I proto přinášejí ParlamentníListy.cz pohled nezávislých odborníků a výsledky některých analýz, které hovoří o výhodách protonové léčby i o tom, jak je tato léčba aplikovaná v zahraničí.
Radiační onkologové zajímající se o nejnovější trendy vědí, že prakticky pro všechny pacienty určené pro ozařování je protonová terapie přínosná. Vzhledem k omezeným kapacitám protonových center však musí volit, pro koho je opravdu mimořádně vhodná. O dětských pacientech nepochybuje nikdo na světě (i když realita v českých poměrech je prý podle pražského Protonového centra zatím bohužel jiná). U řady diagnóz je však třeba pečlivě vážit a bohužel je nutné kromě kapacity zohlednit i ekonomická kritéria.
Porovnání se Švédskem
Proto Institute of Health Economics and Technology Assesment (iHETA) porovnal model vypracovaný nedávno švédskými experty pro zemi s podobnou velikostí jako Česká republika se závěry, ke kterým dospěli přední tuzemští odborníci. Podobně korespondují počty pacientů v porovnání s velikostí populace i v dalších evropských zemích, Dánsku a Nizozemsku.
Analýza vychází z aktuální incidence jednotlivých typů zhoubných nádorů a vhodnosti indikace protonové léčby podle existující klinické evidence. Podobnou metodiku zvolila skupina švédských onkologů již v roce 2005 (Univerzity ve Stockholmu, Uppsale, Lundu, Malmo, Gotheburgu, Orebro a Umee). Tato expertní skupina provedla literární rešerši a vytipovala indikace vhodné k protonové léčbě. V těchto indikacích potom skupina analyzovala incidenci zhoubných nádorů, tedy počet nových případů ročně. Dále vzali v úvahu, opět podle diagnóz, počet pacientů, kteří jsou léčeni radioterapií. Z tohoto základu potom dle jednotlivých diagnóz provedli kvalifikovaný odhad pacientů vhodných k protonové léčbě a rozhodli o výstavbě vlastního protonového centra o kapacitě srovnatelné s českým (2500 pacientů ročně). Centrum ve švédské Uppsale přijme první pacienty v roce 2015.
Protože populace České republiky a Švédska jsou si velice blízké svou velikostí (ČR 10,5 mil. obyvatel, Švédsko 9,5 mil. obyvatel), je možné aplikovat tento odhad na populaci ČR.
Jaké byly výsledky?
Původní švédská práce došla k odhadu počtu vhodných pacientů na protonovou léčbu v rozmezí 2 200 až 2 500 pacientů ročně (Glimelius 2005). S tím koresponduje vyjádření české odborné společnosti SROBF ČLS JEP z roku 2003, které doporučuje protonovou léčbu pro 10 procent pacientů indikovaných k ozařování.
Protože základním argumentem proti takovému srovnání mohou být ekonomické možnosti českého zdravotnictví ve srovnání se švédským, rozdělili jsme indikace do třech kategorií:
- Kategorie I: protonová terapie by mohla být metodou volby, současná radioterapie neposkytuje dostatečnou dávkovou distribuci nebo může mít závažné nežádoucí účinky = 295 pacientů/rok
- Kategorie II: výhody protonové léčby převažují, jedná se těžce přístupné lokalizace s rizikem poškození okolních tkání = 410 pacientů/rok
- Kategorie III: diagnózy s vysokou roční incidencí, kde protonová terapie zlepšuje kurabilní efekt radioterapie= 1 235 pacientů/rok.
Odhad potvrzuje i Dánsko a Nizozemsko
Nizozemí má jeden z nejlepších systémů organizace radioterapeutické péče na světě. Před zahájením projektu nizozemského protonového centra proběhla analýza potřeby protonové léčby (http://www.gezondheidsraad.nl/en/publications/healthcare/proton-radiotherapy) s odhadem potřeby této terapie pro 17,7 procent nemocných indikovaných k ozařování. Schváleno bylo z tohoto počtu pro následujících 5 let 21,5 procent nemocných, což činí pro Nizozemí 1540 nemocných za rok, s předpokladem nárůstu v dalším období na zmiňovaných 17 procent. K velmi podobným číslům došli rovněž v Dánsku, jehož systém organizace radiační onkologie je rovněž na velmi vysoké úrovni.
Celá originální zpráva ZDE (http://www.sst.k/~/media/Planlaegning%20og%20kvalitet/Kraeftbehandling/national_center_particle_therapy_FINAL.ashx).
Konečně, tuzemskou autoritou je Společnost radiační onkologie biologie a fyziky (SROBF ČLS JEP). Tato společnost publikovala dosud dva odhady potřebnosti: 10 procent v roce 2003 a 15 procent v roce 2011, což je zcela ve shodě s publikovanými daty. 10 procent z nemocných indikovaných k ozáření znamená v českých poměrech 2000 až 3000 nemocných za rok, tedy výrazně více, než je kapacita pražského centra.
"Základním omezením aplikace této analýzy pro Českou republiku je fakt, že nemáme k dispozici statistiky o počtech pacientů, kteří jsou léčeni radioterapií v jednotlivých diagnózách zhoubných nádorů. Pokud by tato data byla dostupná - a zdravotní pojišťovny je musí mít k dispozici - bylo by možné provést přesnější odhad pacientů vhodných k protonové léčbě podle švédského vzoru," uvedl pro ParlamentníListy.cz k dané problematice Vladimír Šulc, marketingový ředitel pražského Protonového centra.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: red