Žrádlo přivezou děti. Zavíráme, proděláváme, všechno se rozpadá, fakt to nemá cenu. Vyjeli jsme na český venkov

16. 2. 2017 10:14

ČESKÉ HOSPODÁŘSTVÍ Hospoda tady v kraji „černých baronů“, pod Zelenou horou, bývala odjakživa. Dnes tu chybí. Velká budova základní školy svědčí o tom, kolik sem chodilo generací místních chlapců a děvčat. Poslední obchod pod vlajkou Jednoty – jinak by tu už kromě hasičské zbrojnice, kde si občas posedí pár přátel, nebylo vůbec nic. Prádlo, jen kilometr od hlavní silnice z Plzně do Nepomuka, jako by pro mnohé neexistovalo. A tak jsme se sem vypravili.

Žrádlo přivezou děti. Zavíráme, proděláváme, všechno se rozpadá, fakt to nemá cenu. Vyjeli jsme na český venkov
Foto: Foto: Václav Fiala
Popisek: Bývalá škola, bývalá hospoda

Která obec nejen v České republice, ale v Evropě a možná i na světě, má na počet obyvatelstva tolik firem, vyrábějících alkohol? Rozhodně Prádlo! Obec, o níž písemné zmínky jsou od šestnáctého století, ale existence bude ještě dřívější, se může pochlubit, že tu najdete  hned tři velké lihovarnické firmy. Ovšem jen jedna je skutečně místní a odvádí nějaký ten peníz do obecní pokladny.

Tři (a vlastně jedna…)

„Jen pan Jenčík něco přispívá do rozpočtu,“ povzdychne si starosta Jan Jandík. A to místní producent likérů – jakými jsou Ďábelský krvesaj (dříve to „nepomucký fernet“) nebo zelené pepermintky Zelená hora – provozoval i místní hospodu U Černých baronů v bývalé základní škole. V budově tak velké, že by tu mohla z fleku sídlit regionální vláda. Jenže časy se mění a štamgastů jaksepatří prořídlo. „Když se tu otevře jen v pátek a v sobotu, tak k tomu ještě něco platit? Tak už to nemělo cenu… Já jsem už  na tom prodělávat několik let, ale držel jsem hospodu, aby se lidi měli kde sejít. Ale abych ještě připlácel Ministerstvu financí, to už se mi na rovinu opravdu nechce,“ rozčiluje se Petr Jenčík – výrobce regionálních produktů s historií téměř dvě století. Jak uvádí na svých internetových stránkách: „… do roku 1991 jsme ‚robotovali na panském‘, ale v oboru, takže jsme nezapomněli na řemeslo…“ 

Ale zpět k hospodě. „Tam se sejde v sobotu, v neděli kolem 10 lidí. Vesnice má sama 200 obyvatel,“ posteskne si Jenčík a dodává: „I takto máme papírování víc než dost a ještě k tomu kvůli pár korunám, a když je to v červených číslech, tak to fakt nemá cenu. Dělali jsme to opravdu poctivě, dokonce jsme tam vedli sklad a evidovali každé pivo, ale jednoznačně hospoda prodělávala. A nechci prodělávat ještě více, to dělat nebudu,“ říká smutně. A byly plány – ubytovna, kuchyně. Jenže zájem rapidně klesal. „Teď s tím nic neuděláme, možná za tři roky si vzpomenou, že to nebyla výdělečná činnost, ale záležitost veřejného života malých obcí. Teď to tedy tak můžeme zavřít a čekat, až bude nová vláda,“ směje se poněkud drsně Petr Jenčík.

Anketa

Co říkáte na Zemanovu myšlenku, že platit 100 Kč za den v nemocnici je únosné, pokud to bude kompenzováno chudým?

hlasovalo: 10855 lidí

„Děkovačka“ EET, aneb vzpomínka na „černé barony“

„Hospoda je plně zavřená. Díky EET to pan Jenčík zavřel,“ konstatuje suše starosta obce. Zvažuje, že by budovu od „Jenčíků“ koupila obec zpět, ale kdo „černou díru na peníze“  bude provozovat? „Organizace si to od něj může třeba na akci jako je bál pronajmout, ale oficiálně je hospoda zavřená,“ dodává muž číslo jedna v obci. Zároveň se dozvídáme, že je tam popraskané od chladu topení a možná i toalety, takže vyvstává otázka ryze nerudovská – co s ní (rozuměj s hospodou)?

A byla to tradice. V původní hospodě, kde je dnes další likérka, produkující například Absint, se v padesátých letech každou chvíli poprali „černí baroni“ s vojenskou hlídkou i s místními. „Lítačka“ tu byla pečená vařená.  A jak slavné tu byly třeba myslivecké bály... .Z boku budovy č.p. 82 narazíte na pamětní desku, která připomíná rodiště významného českého přírodovědce a tvůrce chemického názvosloví PhDr. A. Sommera Batěka.

„Bez hospody to prostě není ono,“ uzavírá starosta. Kdo ale bude ten, kterému se povede vpravdě zázrak, a toto monstrum o mnoha místnostech bude provozovat stylem alespoň „nula od nuly pojde“?

