Venkovské učitele mrazí. Dobeš bude počítat děti, podle toho bude štědrý

Pro to, aby si čtenář mohl udělat svůj úsudek se ParlamentníListy.cz pokusily sehnat co nejvíce informací. V případě, že by se ministerstvo školství mýlilo, ukáže chyby, bohužel, až praxe.

„Pobouření venkovských škol je obrovské – hned z několika důvodů. Každopádně je třeba, aby si lidé uvědomili, že jde svým způsobem o zásadní změny struktury školství na dlouhá léta. Já bych to dokonce přirovnala k vývoji školství a vzdělávání u nás v 19. století,“ řekla ParlamentnímListům.cz ředitelka ZŠ německo-českého porozumění na Praze 8 Eva Marešová. A jak dodala, ačkoli si je sama vědoma toho, že podle ní jde o změnu pro mimopražské školy téměř likvidační, i její škola by podle nových propočtů přišla v roce 2013 (kdy by měla reforma začít platit) o skoro polovinu peněz od státu – a ta činí dva miliony korun.

„Víte, naše základní škola je přitom optimální – daří se nám mít 26 dětí ve třídě. I tak bychom zřejmě ale o peníze přišli. Podle optimalizací, jež však nastavuje ministerstvo, by i pro venkovské školy bylo nezbytné, aby měly ve třídách alespoň 22 žáků, optimálně 24. Budou-li jich mít méně, budou dostávat výrazně méně peněz. Ty školy pak nebudou mít šanci se udržet,“ vysvětluje svůj pohled na věc ředitelka školy Marešová. A znovu opakuje. „Takto se určí na dlouhé roky dopředu úroveň našeho vzdělávání,“ varuje.

Krátký čas na prostudování a nemožnost připomínek od škol

Nelíbí se jí ani to, že ministerstvo zveřejnilo znění této reformy 28. listopadu 2011 a 12. ledna 2012 bude uzávěrka připomínek, poněvadž od roku 2013 by změny měly vejít v platnost. Stejně tak se z odborné veřejnosti objevuje kritika toho, že nebyl dán prostor k vyjádření školám, ale jen několika pověřeným institucím.

Náměstek ministra školství Ladislav Němec však tvrdí, že jde o nepochopení záměrů.

„Ano, může se zdát, že na to, aby se škola mohla nějak připravit, bylo málo času. Ovšem ty propočty pro školu jako takové, nejsou zdlouhavé, stačí tomu opravdu věnovat maximálně několik hodin. Není však možné, aby se v první fázi zapojovaly do diskuse úplně všechny školy. Proto jsme pověřily Svaz obcí a měst a různé odborné asociace, aby se k tomu vyjádřily a na základě svých informací z terénu nám dodaly podněty a zprávu o tom, jak to na těch školách v zemi skutečně vypadá. Až poté samozřejmě přijde doba, kdy se nám budou moci vyjádřit i samotní ředitelé škol. Diskuse ještě rozhodně možná je. Bohužel, musím dodat, že v prosazení našich záměrů nám stojí nejen různé politické zájmy – třeba i ze strany starostů, kteří se obávají, že by byli pokládáni za slabochy, pokud by školu v obci neprosadili – a to přesto, že chodí do školy dlouhodobě malý počet žáků. Roli v tom všem pak navíc – i to musím konstatovat – hrají i různé osobní zájmy. Pokud ve škole, v které by se v důsledku nedostatku žáků rušil třeba první nebo druhý stupeň, pracuje manželka zainteresované osoby či někdo jiný z příbuzenstva, dá se také chápat to, proč návrhy odmítají. I proto bude konečná zodpovědnost v tomto směru na ministerstvu školství – nikoli na obcích a starostech,“ řekl ParlamentnímListům.cz náměstek ministra školství Němec.

