V České republice je proočkovanost velmi nízká, srovnávat ji můžeme například s Marokem či Kostarikou. Proočkovanost české populace dosahuje necelých 6 %, zatímco v západní Evropě je toto číslo podstatně vyšší – 17 %. Ještě lépe je na tom Kanada s 33 % a USA s číslem nejvyšším – 46 %. Chřipka přitom není jen banální onemocnění, jak se mnoho lidí doposud mylně domnívá, jelikož ji zaměňuje s nachlazením. Ve skutečnosti chřipka představuje velká zdravotní rizika, a to zejména pro chronicky nemocné pacienty, děti a seniory. Jejím důsledkem může být například zánět středního ucha, zánět dutin nebo také zápal plic či další vážné zdravotní komplikace.
Organizace Vaccines Europe usiluje o to, aby se EU v proočkovanosti dostala na první místo na světě, a shrnuje nejdůležitější body v podpoře prevence v jednotlivých zemích:
§ společný postup ve zvyšování proočkovanosti v celé EU
§ větší podpora inovací ve vakcinaci
§ předcházení epidemiím onemocnění, proti nimž existuje očkování
§ podpora silnějšího postavení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí
§ vytváření efektivních komunikačních strategií za účelem zvyšování zájmu o veřejné zdraví
Evropská unie by se podle Vaccines Europe měla zaměřit zejména na proočkovanost rizikových skupin, do nichž patří chronicky nemocní občané, děti a senioři. Právě očkování dětí by mělo být tím hlavním cílem v boji za veřejné zdraví ve 21. století. V současné době utrácejí členské státy v průměru pouze 2,7 % svých zdravotnických rozpočtů za prevenci1, což je mimořádně nízké číslo. Systémy zdravotní péče tedy musí projít zásadními změnami, které se zaměří nejen na prevenci, ale také na efektivitu, která v mnoha zemích úplně chybí.
Psali jsme:
Problémem ve všech členských státech je také nedostatečná podpora vědy a výzkumu v otázce očkování. Vývoj nových vakcín trvá od 8 do 18,5 roku1, což naprosto neodpovídá poptávce na trhu. Je tedy nutné mnohem více iniciovat spolupráci veřejnosti, plátců, farmaceutického průmyslu a odpovědných úřadů. Téměř šest a půl roku trvá, než jsou nové vakcíny rozšířeny mezi občany1, což je způsobeno zejména pomalým vývojem národních akčních programů. Nedostatečná je také podpora malých společností, které jsou ve vývoji nových vakcín důležité kvůli novým nápadům, a zároveň vytvářejí další pracovní místa a napomáhají ekonomickému růstu EU.
Veškeré akční plány ovšem nejsou tím hlavním, co ovlivňuje rozhodování pacientů. Hlavní autoritou jsou pro ně lékaři a sestry, ani oni se však necítí být dostatečně kompetentní k podávání informací o výhodách očkování. Dokonce 37 % studentů medicíny1 a 38 % sester podle svých slov o očkování neumí dobře komunikovat a až 85 % těchto lékařských pracovníků by se rádo dozvědělo více.
Cílem Vaccines Europe je propojit veřejnost, lékaře i zákonodárce, aby začali problém chřipky vnímat jako velmi vážný a řešili společně nízkou proočkovanost, která znamená nejen pokles pracovní produktivity, ale hlavně riziko vážného ohrožení života a zdraví.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