Ještě, že je tu obchod...

Posledním zázemím je prodejna Jednoty, kde je od loňského září vedoucí paní Hana Starinská. „Lidé jsou rádi, že tu prodejna je, že si mají možnost přijít nakoupit, co potřebují. Jinak by museli do Nepomuku nebo Blovic. Kdo jezdí do města, tak si samozřejmě nakoupí v marketu. Já už jinam nechodím, když tady pracuji, tak tu i nakupuji. A jestli je něco levnější nebo dražší – to je všude stejné,“ dodává prodavačka, která si „sama velí“. Je z Nepomuku a před touto „službou“ prodávala v Kotouni, což je také malá obec na Nepomucku. Přes terminál se zde mohou platit složenky a lidé si na zdejší službu začínají s povděkem zvykat. „Pojízdné prodejny v malých vesnicích jsou řešením, pokud tam tolik obchod neprosperuje nebo není,“ hodnotí službu, za kterou lobbuje ministr Jurečka.

„Je tam každodenně otevřeno, dopoledne v některých dnech úplně stačí…,“ hodnotí starosta Jandík. Předseda Západočeského konzumního družstva Sušice, pod které prodejnička spadá, Roman Bruzl to komentuje slovy: „Otevírací doba je odrazem tržby prodejny, kupní síly obyvatel v lokalitě. Svojí roli zde hraje i sezónnost obce, příjezdy autobusů z měst a v neposlední řadě i Zákoník práce, který stanoví závazné limity na počet odpracovaných hodin a přestávky v práci každého zaměstnance. Zdrojem financování každé prodejny jsou její tržby. Pokud nedosahují dostatečné výše, nelze zde zaměstnat více prodavačů. V nejmenších prodejnách s tržbou okolo 100-150 tisíc korun za měsíc pracuje zaměstnanec na zkrácený úvazek.“

Malé prodejny jsou prostě nejohroženější: „Podíl jednotlivých nákladů na celkových nákladech u malé prodejny ukazuje na její vysoké zatížení mzdami a zákonnými odvody. To se bude při růstu minimální mzdy ještě zhoršovat,“ varuje Bruzl a pokračuje: „Určitou výhodu mají OSVČ, které mohou pracovat bez omezení a v tomto případě může být v jimi provozované prodejně delší prodejní doba. Lidově řečeno:  Svojí práci si nepočítají, neboť dělají na sebe.“

Vietnamská verzus  COOP prodejna: Stejný „metr“ neexistuje

Jak je to s vietnamskými obchůdky, které jsou mnohdy spásou českého venkova? „Počet prodejen vietnamských podnikatelů není obecně znám,“ uvádí předseda sušické Jednoty Bruzl. „Z našich šetření se kolem našich 111 prodejen v okresech Klatovy, Domažlice a Sokolov vyskytuje asi 90 prodejen těchto podnikatelů. Jejich počet se dnes výrazně nemění. Víme, že si již vybírají lokalitu, do které půjdou. Nejmenší obce je již nezajímají. Jejich způsob podnikání je postaven na velmi široké otevírací době, nákupu zboží v akcích u řetězců a pečlivostí. V úrovni provozování prodejny existují mezi nimi velké rozdíly. Využívají nedokonalost našeho právního řádu a možná i benevolentní přístup kontrolních orgánů,“ posteskne si Bruzl. Známá je podle něj záležitost s plátcovstvím DPH prokazováním tržeb, častými změnami provozovatele prodejny a následné obtížné dohledatelnosti provozovatele, se kterým je zahájeno správní řízení.

„Pokud porovnám naše prodejny COOP a jejich prodejny z pohledu stále se zvyšujícího administrativního zatížení, počtu a intenzity kontrol, jsem přesvědčen, že celou řadu z nich nesplňují a i počet kontrol zde je menší než u nás. Pokud by tomu tak nebylo, nevyskytovalo by se v nich tolik nedostatků, které zkušený obchodník znalý legislativy ihned pozná. Touto skutečností pravděpodobně vzniká i jejich vyšší odolnost k přežití i při nižších tržbách. Systém nákupu zboží – převážně akčního – u řetězců, následný prodej ve své prodejně a nevykazování části tržeb, dokázala tato komunita propracovat k dokonalosti,“ nebere si servítky Bruzl. Jak je vidno, Prádlo je pro vietnamské obchodníky nezajímavé, ale větší města v okolí, jako jsou Nepomuk či Blovice, naopak ano.