Hospoda, kostel a škola v každé obci? Ano, chceme, aby to tak zůstalo, říká ministerstvo

Zopakoval pak i to, že již dlouhý čas v Česku platí pravidlo, že by v každé obci měla být hospoda, kostel a škola. „My to opravdu rušit a měnit nechceme. Naopak, systém malotřídek chceme i v budoucnu maximálně podpořit. Když se ale mluví o té škole, nikde přece není uvedeno, že ta škola musí být oboustupňová. Pokud prostě není dostatek žáků, je kontraproduktivní takovou školu udržovat a financovat, jelikož ani výsledky vzdělávání nejsou na úrovni, která je žádoucí. Samozřejmě se bude hledat řešení toho, jak to třeba udělat, když bude v obci jen škola od první do páté třídy. Zda je dostačující dopravní obslužnost nebo bude nutné zajistit školní autobusy do místa, v kterém by se školy sloučily,“ doplnil dále Ladislav Němec s tím, že je však nezbytné k takovýmto rozhodnutím opravdu znát informace přímo z terénu. „Rozhodně nemíníme rozhodovat tady v Praze od „zeleného“ stolu,“ slibuje 1. náměstek ministra školství.

Připomněl pak také to, že se chystá na leden takzvaná "roadshow". V něm plánuje ministr školství Josef Dobeš (VV) a Ladislav Němec představit na různých místech České republiky celý Koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství. A diskutovat o něm na místech, kde to bude nutné.

"Od 15. ledna také začneme s panem ministrem a panem ředitelem Finkem z odboru financování na různých místech Čech a Moravy diskutovat o naší koncepci. Na základě získání zpětných dat budeme vědět, kde jsou nejožehavější body celého tohoto modelu. Budeme se snažit ve spolupráci s dotčenými subjekty najít řešení. Během ledna plánujeme navštívit Moravu a zhruba od února do začátku března celé Čechy," doplnil ještě Němec pro ParlamentníListy.cz.

Diskutuje se o tom na školách, ale černě bych tio neviděl, říká ředitel školy z Nymburka

K obavám některých svých pedagogických kolegů se přitom vyjádřil i předseda Republikové rady Asociace ředitelů ČR a ředitel Gymnázia Nymburk Jiří Kuhn. Situaci však tragicky nevidí, i když si je vědom toho, že diskuze kolem nového modelu financování na školách probíhá.

"Hledáme především způsob, jak dosáhnout toho, aby se nám podařilo realizovat naše školní vzdělávací programy. Do nich jsme vložili spoustu energie. Bude záležet na školách, aby si řekly, co potřebují. Důležité je, že žádné peníze z resortu školství neodplynou. Máme pocit, že by to mohlo potřebnou změnu přinést," řekl Jiří Kuhn ParlamentnímListům.cz.

K tomu pak ještě Ladislav Němec připomněl, že od roku 2005 platí v Česku nový školský zákon, který definuje rámcové vzdělávací programy. Dosud zde však nikdo nezajistil jasné a transparentní financování.

"Zákonem je dáno vzdělávat podle rámcových vzdělávacích programů a potažmo školních vzdělávacích programů, které jsou na jejich základě vytvořeny. Hlavním hybatelem nového modelu je tedy konečně podpořit tuto reformu z roku 2005, tím co je nejdůležitější - stabilním a neměnným financováním," uzavřel pro ParlamenntíListy.cz první náměstek ministra školství.

Na závěr ParlamentníListy.cz přinášejí výběr hlavních otázek a odpovědí kolem dané problematiky tak, jak ho získaly od ministerstva školství.

Koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství

Hlavní cíle?

1. Efektivnější využití peněz, které stát do regionálního školství dává.

2. Dát školám i jejich zřizovatelům dlouhodobou jistotu o výši prostředků státního rozpočtu na vzdělávání.

Je cílem také uspořit finance?

Ne. Nový model chce pouze změnit současné neefektivní a nespravedlivé rozdělování peněz. Všechny finance zůstanou v resortu, ale některé z nich budou využity z neefektivního používání na podporu kvalitativních prvků výuky (asistenti, moderní školní pomůcky, školení pedagogů).

