se vrací k lokálním výrobám, lokálnímu zemědělství a dochází k politickému sebeuvědomění, které se projevuje celkovou nedůvěrou vůči politické sféře a demokracii, která je založena na určitých demokratických předpokladech jako třeba existence stran a stranických ideologií,“ vysvětlil ekonom.

Politika nemůže výrazněji zasáhnout

„Politická scéna kdekoliv na světě má samozřejmě zájem, aby tato takzvaná krize trvala co nejkratší dobu a aby byla co nejméně hluboká, protože od toho se odvozuje volební chování populace,“ pokračoval Zelený. Nejméně ze všeho si proto politici dle jeho slov přejí to, co se odehrává dnes, protože to přesahuje všechna volební období, a tak politika nemůže výrazným způsobem do tohoto procesu zasáhnout.

Nastává tak dilema, kdy se tato situace z USA, Japonska a západní Evropy nedá porovnat s žádnou předchozí transformací. „Ve všech předchozích transformacích byl vždy nový sektor, který se objevil, který mohl zaměstnat i přebývající pracovní síly. U zemědělství to byl průmysl, který se objevil, u průmyslu to byly služby a u nich to byl stát a tím to končí,“ míní ekonom, který je mimo jiné odborníkem v oblasti produktivity práce a systému podnikového řízení.

Jaké je východisko?

Lidé jsou podle něj totiž ekonomicky schopni dělat pouze čtyři věci. Buď produkovat útratu, vyrábět věci, poskytovat služby, anebo nedělat nic. Potřeba lidí v zemědělství, průmyslu, službách nebo státní správě neustále klesá a to stále rychleji. A jaké je tedy z tohoto východisko?

„Někteří navrhují omezení růstu produktivity práce. To by znamenalo, že bychom to, co může udělat jeden člověk, nechali udělat tři. Namísto zemědělských strojů bychom nechali lidi hrabat v zemi a potřebovali bychom jich statisíce. Jenže to ale není možné, protože společnost požaduje, aby výrobky byly stále dostupnější, levnější a měly stále zvyšující úroveň. Pokud by následující generace byly chudší, vedlo by to k nepokojům, demonstracím a podobně,“ předpovídá odborník.

Hrozí i válka?!

Také vytvářet nová pracovní místa není podle něj řešení. „Každý prezidentský kandidát, zvláště v USA, řekne, že budeme vytvářet nová pracovní místa. Ale kde? V zemědělství? To by znamenalo zdražení potravin a ztrátu konkurenceschopnosti. V průmyslu, ve službách a státní správě to také nejde,“ doplnil profesor přednášející na Fordham University v New Yorku a Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.

Následoval dotaz z řad publika. Tazatel chtěl vědět, co se tedy bude dít dál a zda nehrozí revoluce, nebo dokonce válka. „Máme před sebou dva scénáře. Jeden je, že tuto situaci pochopíme, přizpůsobíme se a začneme využívat příležitostí, kdy nová podnikatelská sféra začne podnikat v nových podmínkách. Kdyby zaměstnanec v zemědělství v dávných dobách viděl výhody průmyslu a připravil se na to a řekl si, že bude podnikat v zemědělství, byla by situace jiná. Druhý scénář je, že to nepochopíme, zamítneme, nebo budeme pořád tvrdit, že jde o krizi a že za rok, za dva bude lépe,“ odpověděl Zelený s tím, že v takovém případě nelze vyloučit třeba i válečný konflikt.

  • Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Petr Kupka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sekyra jak prase? Tyhle peníze chce ČT. Z jednání se chodilo „na slovíčko“ ven, tak ostré to bylo

4:38 Sekyra jak prase? Tyhle peníze chce ČT. Z jednání se chodilo „na slovíčko“ ven, tak ostré to bylo

Rada ČT by měla příští středu schvalovat rozpočet veřejnoprávní televize na rok 2020. ParlamentnímLi…