Fotogalerie: - Prádlo bez hospody

Obec Prádlo na Plzeňsku
Bývalá hospoda, dnes stáčírna likérů v obci Prádlo
Bývalá škola, bývalá hospoda
Hana Starinská z mísní prodejny Jednota
Objekt likérky Stock, která dnes patří polskému ma...
Branka u rybníka

Ne pojízdným prodejnám, ano kamenným obchodům

„Podpora venkovských prodejen je jediná cesta k jejich přežití,“ je přesvědčen Roman Bruzl. „To je správná myšlenka. Každý o ní hovoří, ale když přijdete na obecní úřad, nikdo nemá peníze, neví, jak to realizovat, anebo tvrdí, že nebudou podporovat soukromé podnikání. Pojízdné prodejny nejsou cestou. Vysoké náklady na pořízení, provoz a nereálnost dostatečných tržeb, už dopředu znamenají jejich ztrátovost. Přitom nelze výrazně zvýšit prodejní ceny, neboť zvláště na vsích jsou lidé na toto citliví. Lepší cesta je kamenný obchod ve vsi, kde jsou poskytovány i jiné služby, jejichž výnos přispěje na financování prodejny. Například jde o poštovní služby, výdejní místo e-shopů, prodej sázenek, dobíjení mobilů, výběr hotovosti a podobně,“ vypočítává na závěr našeho setkání Bruzl.

Salám neboli mana nebeská. Na vesnici se na chutě nehraje

A zpět do obce Prádlo. Chtěli by místní občané, aby sem zajížděla pojízdná prodejna, jako kdysi, v šedesátých až devadesátých letech? Nebo alespoň do části Novotníky, které jsou součástí obce? Starý pán o holi si nebere servítky: „To je všechno pryč. Stejně by teď tou pojízdnou přivezli nějaký sračky nebo by to stálo strašně peněz. Naši mi prostě přivezou zásoby jednou za týden z marketu – balík všeho možného žrádla, pití. Takové pojízdné prodejny, to už nemá cenu, to bejvalo. Když to zrušili, tak se to už nevrátí, to jsou jen bláboly, kdo chce být hezký…“

Postarší paní není tak proti: „Pojízdné prodejny by určitě neměly být v Praze nebo v Plzni, ale na malých vesnicích nebo i ve větších obcích, kde není ani jeden krám a kde si nemůže babička koupit deset deka salámu, když má na něj chuť. To je vrchol. Nevím, kdo by to měl financovat, možná obecní úřady, protože ti lidé, kteří tam jsou, tam ty obce mají za ně nějakou zodpovědnost a jsou tam starší a starší. Celý život pomáhali ostatním, tak by měli zase všichni pomoct jim. Prostě, když má člověk chuť na kousek salámu, tak by si ho měl dojít koupit a ne na něj jen myslet jako na manu nebeskou.“

Pojízdná prodejna – s truckem, nebo s kamionem?

Paní, která má právě namířeno ke kadeřnici, zavzpomíná: „Školku tady zrušili... Když jsem přišla do Prádla před 40 lety, byla tady hospoda každý večer narvaná, a teď – jen v pátek, v sobotu. Tady, ve zdejší škole, jsou vysoké stropy, já bych to nechtěla ani za milion. Tak se nedivím, že se lidi  zatím scházejí u hasičů. Co mají dělat? Ještě kdyby se tu zrušil krám, tak je konec. Já vezmu auto a je to, ale co ty starý lidi?“

Pán ve středních letech hodnotí zdejší krámek slovy: „…někde mají Vietnamce a někde COOP, tedy Jednotu a tu máme my a jsme celkem spokojeni. Základní věci tady celkem jsou.“ A co říká na pojízdnou prodejnu? „Co by sem vozili? Jak? Autobusem? Kamionem? Jak by ty druhy zboží sváželi? Když je tady otevřeno pár dní v týdnu, já jsem spokojen, ještě že tak. Jen aby je nějak nerušili, protože to by byl konec. Vždyť tady nemáme ani ty Vietnamce, co ve městech prodávají na každém rohu…“

Realizaci pojízdné prodejny si dnes jen těžko dokáže představit i vedoucí místní prodejny Jednoty. Máme si uvědomit, co to je všechno za zboží – pečivo, uzeniny, maso, těstoviny, nápoje, drogerie – na to by dodávka podle ní nestačila. A jak zajistit čerstvost? Někde by to prý třeba mělo smysl na objednávku, ale jinak už je to historie spojená s „rozvojem venkova“. A ten, jak místní unisono dosvědčují, už pěkně dlouhou dobu není…

Prádlo ve volbách

Ještě se na závěr podívejme, jaké strany a priority vlastně v Prádle volí. Při loňských krajských volbách zde vyhrála ODS před KSČM a koalicí STAN, patrioti a Svobodní, a na čtvrté příčce pak bylo hnutí ANO. Při volbě prezidenta tu v prvním kole vyhrál Karel Schwarzenberg nad Milošem Zemanem. Při volbách do obecního zastupitelstva zde jednoznačně uspěli nezávislí kandidáti. A při volbách do Evropského parlamentu vyhrála ODS před hnutím ANO a KSČM (obě totožné výsledky), dále pak ČSSD a TOP 09.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Fanoušci Karla Gotta se styděli, naznačil profesor. Co padlo poté, bylo vyhrocené

11:42 Fanoušci Karla Gotta se styděli, naznačil profesor. Co padlo poté, bylo vyhrocené

ANKETA V souvislosti s Karlem Gottem a lidmi, kteří ho měli rádi a teď po něm truchlí, promluvil na …