Současný stav?

Stát posílá peníze krajským úřadům. Ty je přerozdělují podle vlastních normativů. Školy stejného zaměření tak dostávají v různých krajích odlišné peníze.

Jaká bude změna?

Podstatné snížení počtu normativů. Stanoví je ministerstvo. Výsledkem bude spravedlivé rozdělení peněz. Školy, které učí podle stejného rámcového vzdělávacího programu, budou v rámci celé ČR dostávat srovnatelný objem financí.

Optimální naplněnost

K současnému normativu financování na "hlavu jednoho žáka" přibude další parametr - optimální naplněnost třídy. To je číslo, při jehož dosažení dostane škola nejvyšší možný objem finančních prostředků.

Když škola nedosáhne optimální naplněnosti, bude mít existenční problémy?

Ne. Škola může bez problémů fungovat, pokud dosáhne minimální naplněnosti. Pojmy optimální a minimální naplněnost nelze zaměňovat. Minimální naplněnost je taková, aby škola měla dostatek peněz na výuku podle platného rámcového vzdělávacího programu.

Pokud škola nedosáhne minimální naplněnosti, automaticky zanikne?

Ne. Stejně jako dnes ji může do potřebného minima dotovat obec.

Má MŠMT zájem na zachování škol v obcích?

Ano. Pro život v obci je existence školy důležitá. MŠMT chce proto podpořit existenci tzv. málotřídek na prvním stupni. Budou mít vlastní normativ.

Zruší MŠMT druhé stupně venkovských škol?

MŠMT není zřizovatelem těchto škol a rušit je nebude. Zůstane na rozhodnutí obce, zda bude chtít druhý stupeň školy s malým počtem žáků dotovat, nebo zda se domluví se sousední obcí a tyto stupně spojí.

Co obce, které žádnou další školu v okolí nemají?

Takové školy a i školy, kde „rozumné“ dojíždění žáků nelze zajistit, hodlá MŠMT podpořit vlastním normativem i na druhém stupni.

Jak MŠMT určí, která škola to bude?

MŠMT zveřejnilo svůj návrh nového financování regionálního školství na webových stránkách ministerstva. Zároveň otevřelo diskuzi se zainteresovanými partnery – kraji, Svazem měst a obcí, asociacemi a sdruženími. Školy budou vybrány ve spolupráci s těmito subjekty.

Jaká čísla platí? Optimální počet žáků 26?

Toto číslo bylo použito před několika měsíci jako ilustrativní, aby na něm mohl být model představen. Mezitím došlo k úpravě materiálu a jeho následnému zveřejnění. To, jaké budou optimální či minimální počty žáků, vzejde až z výše uvedené diskuze. Ta má být ukončena 12. ledna 2012 a následně vyhodnocena.

Počítá nový model financování s podporou inkluze?

Ano. Dnes se inkluzivní vzdělávání řeší prostřednictvím různých krajských příplatků a řady rozvojových programů a dotacemi z evropských fondů. Je potřeba nalézt trvale udržitelné řešení, kdy pro školy bude výhodné přijmout žáky se zdravotním postižením či ze sociálně znevýhodněného prostředí. Pro tyto třídy budou parametry financování nastaveny tak, aby v nich jednak bylo možno realizovat RVP při nižším počtu žáků ve třídě (tzn. bude nižší hodnota minimální naplněnosti) a jednak v nich byla zajištěna vyšší finanční podpora při stejné naplněnosti ve srovnání s běžnou třídou (buď bude stejný optimální finanční objem přiřazen k nižší naplněnosti, nebo bude pro stejnou optimální naplněnost stanoven vyšší optimální objem financí).

Co soukromé školy?

Ty dostanou stejným objem peněz jako veřejné školy. V případě, že budou chtít zachovat menší počet žáků, budou muset rozdíl pokrýt ze školného.