V pátek platební systémy Visa a MasterCard pozastavily poskytování svých služeb klientům banky Rossija a její dceřiným bankám. Jejich klienti tak nemohou platit za nákupy nebo provádět platební transakce na internetu.
Tyto mezinárodní systémy přestaly nejprve obsluhovat platební operace Sobinbanky, která je součástí zmiňované bankovní skupiny.
Psali jsme:
Podle informací Hlasu Ruska zaměstnanci místního call-centra nyní tedy navrhují klientům, aby vybírali hotovost v bankomatech a odděleních Sobinbanky, ale koupit něco na Internetu nebo zaplatit za služby není možné. Banka sdělila, že mnozí její klienti v zahraničí již narazili na problémy a do call-centra volají.
Z více bank je těžké nyní dostat vklady
Zdá se, že se varování před sankcemi tedy naplňují. Již dříve bylo oznámeno, že Visa a MasterCard zrušily bez oznámení předem služby klientům banky Rossija a také SMP Banky, proti kterým USA v minulých dnech ohlásila zavedení sankcí.
Podle ruského prezidenta Vladimira Putina, které také Hlas Ruska uvedl, však banka Rossija a uvalené sankce nemají žádný vztah k událostem okolo Ukrajiny a Krymu.
„My, bezesporu, musíme vzít pod ochranu a různým způsobem poskytovat pomoc klientům této banky i samotné finanční organizace,“ prohlásil Putin. Jako gesto pak zdůraznil, že si u této banky sám otevře účet a bude si tam nechávat posílat výplatu.
Zdanění vkladů? Aneb nerýsuje se na Ukrajině nový Kypr?
Horko v oblasti financí začíná ale být zřejmě i na Ukrajině. Ačkoli je zřejmé, kolik problémů tuto zemi postihlo i bez krize, nyní se přidává zřejmě další.
Psali jsme:
Když v loňském roce došlo ke krizi na Kypru a mnozí lidé a střadatelé, kteří využívali výhodných podmínek Kypru v ukládání peněz, o ně přišli, zdálo se, že to je ponaučení do budoucna a hned tak se něco podobného opakovat nebude. Nyní však panují obavy, aby se podobný scénář nepřipravoval na Ukrajině. Zahraniční webový portál zerohedge.com totiž upozornil na to, že ukrajinský ministr financí navrhuje zaujmout ke střadatelům jejich země velice podobný přístup jako vloni právě Kypr s vnitřním vykoupením bank z jejich vkladů.
Ukrajinský parlament má tento koncept zákona zvážit. Zakázal by bankovní vklady v cizích měnách a zavedl 25% daň z úroků z vkladů v bankách a dalších finančních institucích za podmínek, kdy je obdržený úrok vyšší než 5% než úroková míra stanovená Ukrajinskou národní bankou,
Alternativní český zpravodajský portál AC24 pak v této souvislosti připomíná, že ve vysvětlující nótě předložené s touto předlohou argumentuje ukrajinský ministr financí tím, že vyšší daňová sazba povzbudí spotřebitele k výdajům, sníží náklady na podnikatelské půjčky a poskytne penzijnímu fondu země dodatečné financování. Navíc prý je jeho daňový návrh založen na zkušenostech z Ruské federace.
Sankce byly vyhlášeny v závěru týdne. A už se projevují
Ale zpět k bankám a vyhlášeným sankcím proti Rusku. Ty spočívají, jak už bylo výše uvedeno, v opatření amerických společností. Ta zatím podle informací agentury RIA Novosti postihla banku již jmenovanou Rossija, její dceřinné společnosti Sobinbank a Investkapitalbank a banky Finservis a SMP Bank.
Psali jsme:
Právě Rossija je na seznamu subjektů amerických sankcí, které ve čtvrtek oznámil americký prezident Barack Obama. A SMP banka je spoluvlastněna bratry Arkadijem a Borisem Rotenbergovými, kteří jsou rovněž na seznamu. Celkem by se sankce měly týkat dvaceti ruských občanů. Logicky se to tak dotkne i mnoha dalších, kteří jsou jakkoli s nimi propojeni – třeba jen tím, že jsou klienty jejich bank.
Je třeba dodat, že sankce kvůli Krymu vyhlásila i Evropská unie. Mají se dotýkat jmen několika vysokých ruských úředníků. Navíc zrušila přípravy na řádný summit EU-Rusko, jež se měl konat v Soči 3. června.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
